Přelomem v hodnocení hrubého proteinu krmiv se stal francouzský PDI systém, který byl součástí systému používaného v ČR. Stejný princip byl převzat i do amerického NRC (2001). Systém hodnocení hrubého proteinu je založen na metodě in situ s příslušným matematickým modelem. Umožnuje stanovit rychlost degradace hrubého proteinu v bachoru a vypočítat podíl degraderovatelného proteinu podle znalosti rychlosti pasáže tráveniny
Zjednodušené značení frakcí dusíkatých látek krmiv v nové verzi Cornellského systému
V novější verzi CNCPS jsou dusíkaté frakce rozděleny podle jejich rozpustnosti:
1/ Rozpustné frakce
Nově jsou rozpustné frakce charakterizovány písmenem A (A1, A2), přičemž frakce A1 zahrnuje pouze amoniak, který současně zastupuje i močovinu. Volné aminokyseliny a peptidy s krátkým řetězcem (neproteinový dusík, NPN), které byly původně součástí frakce A, byly přesunuty do frakce A2 určené jako rozpustný skutečný protein.
Jeden z hlavních důvodů zrušení původního dělení rozpustné frakce na A a B1 bylo zjištění, že srážení kyselinou wolframovou (nebo trichloroctovou) dávalo velkou variabilitu (krok filtrace) mezi laboratořemi a obtížnou biologickou interpretaci (výživa celulolytických (upřednostňují čpavek) a amylolytických (upřednostňují aminokyseliny) bakterií).
Shrnuto: Původní frakce A a B1 byly sloučeny do rozpustné frakce A2. Pro případný čpavek (a močovinu apod.), většinou z objemných konzervovaných krmiv, byla nově vytvořena frakce A1.
2/ Nerozpustné frakce
Frakce označené písmenem B (B1, B2) jsou nerozpustné (jsou totožné s frakcemi B2 a B3 ve starší verzi systému). V Tab. 2 je uvedena charakteristika jednotlivých frakcí a jejich výpočet na základě analýz.
3/ Nestravitelná frakce
Nestravitelná frakce C má ve všech verzích Cornellského systému stejný význam. Tato frakce není degradovatelná, ani stravitelná.
Dr. Ing. Jiří Třináctý; Ing. Michal Richter, Ing. Daniela Knotová, Ph.D.; Ing. Jan Pelikán, CSc; doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D., AgroDigest s r. o.,.Zemědělský výzkum spol. s r.o.;
Mendelova univerzita v Brně
Podrobněji v časopisu Krmivářství 1/2018