Seminář na téma šetrné čerpání přírodních zdrojů a údržba krajiny pomocí chovu krav bez tržní produkce mléka se konal vloni v Rapotíně. Semináře se zúčastnilo kolem stovky chovatelů masného skotu a zástupců univerzit a výzkumných ústavů. Jeden z příspěvků se věnoval problematice objektivního posuzování zmasilosti a protučnělosti na živém zvířeti.
Jiné příspěvky přednášejících se týkaly širokého spektra témat od teorie šlechtění a hybridizace krav bez tržní produkce mléka, markerů ve šlechtění skotu, přes management chovu masného skotu, posuzování produkční schopnosti trvalých travních porostů v LFA oblastech, kvalitu hovězího masa v komerčních a ekologických podmínkách po výpočet ekonomických vah užitkových vlastností a ekonomiku chovu krav bez tržní produkce mléka.
Výhody ultrazvukového měření
Pro cílené zlepšování osvalení a kvality masa je možné testovat potomstvo plemeníků nebo vypracovat selekční schémata založená na zlepšování některých znaků souvisejících s masnou užitkovostí na živém zvířeti, konstatovali autoři příspěvku z České zemědělské univerzity v Praze. Pro účely odhadů zmasilosti a protučnění na živém zvířeti je velice perspektivní využití ultrasonografie, která má výhody ve své mobilitě, relativní cenové dostupnosti a použitelnosti v provozních podmínkách chovu. Protože osvalení má úzký vztah ke znakům kvality jatečného trupu (JUT), lze na jeho základě odvodit predikční rovnice pro kvalitu JUT po porážce nebo je využít pro přímou selekci živých zvířat, tedy plemeníků v odchovnách plemenných býků a také vybraných k plemenitbě. Používají se pro výběr jedinců s nadprůměrnými parametry složení jatečného těla.
Této metody se také využívá pro hodnocení růstové schopnosti telat (býčků i jaloviček) během odchovu. Měření tělesných rozměrů a osvalení sonografem probíhají nejčastěji v době vážení telat ve věku 120,
Jak předpovědět kvalitu masa?
V České republice zatím chybí základní informace o kvalitativních znacích masné užitkovosti skotu. Ukazatele zmasilosti a protučnělosti jatečného těla používané pro zpeněžení jatečného skotu systémem SEUROP nezahrnují kvalitu masa jako suroviny.
K odhadu složení jatečného těla se používá ultrazvuk už od 50. let 20. století. Podle řady autorů lze sledováním vývinu zmasilosti a protučnělosti na jatečném zvířeti v průběhu výkrmu a stanovením optimální doby porážky z hlediska jatečné zralosti na základě měření před závěrečnou fází výkrmu (150 dnů) odhadnout zbývající dobu výkrmu nutnou k dosažení určité vrstvy tuku s přesností do třiceti dnů v případě, že tloušťka tuku v době měření není nižší než
Pomocí výsledků získaných ultrazvukovým měřením se může snížit variabilita ve výtěžnosti masa z jatečného těla o deset procent než na základě měření uskutečněných na jatečném těle. Měření plochy a mramorování nejdelšího zádového svalu (MLLT – musculus longissimus lumborum et thoracis) a výšky podkožního tuku ultrazvukem na živých zvířatech jsou možnostmi, jak zjistit složení jatečného trupu před porážkou. Mezi údaji získanými ultrazvukovým měřením a po porážce zjišťovanými charakteristikami jatečného těla se vyskytují středně vysoké až vysoké genetické korelace.
Pro získání správného ultrazvukového zobrazení a jeho přesné interpretace je zásadní zkušenost příslušného technika. Hlavními dvěma zdroji chyb při získávání dat pomocí ultrazvuku je samotné pořizování zobrazení a jeho interpretace.
Plocha svalu a výška tuku
Plocha MLLT bývá stejně jako vrstva podkožního tuku měřena v oblasti prvního a šestého bederního obratle. Velikost plochy se využívá pro odhad celkové výtěžnosti masa. Jde o měření dvojrozměrné, proto je mnohem obtížnější dosáhnout takové přesnosti jako u měření tloušťky vrstvy tuku. Přesnost ultrasonografické predikce složení jatečně upraveného těla je variabilní a závisí na druhu hospodářského zvířete. Korelace mezi ultrazvukovým měřením a měřením na jatečném těle u skotu se pohybují v hodnotách od 0,69 až po 0,95.
Vrstva podkožního tuku nad MLLT je jednoduchý lineární rozměr, proto je jeho zjišťování pomocí ultrazvuku velmi přesné. Mezi výškou podkožního tuku před a po porážce a u býků i jalovic byly robvněž zjištěny genetické korelace
Měření intramuskulárního tuku
Mramorování se v současnosti v rámci klasifikačního systému SEUROP používaného v EU nehodnotí, ale je součástí systému používaného v USA. Obraz získaný ultrazvukovým přístrojem lze v rámci hodnocení stupně mramorování analyzovat buď subjektivně podle předem vytvořené vzorové stupnice, anebo pomocí speciálního softwaru je potvrzen úzký vztah mezi obsahem intramuskulárního tuku zjištěným sonografickým měřením MLLT a obsahem intramuskulárního tuku zjištěného chemickou analýzou.
Metodika použití ultrazvuku
K měření rozměrů MLLT se používá ultrazvuku Aloka SSD-500 s lineární sondou UST-5011U (3,5 MHz). Pro správné přilnutí sondy ke kůži měřeného zvířete se používá sonogel a rostlinný olej. Z důvodu přesného vyhodnocení rozměrů je vhodné obrázky ze sondy nahrávat například na DVD rekordér a využít k měření rozměrů specializovaný softwarem.
Vizuální hodnocení osvalení ve spojení se sonografickým měřením svalů a podkožního tuku na živém zvířeti je možné využívat ke zlepšení šlechtitelských programů.
Současné snahy šlechtitelů se zaměřují na upřesnění odhadu osvalení a předpovědi jatečné výtěžnosti na živých zvířatech. Porovnávají se metody měření tělesných rozměrů vyjadřujících osvalení nejdůležitějších tělesných partií s ultrasonografickými metodami.
