V chovu dojnic jsou častými způsoby dojení automatický, robotický systém (AMS) pro zvýšení mléčné užitkovosti a zisku. AMS může zvýšit produkci mléka až o 12 % a snížit práci až o 30 % a je časově efektivní. Jak dopadl AMS v porovnání s klasickými dojírnami z pohledu zdraví mléčné žlázy a kvality mléka
AMS také zajistí konzistentní dojicí rutiny, se stimulací struků a krmením během dojení, což znamená dostatečné uvolňování oxytocinu a vylučování mléka. Nedostatkem však může být nižší pozornost věnovaná dojnicím. Chovatelé dojnic by měli používat postupy, které zvyšují množství mléka na robot za hodinu, spíše než počet dojených krav za hodinu.
Složení a kvalita mléka
Implementací AMS na farmu se zvýší obsah tuku (o 0,16 %) a ne vždy obsah bílkovin (o 0,06 %) ve srovnání s konvenčně dojenými kravami. V několika případech byly zjištěny zvýšené koncentrace volných mastných kyselin (FFA) (1,13 % v AMS oproti 0,86 v konvenčních dojících systémech), které způsobují žluklou chuť mléčným výrobkům. Zvýšená hladina FFA je spojena s kardiovaskulárními rizikovými faktory a škodlivým účinkům na myokard lidí.
Ekonomika AMS
Investice do AMS je mnohem vyšší do konvenčních dojicích systémů, a proto jsou fixní náklady na dojení vyšší. Více mléka s asi o 30 % méně práce však znamená, že náklady na dojení na kilogram mléka se sníží. Při rozhodování mezi investicí do AMS nebo konvenčního systému dojení musí farmář zvážit snížení potřeby pracovní síly proti zvýšeným fixním nákladům. Většina zemědělců uvádí sociální důvody pro investice do AMS, jako je zvýšená flexibilita pracovní síly a zlepšení společenského života a zdraví farmářů.
Variabilita mikrobů
Různé faktory používané v systémech dojení jsou příčinou variability mikrobů v bazénovém mléce. Mikroorganismy vstupují do mléka z různých zdrojů a mohou hrát řadu rolí, jako je usnadnění fermentace mléka (např. Lactococcus, Lactobacillus, Streptococcus, Propionibacterium a populace hub), způsobit kažení (např. Pseudomonas, Clostridium, Bacillus a další sporulující nebo termodurické mikroorganismy), podporovat zdraví (např. laktobacily a bifidobakterie) nebo způsobují onemocnění (např. listerie, salmonely, Escherichia coli, Campylobacter a houby produkující mykotoxiny). Proto je složení a rozmanitost mikrobioty dobrým měřítkem kvality mléka. Nejvíce dominantními bakteriemi ve vzorcích cisternového mléka mohou být Pseudomonas, Acinetobacter, Streptococcus, neklasifikované Peptostreptococcaceae a Staphylococcus. Byl pozorován jasný rozdíl v mléčné mikroflóře farem s AMS a s dojírnou. Celkový počet bakterií (CPB) byl vyšší v mléce z farem s AMS (log 4,05 CPB/ml) než v mléce s běžným dojením (log 3,79 CPB/ml). Kromě toho Bacilli, Lactobacillales, Atopostipes, Carnobacteriaceae, Aerococcus, Facklamia a Firmicutes se relativně více vyskytovaly v mléce z farem s AMS než v mléce z farem s dojírnami. Mléko z dojíren vykazovalo vyšší množství Pseudomonas, zatímco bakterie Peptostreptococcaceae a Ruminococcaceae, které se běžně vyskytují ve vzorcích výkalů dojnic, byly hojnější v mléce z farem s AMS. Zvýšení CPB je ve většině případů spojeno s nedostatky v procesu přípravy struků.
Rozdíly v dojení na farmách
Na farmách s dojírnami byly rozdíly v managementu větší než u farem s AMS. Některé farmy před dojením používají k čištění struků látku, jiné papírové ručníky. Podobně někde odstřikovaly první střiky přímo na podlahu, zatímco jinde do vyhrazeného kelímku. Jsou farmy, které nemají automatické snímání dojících strojů po ukončení dojení, zatímco jiné ano. Mezi odlišnými faktory vedou frekvence čištění dojicího zařízení a postup přípravy struku před dojením. Mikrobiální komunita v cisternovém mléce odráží hygienu v ustájení a rutiny dojení a manipulací s mlékem.
Rizikové faktory
S výskytem mastitidy je spojeno několik rizikových faktorů včetně patogenu, hostitele a faktorů prostředí. Bakteriální druhy způsobující mastitidu skotu jsou klasifikovány jako nakažlivé, infekční a environmentální. Nakažlivá mastitida se přenáší z krávy na krávu a je způsobena patogeny, jako jsou Staphylococcus aureus, Streptococcus agalactiae a Mycoplasma bovis. Staphylococcus aureus je hlavním patogenem spojeným s klinickou a subklinickou mastitidou. Streptococcus agalactiae žije v gastrointestinálním traktu krav a v životním prostředí a přenáší se dojicím strojem a orálně-fekální cestou včetně kontaminované pitné vody. Mycoplasma spp. poškozují sekreční tkáně a vyvolávají fibrózu a abscesy žláz a lymfatických uzlin. Infekční patogeny žijí na vemeni a kůži struků, kolonizují a prorůstají do strukového kanálku. Environmentální patogeny jsou oportunní činitelé existující v podestýlce a ve stáji. Patogeny z prostředí se dostanou do struku během dojení nebo ve stáji. Mezi takové patogeny patří E. coli, Streptococcus uberis a Enterococcus spp. E. coli přetrvává v mléčné žláze, napadá vemeno strukem, množí se a iniciuje zánětlivou reakci endotoxinem a způsobuje klinickou mastitidu. Streptococcus uberis je detekován v mandlích, kůži, dutině ústní, bachoru, dýchacích cestách, konečníku, otvoru strukového kanálku, strukových kanálcích, infikovaných vemenech, trusu a ranách způsobujících recidivující klinické a subklinické mastitidy rezistentní na léčbu antibiotiky. Enterococcus spp., jako Enterococcus faecalis a Enterococcus faecium, jsou přítomny v organické podestýlce a jsou rezistentní vůči několika antibiotikům, jako je linkomycin, tetracyklin, kanamycin a streptomycin, což způsobuje opakující se a přetrvávající infekce, které se obtížně léčí. Snížení expozice konců struků patogenům z prostředí, udržování hygieny vemene při dojení a zvýšení odolnosti dojnic vůči intramamární infekci i vakcinace snižují infekce z prostředí. Struktura vemene, velikost a tvar struků a jejich vzdálenost od země ovlivňují náchylnost k infekci; proto jsou dojnice s dlouhými silnými struky nebo velkým mělkým vemenem náchylnější k subklinické mastitidě. Dalším rizikovým faktorem pro výskyt infekce je věk, starší krávy jsou náchylnější k infekcím v důsledku částečně otevřeného strukového kanálku a zvýšené propustnosti epitelu mléčné žlázy způsobené častým dojením a předchozími záněty. Během tranzitního období jsou dojnice vystaveny vyššímu riziku vzniku mastitidy v důsledku imunosuprese, zvýšeným oxidačním stresem a nízkou antioxidační obranou.
Ekonomika kontroly mastitidy
Produkce mléka se nesnižuje jen během samotného případu, ale zůstává nižší i po vyléčení mastitidy. Když se produkce mléka na krávu sníží mastitidou, čistý výnos farmy se sníží. Mastitida také ovlivňuje kvalitu mléka. Vypočtené náklady na léčbu mastitid jsou 953 Kč (43 USD) na jeden případ, které jsou rozděleny jako 311 Kč (antibiotika IMM), 199 Kč (systémová antibiotika), 111 Kč (podpůrné léky), 177 Kč (práce) a 155 Kč (veterinární služby). Náklady se však mohou mezi zemědělskými podniky značně lišit, takže ekonomika farmy rozhoduje o léčbě mastitidy. Ustájení a hygiena jsou nejdůležitější podmínky, které mohou způsobit zvýšený výskyt mastitidy. Žádný program dezinfekce struků nevyřeší problém, když jsou krávy ustájeny v nehygienických podmínkách.
Nerovnováha mikrobioty bachoru a mastitida
Bachorová mikroflóra je klíčovým faktorem při udržování integrity hematoencefalické bariéry, bachorové a střevní bariéry a bariéry krev – mléko. Výskyt mastitidy u dojnic souvisí se subakutní bachorovou acidózou (SARA) a změnami v bachorové mikroflóře. Mastitida je považována za špatný ukazatel welfare kvůli jejímu spojení s bolestí a nepohodlím. SARA snižuje obsah mléčného tuku a bílkovin, poměr tuku a bílkovin a sušiny a zvyšuje hladinu dusíku močoviny v mléce. Kromě toho se u dojnic, které trpěly SARA, zvyšuje počet somatických buněk v mléce a sérový amyloid A a hladiny prozánětlivých cytokinů, které jsou indikátory mastitidy. Lipopolysacharid je důležitá zánětlivá látka, která vstupuje do mléčné žlázy krevním oběhem, poškozuje bariéru mezi krví a mlékem a vyvolává zánět mléčné žlázy dojnic. SARA zvyšuje propustnost bachorové a střevní bariéry a uvolňování lipopolysacharidů z bachoru do krevního řečiště.
Cena za mastitidu
Odhaduje se, že mastitida stojí globální mlékárenský průmysl 19,7 až 32 miliard USD (18,5 až 30 miliard eur) ročně. Intenzifikace a zlepšení faktorů spojených s mastitidou jsou nezbytné pro prevenci onemocnění a účinný kontrolní program.
Dairy Global
Podrobněji v časopisu Náš chov 3/2023.*
