Menu
e-shop
S ohledem na dlouhodobě zhoršenou nákazovou situaci v Evropě související se zvýšeným výskytem ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky v chovech drůbeže, Státní veterinární správa zintenzivňuje monitoring výskytu této nákazy u uhynulých volně žijících ptáků.
Migrující volně žijící ptáci jsou považováni za hlavní rezervoár viru ptačí chřipky a některé subtypy představují velké riziko nejen pro chovy drůbeže, ale za určitých okolností i pro člověka. Řešení je o to naléhavější, že v posledních letech virus ptačí chřipky infikuje i další živočišné druhy. Například v USA byl loni v březnu zjištěn virus HPAI u skotu.
V rámci monitoringu ptačí chřipky u volně žijících ptáků v České republice se odebrané vzorky nalezených uhynulých ptáků zasílají do státních veterinárních ústavů k vyšetření. Smyslem tohoto sledování je získat informace o cirkulaci viru ptačí chřipky na našem území. Na základě získaných výsledků se provede analýza rizika a přijmou se preventivní opatření k ochraně chovů drůbeže. Protože v posledních letech počet ročně odebraných a vyšetřených vzorků klesl, Státní veterinární správa přišla se záměrem zvýšit počet vyšetřených vzorků zintenzivněním monitoringu. Právě pro tyto účely SVS ČR požádala o spolupráci také obce, Policii ČR a hasiče, ale také ornitology a myslivce.
Při nalezení uhynulých volně žijících ptáků jako jsou například bažanti, čápi, volavky, drozdi, dravci, sovy, rackové, kachny či špačci (kompletní seznam druhů volně žijících ptáků pro pasivní surveillanci ptačí chřipky najdete na webových stránkách SVS) Státní veterinární správa žádá organizace i veřejnost o kontaktování místně příslušné krajské veterinární správy (KVS). Hlášení se netýká umírajících, nemocných či zraněných volně žijících ptáků ani ptáků prokazatelně uhynulých po poranění elektrickým proudem nebo po úrazu. Také při hromadném úhynu ptáků (více než pět kusů na jednom místě), které nejsou na seznamu cílových druhů, je žádoucí kontaktovat místně příslušnou KVS. Z bezpečnostních důvodů se s uhynulými ptáky nedoporučuje manipulovat a mělo by se postupovat podle instrukcí úředního veterinárního lékaře. Při podezření na otravu u volně žijících ptáků je nezbytné kontaktovat nejen místně příslušnou KVS, ale také Policii ČR. Kromě toxikologického vyšetření, které potvrdí či vyvrátí otravu, se provede také vyšetření na ptačí chřipku.
Výjezd ke konkrétnímu nahlášenému nálezu a odebrání vzorku na ptačí chřipku úředními veterinárními lékaři místně příslušné KVS se bude odvíjet od vyhodnocení míry rizika a aktuální situaci. Pokud KVS k nálezu neodjede a neobere tak vzorek, lze k likvidaci kadáverů volně žijících ptáků využít organizace zajišťující asanační činnost. Pokud se týká zvěře, myslivci a uživatelé honiteb postupují v souladu s mysliveckou praxí, pokud není mimořádnými veterinárními opatřeními stanoveno jinak.*
