Pod vrcholky malebných Slezských Beskyd, přímo pod kopcem Kozinec, na jihovýchodním konci Třince a podél levého břehu řeky Olše – v Karpentné, hospodaří spolu se svou rodinou na krásně zrekonstruovaném statku s historií sahající podle první písemné zmínky nejméně do roku 1875 předseda Asociace soukromého zemědělství Těšínské Slezsko Petr Křižánek. Na zdejším Carpentalis Moravian Ranchi se věnuje zejména chovu masného skotu a koní.
Usedlost zakoupili roku 1973 jeho prarodiče. „Byly jsme čtyři děti a rodiče pro nás hledali nějaké klidnější bydlení, což se povedlo. Po nastěhování jsme ale mohli užívat pouze dům, v té době v dosti zbědovaném stavu, neboť hospodářská část byla plně k dispozici místnímu družstvu. To tu do roku 1986 chovalo prasata a býky a až do prosince 2015 využívalo i kravín, který zde v roce 1962 postavilo,“ vysvětluje maminka chovatele Uršula.
Vznik dnešní moderní ekofarmy, která navázala na tradici zemědělského statku původních majitelů, se datuje k roku 1991. Tehdy rodiče Petra Křižánka zakoupili od rodiny původního majitele půdu, která jí byla v restituci navrácena, a to necelých dvacet hektarů, a s nadšením začali hospodařit.
„Manžel sice pochází z města, sem na statek se přiženil a původní profesí je instalatér, ale poradit si umí jako rozený sedlák. Možná je to i tím, že mu v žilách koluje selská krev po prarodičích, kteří hospodařili ve vedlejší vesnici, a jeho to už od dětství k zemědělství táhlo. Však už za minulého režimu jsme tu spolu chovali ovce, nutrie a pár prasat a rozhodnutí, že začneme se sedlačinou, bylo hlavně z jeho hlavy,“ usmívá se Uršula Křižánková.
„Ačkoliv prvotním záměrem mých rodičů v počátcích soukromého hospodaření byl chov masného skotu plemene hereford za účelem prodeje masa, tzv. baby beef, pro gastronomické účely, neměl tenkrát o tuto produkci nikdo zájem. Proto bylo nutné změnit zaměření farmy na chov dojených krav a prasnic,“ vysvětluje Petr Křižánek.
Původně plánovým směrem se nejen z důvodu dlouhodobých problémů s odběrateli mléka začala farma postupně ubírat roku 2003, kdy se po získání zkušeností v zahraničí vrátil domů dnešní hospodář Petr Křižánek.
