Během tří dnů se v zasedací místnosti Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi obhajovaly závěrečné nebo průběžné zprávy o řešení projektů Národní agentury pro zemědělský výzkum a dlouhodobého koncepčního rozvoje VÚŽV, v. v. i. Výzkum se týkal jak reprodukce, šlechtění, genetiky, tak užitkovosti a kvality produktů u prasat, masného skotu, ovcí, drůbeže, králíků i nutrií.
Cílem projektu Biotechnologie v chovu a šlechtění prasat, jehož závěrečná zpráva za roky 2010–2014 se první den projednávala, bylo vyvinout a zdokonalit reprodukční biotechnologie, které umožní je využít v chovu a šlechtění prasat a pro akutní potřebu ozdravení chovů v nepříznivých epidemiologických a epizootologických situacích. Odpovědným řešitelem projektu byl prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.
Průběžnou zprávu projektu přednesl Ing. Miroslav Rozkot, CSc. Projekt měl za cíl navrhnout specifické pracovní postupy pro plemenářskou práci v malé populaci prasat tak, aby s využitím poznatků molekulární biologie bylo možné eliminovat nepříznivé vlivy inbreedingu a pokračovat v úspěšné plemenitbě i v podmínkách redukovaných početních stavů přeštického černostrakatého prasete. Během řešení projektu se vytvoří předpoklady pro stabilizaci chovu miniprasat tak, aby mohlo být využito i při vytvoření nového plemene. Ing. Rozkot byl odpovědným řešitelem projektu „Biotechnologické postupy v reprodukci a odchovu prasat jako nástroj ekonomického růstu a konkurenceschopnosti odvětví“ v letech 2011-2014 a cíl zdokonalit a uplatnit biotechnologické metody v reprodukci a odchovu prasat a zvýšení produkční a ekonomické efektivnosti odvětví byl podle výsledků závěrečné zprávy splněn.
Průběžnou závěrečnou zprávu projektu „Šlechtění na přežitelnost mláďat v chovu ovcí a masného skotu“, který se bude řešit až do roku 2017, předkládal Ing. Michal Milerski, Ph.D. Konečným cílem projektu je vývoj systému genetického hodnocení pro přežitelnost jehňat a telat. Budou se sledovat a ověřovat kandidátní znaky a vlastnosti související s přežitelností a stanoví se jejich genetické korelace se ztrátami jehňat a telat masného skotu, sestaví se modelové rovnice pro odhad genetických parametrů a předpověď plemenných hodnot. Do praxe budou formou certifikovaných metodik předána šlechtitelská opatření vedoucí ke zvýšení životaschopnosti jehňat a telat masného skotu, zlepšení mateřských schopností krav i bahnic, a tedy snížení ztrát jehňat a telat a zvýšení efektivnosti pastevních systémů chovu masného skotu a ovcí.
První den uzavírala závěrečná zpráva rozsáhlého projektu Kvalita a bezpečnost produktů genetických zdrojů prasat, drůbeže, králíků a nutrií v konvenčním a ekologickém chovu, řešeného v letech 2010–2014, jehož odpovědným řešitelem byl Ing. Zdeněk Volek, Ph.D. Během řešení projektu se získaly poznatky o kvalitě masa národních plemen hus (česká husa), králíků (český strakáč, český luštič, český albín, český červený, český černopesíkatý, moravský modrý, moravský bílý hnědooký), nutrií (přeštická vícebarevná, standardní nutrie českého typu, stříbrná nutrie), přeštického černostrakatého prasete a byly zjištěny charakteristiky vajec slepic (česká slepice zlatě kropenatá), porovnány rozdíly při různém způsobu chovu, a také posouzeny interakce genotypu a prostředí.*
Podrobněji v týdeníku Zemědělec a časopisu Náš chov.
