Každé období chovu skotu má ve výživě svá specifika. Nabídne-li chovatel zvířatům vhodná krmiva s optimálním zastoupením živin a minerálních látek, připravuje si prostor pro dobré podmínky svého chovu. Nutriční požadavky jednotlivých kategorií skotu je nutné respektovat a u odchovu jalovic to platí obzvlášť, protože navazuje na odchov telat, tedy odchov několika kategorií, kdy dochází k velkým fyziologickým změnám v trávicím traktu zvířete. Jedná o období plné změn stále se vyvíjejícího a rostoucího zvířete.
Na jeho vývoji a následné produkční schopnosti se odráží kvalita podávaných krmiv i technika krmení. Náklady na krmiva jsou největší položkou spojenou s chovem jalovic. Rychlost růstu je nejlepším ukazatelem toho, zda jsou splněny nutriční požadavky jalovic. A aby se optimalizovala již první laktace, a tím i celoživotní mléčná produkce dojnic, jsou stanovené růstové standardy, pomocí nichž se minimalizuje riziko překrmování jalovic. Překrmování může způsobit např. poporodní metabolické problémy a nižší užitkovost. Proto se pomocí stanovených růstových standardů optimalizuje růstová hmotnost v poměru k ekonomické náročnosti odchovu.
Precizně vyvážená krmná dávka (KD) představuje potenciál na snížení nákladů na krmiva, snížení vylučování živin a zvýšení účinnosti krmiv, aniž by byla ohrožena budoucí mléčná produkce jalovic. Základem KD je informace o potřebném množství sušiny (S) v kg/den. KD pro jalovice vychází z možností krmivové základny daného chovu. KD může být přizpůsobena letním podmínkám, zimním podmínkám nebo lze zvolit celoroční krmení. Krmení je zaměřeno zejména na kvalitní zelenou píci s možností přidání sena. Často se jedná o zkrmování vojtěšky, jetele a kukuřice. Živinově se KD vyrovná např. pomocí kukuřičné siláže nebo cukrovarských řízků.
Minerální látky jsou nezbytné pro enzymatické a biochemické procesy, zastávají katalytickou funkci v celé řadě reakcí a jsou potřebné pro optimální růst a reprodukci zvířat. Ve výživě jalovic nesmí docházet k opomíjení adekvátního přísunu minerálních látek, jejichž nedostatek by se negativně projevil na celkovém zdravotním stavu a produkci zvířat. Nejvíce zastoupenou minerální látkou v těle zvířat je vápník. Je vázán na vitamín D a k jeho vstřebávání dochází zejména v tenkém střevě. Pokud je v krmivu v nadbytku, snižuje se využitelnost fosforu, hořčíku a zinku. Po vápníku je další nejvíce zastoupenou minerální látkou v těle zvířat fosfor. Vyskytuje se téměř v každé buňce a nejvíce je situován do zubů a kostí (80 až 90 %). Zbytek prvku se vyskytuje v tkáních a tělních tekutinách. V případě, že je fosfor přítomen ve vysokých koncentracích, brání přeměně vitamínu D na kalcitriol a potlačuje vstřebávání vápníku, zinku a železa. Naopak jeho nedostatek se projeví na vývoji kostí a může snižovat užitkovost. Z produkčních chorob způsobuje nedostatek fosforu hypofosfatemické ulehnutí a hypofosfatemickou hemoglobinurii. Měď představuje ve výživě skotu mikroprvek, který má vliv na reprodukci a imunitu zvířat a ovlivňuje tvorbu krve, enzymů, pigmentů, kolagenu a elastinu. Zinek je součástí více než 300 enzymů, se v těle zvířat účastní řady procesů, např. metabolismu sacharidů, syntézy bílkovin, tvorby inzulinu, činnosti bachorové mikroflóry a pohlavních orgánů.
Jalovice mléčného skotu představují pro chovatele nákladnou položku s ohledem na potřebu krmiv, práci a ustájení. K ekonomickému profitu a návratu prostředků vložených do chovu jalovic dojde až po jejich otelení a produkci mléka zpeněžovaného v mlékárnách. Proto musí být management jejich odchovu řešen tak, aby se podařilo odchovat zvířata co nejvyšší kvality s velkým produkčním potenciálem. Vhodně nastavená krmná dávka, která zohledňuje správný poměr živin i vyvážený příjem minerálních látek, má potenciál minimalizovat celkové náklady chovu.
Ing. Marie Gaislerová, Ph.D., doc. Ing. Petr Homolka, CSc., Ph.D., Ing. Veronika Koukolová, Ph.D. VÚŽV, v. v. i., Praha Uhříněves, oddělení Výživy a krmení hospodářských zvířat
Podrobněji v NCH 11/2023.
