Zařízení pro odchov telat v první řadě zajišťují základní fyziologické potřeby zvířat, umožňují jim přístup ke krmivu a vodě a nabízí ochranu před extrémními podmínkami prostředí a suché místo pro odpočinek. Bohužel, v praxi rozšířené systémy ustájení telat často neberou v úvahu další potřeby, jako jsou sociální kontakt, péče o srst nebo lokomoční a herní chování, které jsou nezbytné pro zlepšení jejich celkové pohody. Monotónní prostředí s malým počtem podnětů může být příčinou pro vyvolání negativních projevů abnormálního chování. Jednou z cest, jak zlepšit úroveň welfare telat, je obohacování jejich prostředí.
Obohacování prostředí pomáhá telatům vyrovnat se se stresem, snižuje frustraci a nudu pociťovanou v průběhu odchovu podporou projevů přirozeného chování. Také zvyšuje kondici a zlepšuje duševní zdraví a stimuluje herní chování telat.
Vědci definovali pět kategorií obohacení prostředí, a to sociální, pracovní, fyzické, smyslové a nutriční. Každá kategorie může přispívat k welfare zvířat jiným způsobem. Jednotlivé typy obohacení mohou mít krátkodobé i dlouhodobé účinky. Například pití adlibitního množství mleziva a mléka je spojeno se zlepšením růstu, ale také pomáhá při zrání gastrointestinálního traktu, produkci enzymů a absorpci živin z mleziva.
Každý typ obohacení prostředí může přispívat odlišně k dobrým podmínkám zvířete, jestliže se použije v různých fázích produkčního cyklu. V této souvislosti se uvádí, že přítomnost vrstevníka stejného druhu u telete zlepšuje kognitivní vývoj a u krav snižuje stres během jejich sociální izolace.
U zvířat je sociální obohacení definováno jako poskytnutí přístupu k přímému nebo nepřímému (zrakovému, čichovému, sluchovému) kontaktu s jinými jedinci stejného druhu. Telata mají potřebu sociálního kontaktu s vrstevníky od prvního týdne života. Jejich motivace k fyzickému kontaktu s vrstevníky je silnější než pouhý vizuální kontakt přes kovové zábrany. Telata odchovaná v páru nebo ve skupině jsou více socializovaná, lépe zvládají nové situace a pobyt v novém prostředí, rychleji navazují kontakt s neznámými telaty a učí se rychleji než telata chovaná individuálně. Raný sociální kontakt ovlivňuje pohodu telat nejen během vlastního odchovu, ale i v dospělosti. Dojnice, které byly odchované ve skupině jsou méně agresivní, více spolupracují s ošetřovateli a dojiči, ale také mají vyšší postavení v sociální hierarchii stáda než dojnice odchované individuálně. Ovšem na druhé straně vzájemný kontakt mezi telaty zvyšuje riziko šíření infekčních onemocnění a výskyt vzájemného sání.
Pracovní obohacení podporuje cvičení i příležitosti k využití kognitivního chování telat.
Fyzické obohacení zahrnuje jak změnu velikosti, tak doplnění chovného prostoru o různé přepážky. Rozdělení prostoru ve výběhu může být prospěšné pro snížení antagonistických interakcí mezi telaty. Větší prostor je spojen s vyšší úrovní herního chování telat. Mezi fyzické obohacení dále patří také například kartáče, sláma, seno, závěsná lana, míče či řetězy. Telata jsou zvídavá a pokud mají příležitost, mají vysokou motivaci k prozkoumání svého prostředí. Průzkumné chování jim umožňuje zmapovat své okolí.
Smyslové obohacení se definuje jako stimulace navržená ke spuštění jednoho nebo více smyslů zvířete. Ke stimulaci telat lze využít vizuální a sluchové vjemy a dále čich, hmat a chuť.
Pokud jde o nutriční obohacení, může zahrnovat předložení různých krmiv nebo změnu jejich podávání.
Vyhodnocením vlivu obohacení prostředí na chování, růst a zdraví párově ustájených telat se zabýval také tým specialistů z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves. Výsledky pro čtenáře časopisu Náš chov zdokumentovala Ing. Gabriela Malá, Ph.D., jejíž článek najdete v únorovém čísle.*