Zemědělské organizace EU jsou zděšeny doporučeními EFSA ohledně dobrých životních podmínek brojlerů a nosnic. Nedávno zveřejněná vědecká stanoviska EFSA týkající se dobrých životních podmínek brojlerů a nosnic jsou založena na obzvláště úzkém mandátu pro dobré životní podmínky zvířat, který stanovila Evropská komise, tvrdí zemědělské organizace EU.
Úřad EFSA zahájil loni na podzim veřejnou konzultaci, jejímž cílem bylo získat názory vědecké komunity a všech zainteresovaných stran na svůj návrh stanoviska k dobrým životním podmínkám telat. Období přezkumu bylo otevřeno od 29. září do 4. listopadu 2022; EFSA uvedl, že prostřednictvím svých webových stránek obdržel celkem 177 připomínek.
Úřad zveřejnil zprávu dokumentující jeho odpovědi na obdržené připomínky a poznámky vysvětlující, jak byly poskytnuté informace začleněny do vědeckého stanoviska.
Její panel pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat (AHAW) přijal své konečné vědecké stanovisko dne 22. února 2023.
Ředitel pro bezpečnost krmiv a regulační záležitosti Evropské federace výrobců krmiv (FEFAC) řekl, že EFSA ignoroval řadu připomínek, kterých je možno jen hluboce litovat, protože byly motivovány praktickými zkušenostmi provozovatelů.
Odborníci EFSA na dobré životní podmínky rovněž odmítli podnět týkající se odkazů v návrhu stanoviska k doporučenému příjmu vlákniny u masných telat s velmi chabým vysvětlením.
Doporučení komise AHAW ke zlepšení životních podmínek telat zahrnují zvýšení prostorových požadavků, udržování telat ve stabilních skupinách od raného věku, zajištění dobrého managementu mleziva a zvýšení množství mléka krmeného telatům.
Prostor pro telata by navíc měl být opatřen deformovatelnými povrchy ležení, vodou z otevřených napáječek a nadlouho nařezaným objemným krmivem ve stojanech.
Mláďata by měla být u matky minimálně jeden den.
Pokud jde o specifická doporučení pro telecí systémy, telata by měla být chována v malých skupinách (dvě až sedm zvířat) během prvního týdne života, měla by jim být poskytnuta plocha přibližně 20 m2/tele a měla by být krmena průměrně 1 kg neutrální detergentní vlákniny (NDF) denně, nejlépe za použití nadlouho řezaného sena.
Vědci EFSA argumentovali, že neschopnost žvýkat a přežvykovat byla identifikována jako nejdůležitější důsledek životních podmínek telat, kterým je ve stravě poskytováno omezené množství vlákniny.
Obsah vlákniny v krmivu ovlivňuje dobu, kterou tele stráví přežvykováním. Dalšími identifikovanými gastroenterickými poruchami relevantními pro masná telata jsou špatný vývoj bachoru a hyperkeratinizace bachoru, ale vzhledem k nedostatku údajů o množství a typu vlákniny spojených s těmito důsledky pro dobré životní podmínky nebyly tyto poruchy dále brány v úvahu.
Vztah mezi množstvím NDF a ruminačním chováním byl odhadnut pomocí upraveného odborného elicitačního postupu. Bylo odhadnuto, že průměrný denní příjem 1 kg NDF je potřebný pro telata ve věku od 2 týdnů do 6 měsíců, aby se ukázal plný rozsah přežvykovacího chování, které by bylo pozorováno u telete bez omezení vlákniny. Odhaduje se, že při omezeném množství vlákniny (předpokládané v průměru 0,19 kg NDF/den) stráví telata v průměru o 5,5 hodiny méně přežvykováním, než kdyby jim byla poskytnuta vláknina ad libitum.
Příjem pevného krmiva závisí na množství náhražek mléka, které telata konzumují. Když bylo seno nabídnuto ad libitum, telata konzumovala 1000 g DM denně. To by představovalo denní příjem 600 g NDF. Aby telata mohla konzumovat 1 kg NDF denně, potenciálně by to vyžadovalo omezení jejich přístupu k mléku, což by bylo proti přírodě a proti jejich preferencím a potenciálně by to znamenalo problém s dobrými životními podmínkami.
Panel EFSA odkázal na údaje, které ukazují, že tele ve věku od 14 dnů do 6 měsíců, pokud je mu poskytnuto neomezené množství vlákniny (NDF), stráví 30 % dne přežvykováním.Není však uvedeno z čeho takové úrovně ruminace vychází.
Při produkci bílého telecího masa je obsah železa ve stravě podávané telatům záměrně udržován na nízké úrovni, aby se dosáhlo bledé barvy masa a tím i zvýšené ceny za kilogram masa.
Odborníci EFSA na sociální péči vyhodnotili ve svých nových směrnicích rizika spojená s nedostatkem železa, včetně anémie.
Panel doporučil, aby byla zavedena opatření, která by zabránila u masných telat hladinám hemoglobinu (Hb) pod 5,3 mmol/l.
Anémii by se mělo předcházet poskytováním vysoce biologicky dostupného železa prostřednictvím stravy, spíše než korigovat injekcemi železa. Pro zajištění vysokého příjmu železa by mělo být upřednostňováno poskytování objemných krmiv s vysoce dostupným obsahem železa, jako je seno, před poskytováním pevného krmiva složeného ze slámy, obilovin a obilí nebo mléčné náhražky obohacené železem.
Úřad EFSA je pověřen poskytováním vědeckého poradenství na podporu rozhodování zákonodárců v rámci probíhající revize právních předpisů EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat.
Zdroj:feednavigator 4/2023
Ing. Josef Svoboda,
spolupracovník redakce
Kontakt: post4me@seznam.cz
