Kukuřičné otruby ve výživě králíků

Ve výrobě krmných směsí se bude klást stále větší důraz na to, aby obsahovaly větší podíl komponent, které nejsou vhodné pro humánní výživu. Již dnes se v krmných směsích pro králíky běžně používají například pšeničné otruby, cukrovarské řízky, extrahované šroty apod. Tým odborníků z Výzkumného ústavu živočišné výroby zkoumal ve spolupráci s kolegy z České zemědělské univerzity v Praze však i další krmné alternativy, respektive kukuřičné otruby, jejichž vliv na zdraví, dostupnost živin a efektivnost využití krmiva se u intenzivně chovaných králíků dosud nesledoval.

Pro potřeby sledování výzkumníci sestavili tři výkrmové diety obsahující běžné krmné komponenty, které se lišily druhem použitých otrub. V první krmné směsi použili 32 % pšeničných otrub, které byly ve druhé a třetí krmné směsi nahrazeny stejným podílem kukuřičných, respektive žitných otrub. Obsah živin v krmných směsích se nelišil a odpovídal doporučeným nutričním potřebám pro rostoucí vykrmované králíky. Diety měly shodný obsah hrubého proteinu, hemicelulóz, celulózy a škrobu. V krmné směsi, která obsahovala kukuřičné otruby, bylo více éterového extraktu a méně ligninu. Nutriční hodnota krmných směsí, vyjádřená poměrem stravitelného proteinu ke stravitelné energii, se nelišila.

Metodika

Do pokusného sledování bylo zařazeno 150 králíků genetiky Hyplus (PS 19 x PS 40), odstavených ve 32 dnech věku. Králíci byli rozděleni do tří skupin (50 králíků ve skupině) a dostávali jednu z experimentálních diet po celou dobu výkrmu, to znamená do 81. dne věku. Králíci byli ustájeni v klecích o rozměrech 80 x 60 x 45 cm. Dávkování krmných směsí bylo adlibitní. Výzkumníci sledovali živou hmotnost králíků, denní spotřebu krmiva a zdravotní stav zvířat podle sanitárního indexu (Fernández-Carmona a kol.). Dále zjišťovali také koeficienty stravitelnosti diet. K tomu účelu použili 30 králíků (Hyplus PS 19 x PS 40), odstavených ve 32 dnech věku. Králíci byli ustájení v bilančních klecích o rozměrech 50 x 50 x 45 cm a rozdělení do tří skupin (10 králíků ve skupině), přičemž každá byla krmena jednou ze tří experimentálních diet. Odběr vzorků, ale i všechny analýzy (krmiv, výkalů, střevního obsahu) byly provedeny ve VÚŽV v.v.i., Praze-Uhříněvsi.

Výsledky a diskuse

Z chemického porovnání jednotlivých druhů otrub vyplynulo, že kukuřičné otruby obsahovaly více éterového extraktu a škrobu, a naopak nižší podíl hrubého proteinu a ligninu. V porovnání s pšeničnými otrubami nebyl mezi skupinami rozdíl ve finální živé hmotnosti králíků. Skupina králíků na dietě s kukuřičnými otrubami měla významně lepší konverzi krmiva.  Stravitelnost hrubého proteinu a acido-detergentní vlákniny byla u králíků krmených dietou s kukuřičnými otrubami nižší než u dalších skupin králíků, což souviselo s vysokým podílem hrubých částic.

U pokusné skupiny zvířat krmených dietou obsahující žitné otruby byla zaznamenána nejvyšší proteolytická aktivita, lipolytická aktivita a též koncentrace kyseliny sialové v obsahu tenkého střeva. Tyto skutečnosti však neovlivnily užitkovost ani zdraví zvířat. Z pohledu zdravotního stavu králíků tak lze všechny druhy otrub považovat za bezpečné.

Na základě dosažených výsledků lze kukuřičné otruby doporučit jako vynikající oběhové krmivo, využitelné v krmných směsí pro králíky. Společně s žitnými otrubami mohou v krmných směsích doplnit nebo nahradit pšeničné otruby.

Více se dočtete v článku doc. Ing. Zdeňka Volka, Ph.D., (Výzkumný ústav živočišné výroby v.v.i., Praha-Uhříněves, Česká zemědělská univerzita v Praze), který najdete v březnovém čísle časopisu Krmivářství.*