Prasata chovaná venku jsou více ohrožena patogeny. Jejich zranitelnost je vyšší v systémech, kde dochází k přímému kontaktu mezi prasaty a jinými volně žijícími zvířaty, která působí jako rezervoáry pro parazity nebo patogenní mikroorganismy.
Porovnání různých produkčních systémů z hlediska zdraví prasat je předmětem četných výzkumných studií. Následující přehled popisuje stav současných znalostí o silných a slabých stránkách alternativních produkčních systémů pro zdraví.
Úhyn selat
Úhyn selat po porodu se týká všech chovů prasat, ale mnoho studií prokázalo, že perinatální mortalita je v alternativních systémech vyšší. K úhynu dochází hlavně v prvních dnech života selat a zvyšuje se s velikostí vrhu, věkem a tloušťkou hřbetního tuku prasnice.
Zalehnutí selat ve venkovních systémech je hlavní příčinou úhynu před odstavem. Jedním z důvodů je obtížnější monitorování porodu a bezpečná manipulace, když se prasnice volně pohybuje, než když je zavřená. Pokud porod probíhá venku, velká část odpovědnosti se přenáší z farmáře na prasnici. Ve venkovních systémech může mít zásah farmáře během porodu nepříznivý vliv na úhyn selat.
Riziko mrtvě narozených selat ve venkovních systémech je nižší, což je přičítáno větší volnosti pohybu prasnic vedoucí k rychlejšímu porodu. Výsledky výzkumu ukazují, že v následujících fázích chovu po odstavu je úhyn nižší v alternativních systémech než v uzavřeném ustájení.
Poruchy reprodukce
Studie naznačují, že u prasnic chovaných venku je nižší výskyt syndromu mastitis-metritis-agalactia (MMA) než u prasnic chovaných uvnitř. Příčinou může být ucpání a znečištění vemene, pokud prasnicím chybí prostor, ale také obtížnější detekce MMA na prasnicích venku.
Mezi hlavní patogeny, kterým jsou prasata s venkovním přístupem vystavena patří Brucella suis, která má vysokou séroprevalenci u divočáků, zejména v Evropě. B. suis způsobuje poruchy reprodukce, jako jsou selhání plodnosti, potraty nebo orchitida u kanců.
Leptospiróza vyvolává poruchy reprodukce u prasnic. Prasata s venkovním přístupem jsou vystavena leptospirám z volně žijících zvířat, ale existuje jen málo studií prokazujících nadměrnou expozici těchto prasat. Studie na švédských farmách ukázala vztah mezi dešťovými srážkami a úrovní séropozitivity k leptospirám, což naznačuje, že riziko infekce leptospirou u prasat chovaných venku se zvyšuje s množstvím srážek v regionu.
Reprodukční výkonnost je na ekologických farmách často nižší, ale to nutně neznamená, že zdraví prasnic je horší. Reprodukční problémy mohou souviset i se systémem chovu. Je například známo, že prasnice chované ve skupinách během laktace častěji ovulují se sníženou plodností po odstavu.
Poruchy dýchání
Otevřené systémy nabízejí mnoho ochranných prvků proti respiračním onemocněním, zejména pokud jde o kvalitu vzduchu, ve srovnání s uzavřenými podmínkami.
Studie o počtu kýchání a kašle na 74 ekologických farmách v osmi evropských zemích ukázala, že respiračních poruch je nejméně u prasat celoživotně chovaných ve venkovním výběhu.
Počítat kašle a kýchání na otevřeném prostranství je však obtížné, což může vést ke zkreslení výsledků. Proto je možné porovnat léze v dýchacím systému po porážce. Tento způsob také potvrdil, že venkovní prasata mají nižší výskyt lézí dýchacích cest.
