10.02.2010 | 07:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zootechnička na Pražském hradě

Nestává se často, že by si pro ocenění z rukou prezidenta Václava Klause přišel někdo z agrárního sektoru. V listopadu loňského roku byla ale tato hranice prolomena. Vedle zpěvačky Hany Zagorové či módní návrhářky Beaty Rajské si cenu pro ženu roku převzala i zootechnička – Alena Melková ze ZD Nečín v okrese Příbram.

Titul Lady Pro uděluje stejně jako Českých 100 nejlepších panevropská společnost pro kulturu, vzdělávání a vědecko-technickou spolupráci Comenius. Od doby svého založení v roce 1990 je neziskovou organizací, která podporuje a propaguje mezinárodní kontakty a spolupráci v oblasti vzdělávání, kultury, vědy a techniky.
Čestný titul Lady Pro (profesionální Lady) patří ženám, které ve své manažerské, obchodní, politické, sportovní, umělecké nebo jiné významné činnosti a kariéře a mateřství dosáhly skutečně mimořádných úspěchů a při své každodenní časově, odborně a mnohdy i fyzicky náročné práci dokázaly zůstat okouzlujícími.

O podniku

Ing. Alena Melková pracuje jako zootechnička v ZD Nečín již 23 let. Dnes hospodaří Zemědělské družstvo Nečín na 2800 hektarech zemědělské půdy, z nichž je zhruba 2000 ha orné. Na této výměře podle slov ředitele Ing. Františka Melky pěstují převážně obilniny (asi na 50 procentech polí), následuje řepka (okolo 350 ha) a kukuřice (asi 300 ha). Menší výměry zaujímají trávy na semeno, konzumní brambory, víceleté pícniny s podsevem a z luskovin lupina.

Kvalitní bílkovinné krmivo

Kvalitní výživa skotu je podle manželů Melkových důležitá. Již zmíněnou lupinu například pěstují a zařazují do krmných dávek již tři roky. „V roce 2009 jsme přitom byli s její kvalitou a výnosem velmi spokojeni,“ říká Ing. Melka. V dietě se zrno lupiny objevuje v zastoupení přibližně 15 procent z jadrné části směsné krmné dávky.
Kukuřice má v podniku dvojí využití: na zrno se pěstuje zhruba jedna třetina oseté plochy. Ve formě vlhkého mačkaného zrna se ukládá do jámy nebo vaku, pro konzervaci se přidává kyselina propionová.
Z dalších dvou stovek hektarů kukuřice se vyrábí siláž. Specifikem Nečínského podniku je systém zeleného krmení, který se praktikuje od května do konce září. Objemná část krmné dávky se pak skládá ze 70 procent ze zelené píce, 20 % objemu tvoří kukuřičná siláž a deseti procenty je zastoupena travní senáž.

Vlastní chov

ZD Nečín celkem chová zhruba 600 českých strakatých krav, z toho v nejmodernější dřevostavbě v obci Obory je jich okolo tří stovek. Průměrná užitkovost se pohybuje kolem 6100 kg mléka za rok. Pyšní mohou být v Nečíně i na obsah mléčných složek – 3, 7 % bílkovin a 3,9 % tuku.
I reprodukční ukazatele mohou vzbuzovat závist, po první inseminaci dosahují u krav 53 % březosti, u jalovic dokonce 69,8 %. Servis perioda se pohybuje mezi 90 až 95 dny a mezidobí je na úrovni 360 dnů. Inseminační index nepřesáhne 1,5.
Jedním z důvodů kvalitního chovu je kromě výběru plemene – podle Melkových je strakaté odolnější a vyhovuje jim i jejich dvoustranné zaměření – také fakt, že již od roku 2000 nepotřebují v podniku žádného externího inseminátora. Všechny plemenice totiž obstará Alena Melková sama. „Pokud se využívá služeb inseminačního technika, tak ho musíte zavolat ráno. Pokud zjistíte říji odpoledne, přijede až druhý den, a to je na správné oplodnění pozdě,“ vysvětluje Ing. Melková. Zároveň si sestavuje připařovací plán. „Snažíme se odchovat budoucí matky býků, vybírám konkrétního býka na každou krávu. Všechny prvotelky připařujeme s použitím testantů. Dobrou zpětnou vazbu nám podává také Ing. Josef Šlejtr z plemenářské společnosti Natural a musím zmínit i kvalitní spolupráci s veterinárním lékařem,“ vypočítává zootechnička.

Systém chovu

Narozená telata se po důkladném napojení mlezivem přesouvají do 12 hodin do teletníku v Oborách, kde jsou ustájena v individuálních boxech. Býčci v nich setrvají dva až čtyři týdny, potom se odvážejí na výkrm na Moravu: „Na vlastní výkrm nemáme dostatek potřebných krmiv, hlavně kukuřice. Díky svažitému terénu a zařazení do LFA jsme v její výměře omezeni. Výkrm by pro nás nebyl ekonomický,“ vysvětluje Ing. Melková.
Jalovičky zůstávají v individuálním ustájení v do dvou měsíců věku, do šesti měsíců jsou pak v teletníku společném. Poté se přesouvají na odchovnu mladého dobytka, kde mají k dispozici volné stlané ustájení a také výběh nebo pastvu. Před otelením putují do porodny v produkční stáji.
Dřevostavba v Oborách má ještě jednu zvláštnost, a tou je trigonová dojírna dodaná firmou Agromont o dispozici 7, 8 a 5 dojicích míst. Tuto, u nás ne zcela standardní dojírnu si manželé Melkovi velice pochvalují: „Na malém prostoru se sejde mnoho krav, mám tak perfektní zootechnický přehled o každé z nich. Jednotlivé větve jsou na sobě nezávislé. Dojení probíhá rychleji, proto ušetříme za spotřebu energií a vody. Při kontrole užitkovosti je zde dostatek místa i manipulačního prostoru,“ vypočítává Ing. Melková některé klady dojírny. A nezapomene ani na ten, že byla o 800 tisíc korun levnější než varianta rybinová s rychlým odchodem.

Cíl soutěže Českých 100 nejlepších  V celonárodním měřítku nalézt, vybrat, zviditelnit a veřejně slavnostním způsobem ocenit české firmy, podniky, či společnosti z co nejširšího spektra ekonomických aktivit, které dosahují vynikajících, mimořádných anebo pozitivně pozoruhodných výsledků.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down