Podle odborníků je aktuálně nepříznivá ekonomika produkce mléka zejména následkem navýšení cen krmiv. Tato situace donutila chovatele k tomu, aby v maximální míře využívali vlastní krmné zdroje. Většinovou potřebu bílkovin v krmné dávce dojnic tak zajišťují zejména kvalitními senážemi. Zbývající potřebu dusíkatých látek ve výživě vysoko produkčních krav ale musí dotovat nákupem bílkovinných komponentů ve formě sójových a řepkových extrahovaných šrotů. To ale neplatí pro družstvo ZD Březina nad Jizerou, kde sóju nejen pěstují, ale také zpracovávají a následně zkrmují v podobě extrudovaného lisovaného krmného doplňku, který je bez genetických modifikací a za slušnou cenu.
V ZD Březina nad Jizerou, družstvo, které hospodaří na Mladoboleslavsku v nadmořské výšce 240 metrů pěstují sóju od roku 2 000.
„S Jizerskými horami a Krkonošemi za zády se naše pozemky nacházejí v chladovém pásu, a navíc i ve srážkovém deficitu. Nevýhodou je i to, že část pozemků spadá do CHKO Český ráj se specifickým způsobem hospodaření. Sóju pěstujeme na výměře okolo 130 ha. Do našich podmínek vybíráme ranné odrůdy, aby sójové boby stačily dozrát. Bohužel, je to za cenu nižšího výnosu, který ranné odrůdy poskytují. U nás to je konkrétně od 2,5 do 3,5 tuny z hektaru. Momentálně pěstujeme odrůdy Merlin, ES Comander a Adessa. Pokud jde o agrotechniku, sóju vyséváme v polovině května do lepších hlinitopísčitých půd s dobrými vláhovými poměry. Protože patří k plodinám, které mají v kořenovém systému symbiotické hlízkové bakterie využívající vzdušný dusík, není třeba dotovat půdu dusíkatými hnojivy. Nejenže to je ekonomicky neefektivní, ale nadbytek dusíku v půdě podporuje růst rostlin a sójové boby nedozrají. Naopak velmi důležitá je příprava samotného pozemku, který by měl být rovný, a hlavně bez plevelů. Z toho důvodu praktikujeme dvojí ošetření herbicidy, respektive po zasetí (preemergentně), a dále do vzešlého porostu (postemergentně) v době, než listová plocha zakryje půdu. Nejvyšší náklady na pěstování sóji ale představuje osivo, které nakupujeme v Maďarsku a na Slovensku. Na druhou stran, když už jsme s živočišnou výrobou tak daleko, musíme vyvinout maximální úsilí pro to, abychom měli dostatečnou zásobu vlastních krmiv a v odpovídající kvalitě,“ sdělil na úvod našeho setkání předseda představenstva ZD Březina nad Jizerou Petr Tvaroh.
Již osmnáct let je zmiňované družstvo také spolumajitelem dceřiné společnosti Prima sója, spol. s r.o., která se zabývá extruzí sójových bobů a jejich lisováním. Převážná část zpracovávané sóji pochází z České republiky. Pro potřeby živočišné výroby se zde tepelně zpracuje okolo 3000 tun sóji ročně. Finálními výrobky jsou extrudované sójové boby, dále extrudovaná lisovaná sója a konečně sójový surový olej. Uvedené produkty chovatelé využívají z 80 až 90 % v krmných dávkách vysoko užitkových dojnic, zbývající podíl se uplatňuje i ve výživě vykrmované drůbeže.
„Ve snaze snížit dopady energetické krize jsme technologii zpracování sójových bobů doplnili o rekuperaci zbytkového tepla s tím, že odchycenou páru využijeme k předehřátí sóji. Tím, že do extrudéru jde sója o teplotě 45 °C, což je oproti původnímu stavu navýšení o 35 °C, docílíme navýšení výkonu linky z jedné tuny až na 1,3 tuny vyprodukovaného extrudátu za hodinu. Tím uspoříme až 20 % nákladů na energie. Dalšího zefektivnění extrudační linky jsme pak dosáhli lisováním extrudátu o vyšší teplotě, respektive při 65 °C namísto dřívějších 40 °C. To nám ve finále umožňuje vyprodukovat více oleje,“ doplnil spolumajitel společnosti Prima sója, spol. s r.o., Ing. Jan Sluka.
Více se dočtete v týdeníku Zemědělec*
