Zdravé trávení je jednou z podmínek úspěchu

Důležitým produkčním ukazatelem, a to nejenom ve výkrmu prasat, je konverze krmiva. Optimální využití živin příznivě ovlivňuje výši nákladů na produkci a zároveň pomáhá redukovat negativní vliv na životní prostředí. Proto se chovatelé při snaze o zvýšení efektivity chovu často obrací na výživáře a požadují úpravu strategie výživy a krmení.

Jednou z možností, jak zefektivnit výkrm prasat, je optimalizace výživy a krmení, kde se na nákladech podílí nejenom spotřeba krmiv a krmných doplňků, jejich podíl v krmné dávce, ale též (ne)zvládnutý management – ať už jde o pořizování a skladování krmiv a krmných směsí, přípravu krmné dávky či její podávání prasatům. Je tedy zřejmé, že na výši nákladů na krmení (ale i na kilogram koncového produktu) se podílí nejenom rostoucí ceny krmiv, ale též jejich ztráty v důsledku nesprávného uskladnění, nevhodného podávání či plýtvání.

V řadě studií se v souvislosti s efektivitou produkce (nejen) vepřového masa řeší konverze krmiva, která charakterizuje vztah mezi množstvím zkonzumovaného krmiva a dosaženou užitkovostí – v případě prasat ve výkrmu se jedná primárně o přírůstek živé hmotnosti. Stručně řečeno jde o to, kolik kilogramů krmné směsi prasata spotřebují na 1 kg přírůstku hmotnosti. Ale to nejspíš není pro zkušené chovatele žádná novinka. Jenže jak je tento ukazatel přesný (a využitelný v praxi)? Po pravdě řečeno, stanovit v praxi skutečnou hodnotu konverze krmiva není vůbec snadné, protože jen výjimečně je veškeré předložené krmivo zvířaty zkonzumováno. Ve skutečnosti se vždy určitá část krmiva dostane z krmítka rovnou do odpadu. Proto se častěji pracuje s hodnotou potřeby (vydaného) krmiva na jednotku přírůstku, přičemž právě rozsah té ztráty (plýtvání) může významně ovlivnit ekonomiku i environmentální důsledky produkce. Jestliže drahé krmivo neslouží k navýšení objemu tržního produktu, ale končí v odpadu, prodražuje se tím celá produkce. Proto je v některých případech důležitějším krokem vyřešení problémů s plýtváním, než snahy o sestavení té „nejoptimálnější“ krmné dávky. Při minimalizaci ztrát hraje důležitou úlohu nejen struktura a konzistence krmné směsi (sypká/granulovaná, suchá/mokrá), ale též volba vhodné technologie pro její podávání a dostatek prostoru pro její konzumaci. Jestliže je v tomto ohledu na chovu vše v pořádku, pátrá se po dalších možných příčinách.

Welfare a náklady

Nemalou roli hraje při zvyšování/snižování nákladů na krmení, konverzi krmiva a efektivitě produkce zdraví a pohoda, protože pouze zdravá zvířata žijící ve vyhovujících podmínkách mohou krmivo efektivně přijímat a využívat a dosahovat tak svého potenciálu užitkovosti. Zvířata, která jsou obtěžována hmyzem či parazity, potřebují k dosažení přírůstku vyšší množství krmiva, protože bývají neklidná a více v pohybu, takže spotřebují více energie. Nemocná zvířata sice méně žerou, ale také méně rostou a následně spoustu energie a živin spotřebují ke zotavení, což může výrazně zvýšit náklady na krmivo. K tomu se přičítají náklady na léčbu či náročnější ošetřování. Proto se i z ekonomického hlediska vyplatí investovat do welfare, hygienických a preventivních opatření, která podpoří zdraví a pohodu zvířat.