U brojlerů je nejvíce známa edémová choroba, respektive syndrom pulmonální hypertenze, tedy problém spojený s nedostatečnou ventilací v chovech drůbeže, ale především s extrémně rychlým růstem, kdy během výkrmu dojde až šestkrát ke zdvojnásobení tělesné hmotnosti.
Termín „zelená záda“ je velmi výstižný, protože u poraženého a oškubaného těla jatečného brojlera je to jediný příznak, který je pro zkušené oko pracovníka veterinárně hygienické služby patrný. Laik by jej byl schopen přehlédnout. Po stažení kůže z postiženého místa je patrný podkožní otok a povrchové krváceniny. Zajímavé je, že bakteriologické vyšetření z této léze je negativní. Pro kliniky a veterinární hygienickou službu na jatkách to byl velmi překvapivý poznatek, protože se primárně - podle vzhledu postiženého místa - uvažovalo o bakteriální infekci. Histopatologické vyšetření prokázalo, že uvedené postižení vzniklo opakovaným tahovým inzultem a nedostatečným zásobením ALD svalu kyslíkem. Poprvé byl tento stav popsán u starších a větších brojlerových kuřat v Kanadě v roce 2003. Rozsáhle byl však studován v roce 2008 v jižní Brazílii, kdy se vyskytoval až u šesti procent všech konfiskací jatečných těl (Zimermann a kol. 2012). Jako pravděpodobnou příčinu uvádí: dočasné přerušení krevního průtoku v ALD svalu, poté co se křídlem pohne velmi rozsáhlá prsní svalovina. Vzhledem k tomu, že ALD sval je tvořen především tonickými vlákny, která jsou citlivější na nedostatek kyslíku, mohou být lokální léze v ALD svalu způsobeny ischemií (místní nedokrveností tkáně) a následným opakovaným krevním zásobením (reperfúzí) s lokální tvorbou reaktivního kyslíku, tzv. kyslíkových radikálů.*
Více se dočtete v červencovém čísle časopisu Náš chov.
