Na každém trhu dochází vlivem působení různých okolností ke změnám ve struktuře a objemu nabízeného a poptávaného zboží a služeb, ke změnám v cenách aj. Agrární trh není výjimkou a v roce 2020 se na vývoji jistě projeví celosvětová pandemie virové choroby covid-19 a s tím spojená opatření proti šíření této nemoci. Cílem tohoto příspěvku bylo shrnout, jak vybrané organizace (FAO, Eurostat) hodnotí průběžné dopady koronavirové krize na zemědělské odvětví.
Dále je zde uveden vývoj produkce, cen a zahraničního obchodu v prvních 6 až 8 měsících roku 2020 v ČR a ve státech EU u nejvýznamnějších živočišných komodit, tj. u mléka a masa. Jak ale i jeden z citovaných materiálů uvádí, je nutné dopady uvažovat pouze jako průběžné a orientační, neboť krize zřejmě ještě zdaleka neskončila a dá se jen těžko odhadnout, jaký bude celkový výsledný dopad na agrární trhy.
Jak ovlivňuje pandemie agrární trh?
Makroekonomická predikce ČR vydaná 15. září 2020 Ministerstvem financí (MFČR 2020) uvádí, že „pandemie koronaviru, přijatá protiepidemická opatření a jejich doprovodné efekty způsobily hluboký synchronizovaný propad světové ekonomiky. Jeho rozsah je v období po 2. světové válce bezprecedentní. Hospodářská politika ve všech zasažených zemích reagovala razantním uvolněním a přijetím masivních fiskálních a monetárních stimulů, což by mělo pomoci k tomu, aby pandemie měla co nejmenší dopad na dlouhodobý růst“. Dále ale dodává, že „oživení ekonomické aktivity, k němuž nyní dochází, však ve většině zemí patrně nebude dostatečně silné na to, aby v průběhu roku 2021 vykompenzovalo hospodářský propad z první poloviny letošního roku.“
Hodnocením a poskytováním informací o celosvětových dopadech na agrární trhy se zabývá mj. organizace Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO). Ve svém dokumentu s názvem „COVID-19: Channels of transmission to food and agriculture“ (FAO 2020a) uvádí, že „většina současných hodnocení obecně předpokládá pokles nabídky a poptávky po zemědělských produktech a poukazuje na možná narušení mezinárodního obchodu a logistiky“. Jak se dále v dokumentu píše, „vstupní náklady zemědělských výrobců mohou být navýšeny působením řady faktorů, např. narušením dopravních systémů, zpožděním při celním odbavení, ale také nedostatkem dostupných úvěrů, vyššími úrokovými sazbami nebo výkyvy směnných kurzů. Mezi rizika, která mohou vést k omezení agrární produkce, patří vedle ohrožení dodávek krmiv, hnojiv, osiv, energií, náhradních dílů pro zemědělskou techniku aj., také nedostatek pracovních sil (zaměstnanců v karanténě). Dopadem zejména dlouhodobého trvání pandemie může být rovněž pokles poptávky po zemědělských komoditách (potravinách) spojený se zpomalením hospodářského růstu, vyšší nezaměstnaností a z toho plynoucí nižší kupní síly spotřebitelů. Rovněž může dojít ke změně struktury spotřebovaných potravin, kdy obyvatelé budou v době krize více poptávat a spotřebovávat levnější potraviny a pokles poptávky lze tedy očekávat např. u některých druhů ovoce a zeleniny, masa a mléčných výrobků“. Naopak studie OECD (OECD 2020a) nepředpokládá jako důsledek krize výraznější snížení poptávky po potravinách, které na rozdíl od jiného zboží či služeb patří mezi nezbytné komodity. Podle této zprávy však „dojde k zásadní změně v tom, že výrazně snížená poptávka bude od restaurací, hotelů a jiných stravovacích zařízení, která musí být zavřena, a naopak zvýšení poptávky se dá očekávat od supermarketů“.
Ing. Jan Syrůček, Ph.D.;
Ing. Luděk Bartoň, Ph.D.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.
Kontakt: syrucek.jan@vuzv.cz
Více v Našem chovu 12/2020.
