Zásady řízení reprodukce skotu

Plodnost je nejdůležitější užitkovou vlastností dojnic a její optimální řízení rozhoduje o ekonomické efektivnosti chovu. Proto byly opět po dvou letech uspořádány semináře s přednáškami profesora Paula M. Frickeho (Department of Dairy Science, University of Wisconsin), ve kterých se zaměřil na systémy hodnocení reprodukce a synchronizační programy v chovu dojnic.

Seminář v České republice v Krásné Hoře nad Vltavou (druhý se konal na Slovensku) se setkal s velkým zájmem zejména chovatelů skotu, ale také inseminačních techniků a veterinárních lékařů. Přednášky byly rozděleny do několika bloků podle témat, kterými byly například faktory ovlivňující reprodukci dojnic, zvýšení zabřezávání po první inseminaci, management reprodukce jalovic a diagnostika březosti.

 

Zvýšit zabřezávání dojnic

Měřítkem plodnosti v chovu dojnic je procento zabřezlých během 21 dní, vliv má na něj procento inseminovaných. Počet inseminovaných krav je závislý na kvalitě detekce říje krav. Tyto výsledky lze maximalizovat pomocí synchronizace říje.

Na plodnost laktujících krav má vliv efektivita inseminace a její načasování a plodnost býka a plemenice.

Pro správné načasování inseminace je nezbytné správně rozeznat projevy říje. Podle P. Frickeho je při vizuální detekci říje 5–30 % krav inseminováno v nevhodnou dobu. Podle něho stačí inseminovat dojnice jedenkrát denně, a to okamžitě po rozeznání říje. Důvodem je to, že chovatel nemusí vědět, jak dlouho je dojnice v říji, když jsou příznaky rozeznány. Trvání říje ovlivňuje také výše mléčné užitkovosti, u plemenic s nízkou užitkovostí trvá až 15 hodin a u vysokoužitkových dojnic asi 2,8 hodiny. O načasování inseminace rozhodují tedy vnější příznaky a také synchronizace říje, ke které je možné využít různých protokolů podle toho, jak vyhovují chovateli (Osynch, Presynch, Double Ovsynch, Resynch).

Plodnost krav ovlivňují dále energetická balance po porodu, která rozhoduje o první postpartální ovulaci, kondice zvířat, tepelný stres, ale také podíl fosforu v krmné dávce. Vyšší procento fosforu (nad 0,57 %) v krmné dávce nezlepšuje reprodukční výkonnost dojnic ve srovnání s optimálním obsahem (0,37 %). Eliminace nebo redukce množství fosforu dodávaného do krmiva pro dojnice může snížit náklady na krmení.

 

Inseminace po otelení

Pro zvýšení počtu inseminovaných krav po otelení a efektivnosti inseminace se používají synchronizační, respektive resynchronizační protokoly. Důležité je zjistit, jak a kdy je dojnice připravena k první postpartální inseminaci, to znamená detekovat říji, popřípadě použít Ovsynch nebo Presynch/Ovsynch. Pokud plemenice nezabřezne, záleží na tom, kdy se bude inseminovat podruhé. Druhým krokem je tedy detekce říje, případně použití resynchronizačního protokolu (používá se Resynch nebo Double Ovsynch). Krok dvě se opakuje tak dlouho, dokud plemenice nezabřezne, ovšem pokud je to ekonomicky efektivní.

Diagnostika březosti ultrazvukem by se podle P. Frickeho měla provádět nejdříve 30. den po inseminaci a jalové krávy by se potom měly resynchronizovat od 32. dne, přičemž u resynchronizovaných krav klesá pravděpodobnost zabřezávání po druhé a další inseminaci.

K hodnocení počtu neovulujících dojnic po porodu se může využít hormonálního ošetření (Presynch/Ovsynch). Aplikují se dvě injekce PGF v rozmezí 14 dní, po 12 dnech od druhé se píchne GnRH, za sedm dní po ní opět PGF a dva dny nato GnRH a inseminuje se. Odebírají se vzorky krve při druhé aplikaci PGF a první GnRH a zjišťuje se hladina progesteronu. Hodnotí se také stav vaječníků pomocí ultrazvuku. U cyklujících krav je v době první aplikace GNRH zjištěno žluté tělísko větší než 10 mm, u necyklujících buď chybí nebo je menší než 10 mm. V průměru obvykle podle přednášejícího ve stádě vysokoužitkových dojnic necykluje do 65–75 dní po porodu asi 20–28 % krav.

 

Řízení reprodukce u jalovic

Optimální věk při prvním otelení u holštýnských jalovic je 23–24 měsíců, a to i z hlediska užitkovosti v první laktaci. P. Fricke uvedl, že snižování věku při prvním otelení na 20 měsíců sice zkrátí nákladnou dobu odchovu, ale výsledkem je narušení rozvoje mléčné žlázy a snížení užitkovosti v následné laktaci. Jalovice otelené ve věku 19-20 měsíců častěji trpí dystokiemi a metabolickými poruchami. Naopak každé prodloužení doby otelení o jeden den nad 24 měsíců znamená zvýšení nákladů o 1,5–3 USD na jalovici. Pro rozhodnutí o inseminaci jalovic se chovatel může řídit doporučeními, které prezentoval P. Fricke. Věk při prvním připuštění by měl být asi 13 měsíců, hmotnost 396 kg a výška v kohoutku 127 cm. Věk při prvním otelení je pak 22–24 měsíců, hmotnost 567 kg a výška v kohoutku 140 cm.

Pro hormonální manipulace s ovariálními funkcemi jalovic, tedy pro synchronizaci říje, respektive indukci ovulace a načasování inseminace se využívá CIDR vaginální tělísko, GnRH a prostaglandin F2 alfa (PGF). P. Fricke doporučuje využívat zavedení CIDR na pět dní. Protokol začíná injekční aplikací GnRH, zavedení CIDR na pět dní, po jeho vyjmutí injekční aplikací PGF a o tři dny později injekcí GnRH a současně i inseminací. Zabřezávání jalovic po využití tohoto schématu porovnával s výsledky po synchronizaci říje pomocí PGF (dvě injekce PGF v rozmezí 14 dní a po 60 hodinách GnRH a inseminace). Zabřezávání (zjišťované 32 dní po inseminaci) po využití CIDR bylo 53,1 % a po použití PGF 45,8 %.

 

Klíčové informace:

·   Společnosti Pfizer Animal Health a Groupe Glon uspořádaly seminář s přednáškami profesora Paula M. Frickeho, Ph.D., z Univesity of Wisconsin.

·   V sále kulturního domu ZD Krásná Hora, a. s., se sešlo více než 250 chovatelů skotu, inseminačních techniků a veterinárních lékařů.

·   Klíčovými tématy přednášek bylo zajištění zabřezávání po první inseminaci, synchronizace a resynchronizace říje a indukce ovulace, management reprodukce jalovic.

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *