Pravidelná krmná směs pro dojnice musí obsahovat dostatečné množství výživných látek a minerálů. To vše v dobře vyváženém množství. Proto je třeba vědět, jak vysokou užitkovost konkrétní zvíře má. Je třeba také myslet na to, že denní krmná dávka by měla krýt potřebu statkové píce alespoň z 60%. Každé zvíře je ale jiné, právě proto je příjem živin tak složitý proces. Ovlivňuje ho prostředí, proces trávení, metabolické přeměny a další fyziologické informace.
Na krmení dojnic se můžeme dívat takto - celkovou užitkovost ovlivňuje z 65% správné množství přijatého krmiva a z 35% pak koncetrovaná energie v dané krmné dávce. Dojnice (a přežvýkavci obecně) mají zcela unikátně uspořádané zažívání. Díky tomu jsou schopny zhodnocovat téměř všechny složky krmení. A to v takové míře, že je to pro ostatní zvířata zhola nemožné.
Jednou z technik je podávání sena dvakrát denně a 1 až 2 kbelíky teplého krmiva - to je asi kilogram šrotu spařeného horkou vodou. Dávejte si ovšem pozor, aby potrava nebyla příliš horká a zvíře nepálila. To vše podávejte v kombinaci s čerstvou pitnou vodou.
Dojnice je třeba v tomto případě rozdělit do skupin o přibližně stejné potřebě živin - tyto skupiny vytvořte podle fáze laktace. Možno také rozdělovat podle rozdílu v užitkovosti. Pro příklad si uvedeme 3 skupiny po: 0 – 120 dní laktace, 120 – 200 dní laktace, a 200 – 305 dní laktace.
Krmení těchto hospodářských zvířat má také své zásady. Především si dávejte pozor na náhlou změnu krmné dávky. To by vždy mělo probíhat postupně. Například přechod ze zeleného krmení na směsnou krmnou dávku by měl trvat alespoň 1 týden.
Vždy také krmivo pečlivě zkontrolujte! Zaplísněná a jinak znehodnocená krmiva mohou mít fatální následky nejen pro trávicí trakt zvířete, ale i na vyprodukované mléko. Zásadou je také nedávat více než 3kg jadrného krmiva na jednu dávku. V žádném případě pak nesmí dojít k destabilizaci bachorové mikroflóry.
Pro více informací o krmných směsích a krmení dojnic přejděte na https://www.agrotree.cz
