Zemědělství a klimatické změny

Řada klimatických změn je přičítána činnosti člověka a zejména zemědělství je v této souvislosti skloňováno ve všech pádech. Vědecké týmy se snaží najít tu pravou příčinu, ale také nejlepší řešení. Zemědělství se všemi svými součástmi je daleko složitějším systémem, než aby na něj mohla být použita stejná pravidla, jako třeba na výrobu automobilů nebo leteckou dopravu.

Otázek týkajících se klimatických změn, efektivity a udržitelnosti současného fungování lidské společnosti je mnoho a odpovědi se na ně nehledají vůbec snadno.

Potravinová bezpečnost je jednou z oblastí, kterou se zabývají Cíle udržitelného rozvoje OSN (Sustainable Development Goals, SDGs). Cílem SGD2 je dosažení „nulového hladu“ do roku 2030. Vědci zzjistili, že schéma pro ochranu klimatu aplikované stejně na všechny sektory, podobně jako tzv. uhlíková daň, by mohlo mít na zemědělství, následné omezení dostupnosti potravin a rozšíření hladu mnohem větší vliv.

Modely ukazují, že do roku 2050 by klimatické změny mohly být zodpovědné za zvýšení rizika hladu u 24 milionů lidí, přičemž některé z nich uvádí nárůst až o 50 milionů. Nicméně, bude-li zemědělství zařazeno do systémů s velmi přísnými omezeními, jako je třeba uhlíková daň nebo systém obchodu s emisními povolenkami, dojde ke zvýšení cen potravin, což by riziko hladovění zvýšilo u dalších 78 milionů lidí a v některých modelech dokonce o 170 milionů. Objevuje se stále výraznější shoda v tom, že zemědělství, jakožto jeden z největších producentů skleníkových plynů by se mělo na omezení emisí uhlíku podílet. Jenže výzkum ukazuje, že bez pečlivého plánování může být tato zátěž příliš velká. Zejména v rozvojových zemích, mohou být tato opatření likvidační.

Oxid uhličitý je na jedné straně plynem, který rostliny potřebují pro své fungování, ale na straně druhé patří mezi ty tzv. skleníkové, jež mají na svědomí zvyšování globální teploty. Ve světovém měřítku stoupl jeho obsah v atmosféře z 330 ppm v roce 1976 na 405 ppm v roce 2018. Predikce do roku 2050 uvádí nárůst na 600 ppm.

Klimatické změny nejsou jen o obsahu plynů v ovzduší a teplotách. Souvisí s nimi i (ne)dostatek srážek, povrchových a podzemních vod.

S tím přichází nedostatek vody jak pro lidi a jejich činnosti, tak pro místní ekosystémy.

Vědci například uvádí, že produkce krmných plodin pod závlahami spotřebuje 86 % veškeré vody využívané na západě USA.Tato voda v naprosté většině na pěstování píce. Podle vědců vedly jejich výsledky k bližšímu zkoumání využití vod a ekologickým dopadům, které jsou spojené se závlahami krmných plodin.

I když se na straně jedné dá jen stěží věřit tomu, že by takový podíl na problémech s vodou je spojen se závlahami pícnin pro chov skotu, ještě méně se chce věřit tomu, že by to mohlo být vyřešeno něčím takovým, jako je ponechávání pozemku ladem.

Volba každého jednotlivce, ve spojení s politickými rozhodnutími a podporou, jsou důležitými faktory pro každou změnu. Je potřeba získat na svou stranu spotřebitele ochotné a schopné zaplatit víc za udržitelně vyráběné produkty.*

Ing. Anna Marcinková

Podrobnější informace v časopisu Náš chov 1/2021.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down