Borovany jsou město ležící sedmnáct kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic, asi osm kilometrů severně od města Trhové Sviny. První zmínky o Borovanech pochází již z roku 1186. Žije zde zhruba 2900 obyvatel. Zemědělské obchodní družstvo Borovany, které tu sídlí, hospodaří na výměře 2600 hektarů zemědělské půdy, z nichž je 1580 ha orné a 1020 ha připadá na trvalé travní porosty. Zabývá se klasickou zemědělskou produkcí zahrnující rostlinnou a živočišnou výrobu, v přidružené výrobě provozují lakovnu.
Na orné půdě se podle předsedy družstva Ing. Jana Kouby pěstují především obilniny, pšenice ozimá zaujímá 430 až 460 hektarů, triticale ozimé je na 120 až 130 hektarech a ozimým ječmenem je oseto mezi 150 a 160 hektary. Řepka se pěstuje na výměře 250 ha, kukuřici využitelné většinou na siláž, výjimečně částečně na zrno patří 270 až 290 hektarů.
„Nemáme příliš kvalitní půdy, proto zvláště dbáme na jejich vyhnojení organikou, a to jednou za dva roky. I díky tomu se můžeme pochlubit výnosy přesahujícími průměr České republiky, například u pšenice i triticale dosahujeme dlouhodobě zhruba 6,8 tuny na hektar, ječmen dává 6,5 tuny a řepka 3,7. V loňském roce jsme dosáhli rekordních výnosů, například u pšenice to bylo 7,7 t a u řepky 3,9 t z hektaru,“ informoval Ing. Kouba.
Vzhledem k chovu skotu zaujímají značnou část výměry také víceleté pícniny na orné půdě, především se jedná o jetelotrávy. Pro skot slouží i trávy z lučních porostů, o které se v podniku také náležitě starají, hnojí je, případně obnovují.
Ke každému středisku v podniku náleží silážní jámy, některé z nich jsou jen čtyři roky staré. Jak komentuje předseda družstva, silážování musí být perfektně zvládnuté. Ke kvalitě výsledné píce pomáhá i konzervování přípravkem Labacsil Duo od firmy Sano.
„Toto odvětví podle předsedy podniku neztrácí na významu. Nejen že nám pomáhá zvyšovat úrodnost a vododržnost půdy, ale přispívá nemalou měrou i do podnikové pokladny, zhruba 75 procenty,“ konstatuje Ing. Kouba.
V podniku najdeme celkem 800 krav, z toho 600 dojnic plemene české strakaté a 200 masných matek – kříženek charolais a masného simentála. Ve stavu je aktuálně i 140 mléčných a 147 masných telat, 678 jalovic do dvou let, 72 vysokobřezích jalovic (61 mléčných a 11 masných) a 553 býků ve výkrmu.
Na středisku Borovany jsou ve dvou halách ustájeny produkční krávy a do jedné je situována porodna spolu se sekcí zaprahlých krav. U porodny je k dispozici malá rybinová dojírna pro získávání mleziva.
Na této farmě najdeme také telata ve stovce venkovních individuálních boxů a deseti skupinových boudách. Po odstavu se jalovičky přesouvají do Radostic, kde stráví čas od zhruba třech měsíců do dvou let věku, tedy zhruba do 5. měsíce březosti. Poté se vrací zpět do Borovan.
Býčci putují na farmu Třebeč, kde mají podle fáze výkrmu k dispozici tři stáje.
Krávy bez tržní produkce mléka jsou rozděleny do čtyřech stád a dvou středisek se zimovištěm. V Mladošovicích jsou kromě matek i roční jalovice, v Šalmanovicích dvouleté.
Jak komentuje hlavní zootechnik Ing. Ondřej Kubala, z původního stáda plemene charolais se kvůli obtížným porodům kříží na plemeno masný simentál.
Další činností podniku je výkrm brojlerů, pro něž jsou k dispozici čtyři haly, dvě starší po 11 000 kusech a dvě novější, pro 50 a 78 tisíc kusů.
