V prostorách Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně byl v polovině letošního května pod hlavičkou VÚVeL Academy uspořádán seminář na téma „Kryptosporidióza a klostridiové infekce – hrozby odchovu telat.
První přednášky se ujala doc. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D. (VÚVeL) a vysvětlila, že plná imunitní výbava novorozených telat hraje klíčovou roli v odolnosti vůči infekci. Imunitní výbava telat je klíčová pro jejich zdraví a případné úhyny v prvních 30 dnech věku, zdraví telete do odstavu, přírůstky v době rostlinné výživy a užitkovost v prví i druhé laktaci. Imunitní výbava závisí příjmu a vstřebávání protilátek (imunoglobulinů), dalších biologicky aktivních látek, imunitních buněk z mleziva v trávicím traktu, jde tedy o přenos pasivní imunity. Rozhoduje o ní imunologická kvalita mleziva, objem přijatého mleziva, doba od podání první (a druhé) dávky mleziva, bakteriální kontaminace mleziva. Aktuálním cílem pasivní imunity je usilovat o co nejlepší výsledek, tedy nad 18 g Ig/i nebo i 25 Ig/l.
Že je kryptosporidióza vážná hrozba pro novorozená telata, o tom přednášela prof. MVDr. Vlasta Svobodová, CSc. (VETUNI). Kryptosporidióza je multifaktoriální onemocnění a spory klostridií jsou všude, ve vodě, v krmivu, ve vzduchu. Jediným řešením je prevence, protože přípravek na nitrobuněčná stadia není vyvinutý. Důležité je mlezivo a pasivní imunita, ale protože protilátky také likvidují uvolněná stádia kryptosporidií před vnikem do buněk, je dobré zajistit i lokální imunitu. To znamená opakovaná aplikace 0,5–1 litru mleziva do mléčného nápoje až do věku 14 dní telete. Dodávat se mohou přípravky na bázi halofuginonu nebo paromycinu všem dalším novorozeným telatům až do vymizení rizika kryptosporidiózy. Cryptosporidium parvum se objevuje u telat do tří týdnů věku a patří k nejrozšířenějším. U telat nad měsíc věku se můře objevit Cryptosporidium bovis a dospělé jedince může napadat Cryptospridium andersoni (ve slezu).
Klostridiové infekce skotu: stručný přehled etiologie, patogeneze a diagnostiky bylo tématem prezentace prof. MVDr. Aloise Čížka, CSc. (VETUNI). Rod Clostridium má asi 180 popsaných druhů, ale jen 20 z nich jsou patogenní pro zvířata a lidi. Klostridiové infekce mohou být neurotoxické, histotoxické a enterotoxické a enterotoxemické(nejznámější je Clostridium perfringens). Pro skot a malé přežvýkavce jsou významné klostridie, které způsobují botulismus (C. botulinum) a tetanus (C. tetani), sněť šelestivou (C. chauvoei), maligní edém (C. septicum, příp. C. novyi, C. sordelii a C. perfringens), hemoragické enteritidy, abomasitidy a enterotoxemie (C. perfringens, C. septicum, C. sordelii, a C. difficile). Klostridie produkují toxiny a častým je i náhlý úhyn zvířete. Správným řešením klostridiových infekcí je prevence, a to správná zootechnická praxe, pozvolný přechod na změněnou krmnou dávku, vyvarovat se stresům zvířat (náhlá změna KD, přesuny zvířat). Klostridiové infekce: vyčkávat, nebo předcházet problému? se ptal MVDr. Libor Borkovec (VÚVeL). Popsal konkrétní případ ve dvou chovech. Dodal, že je velmi důležitá správná diagnostika (všímat si klinických příznaků, provést pitvu a odeslat vzorky do laboratoře. Příčinami vzniku klostridiových infekcí mohou být dietetické chyby, chyby v napájení kolostrem, chyby v krmné technice, omezený přístup k vodě i příliš bohaté krmivo na uhlohydráty i proteiny.
Základní zootechnické kontrolní body při tlumení výskytu kryptosporidiózy a klostridiových infekcí u telat představil Ing. Stanislav Staněk, Ph.D. (MIKROP Čebín, a. s.) Tele se nakazí kryptosporidiózou v porodně, kdy se narodí do špatných zoohygienických podmínek, při ustájení, kdy je umístěno do podmínek po jiném teleti, při kontaktu s jiným nemocným teletem, přes krmivo (starter) kontaminované kočičími výkaly, hlodavců apod. , kontaminovanou vodou, krmného mléka. I když je kryptosporidióza špatně kontrolovatelná kvůli odolnosti oocyst a stačí jen nízká infekční dávka a nemocné zvíře vylučuje obrovské množství sporulovaných oocyst do okolí kvůli průjmu. Ale je přesto třeba dodržovat zoohygienické zásady. Důležitá je hygiena na porodnách, dobré napájení mlezivem včetně dodržování zásad hygieny jeho nadojení a čistoty pomůcek, dodržovat protokol mléčné a nemléčné výživy, kontrolovat kvalitu vody a správně rotovat ustájení telat, izolovat nemocná zvířata, léčit je, testovat telata a evidovat průjmy a samozřejmě školit a pracovat s ošetřovateli.
Poslední přednášku si připravila MVDr. Hana Synková (Nutrivet, s. r. o) a věnovala se tématu výskytu klostridií v objemných krmivech a jejich vliv na koncentraci ve výkalech dojnic. Podle ní ochrana a zlepšení hygieny výroby krmiva, znamená hlavně snížení spor klostridií v silážích a krmivech. Vychází se ze systému kvality schváleném konceptem HACCAP v EU. Obsah spor klostridií ve výkalech dojnic a v krmivech je nejkritičtějším bodem v systému výroby živočišných produktů. Hlavní činností firmy Nutrivet, s. r. o., je vytvářet v jednotlivých chovech systém konzervace statkových krmiv, a tím minimalizovat náklady na nakupovaná krmiva. Výsledky monitorování spor klostridií v zemědělských provozech nabízí firma jako doplňkovou službu k činnosti.*
