Ve výrobě krmných směsí se bude klást stále větší důraz na to, aby obsahovaly větší podíl komponent, které nejsou vhodné pro humánní výživu. Již dnes se v krmných směsích pro králíky běžně používají například pšeničné otruby, cukrovarské řízky, extrahované šroty apod. Tým odborníků z Výzkumného ústavu živočišné výroby zkoumal ve spolupráci s kolegy z České zemědělské univerzity v Praze však i další krmné alternativy, respektive kukuřičné otruby, jejichž vliv na zdraví, dostupnost živin a efektivnost využití krmiva se u intenzivně chovaných králíků dosud nesledoval.
Pro potřeby sledování výzkumníci sestavili tři výkrmové diety obsahující běžné krmné komponenty, které se lišily druhem použitých otrub. V první krmné směsi použili 32 % pšeničných otrub, které byly ve druhé a třetí krmné směsi nahrazeny stejným podílem kukuřičných, respektive žitných otrub. Obsah živin v krmných směsích se nelišil a odpovídal doporučeným nutričním potřebám pro rostoucí vykrmované králíky. Diety měly shodný obsah hrubého proteinu, hemicelulóz, celulózy a škrobu. V krmné směsi, která obsahovala kukuřičné otruby, bylo více éterového extraktu a méně ligninu. Nutriční hodnota krmných směsí, vyjádřená poměrem stravitelného proteinu ke stravitelné energii, se nelišila.
Do pokusného sledování bylo zařazeno 150 králíků genetiky Hyplus (PS 19 x PS 40), odstavených ve 32 dnech věku. Králíci byli rozděleni do tří skupin (50 králíků ve skupině) a dostávali jednu z experimentálních diet po celou dobu výkrmu, to znamená do 81. dne věku. Králíci byli ustájeni v klecích o rozměrech 80 x 60 x 45 cm. Dávkování krmných směsí bylo adlibitní. Výzkumníci sledovali živou hmotnost králíků, denní spotřebu krmiva a zdravotní stav zvířat podle sanitárního indexu (Fernández-Carmona a kol.). Dále zjišťovali také koeficienty stravitelnosti diet. K tomu účelu použili 30 králíků (Hyplus PS 19 x PS 40), odstavených ve 32 dnech věku. Králíci byli ustájení v bilančních klecích o rozměrech 50 x 50 x 45 cm a rozdělení do tří skupin (10 králíků ve skupině), přičemž každá byla krmena jednou ze tří experimentálních diet. Odběr vzorků, ale i všechny analýzy (krmiv, výkalů, střevního obsahu) byly provedeny ve VÚŽV v.v.i., Praze-Uhříněvsi.
Z chemického porovnání jednotlivých druhů otrub vyplynulo, že kukuřičné otruby obsahovaly více éterového extraktu a škrobu, a naopak nižší podíl hrubého proteinu a ligninu. V porovnání s pšeničnými otrubami nebyl mezi skupinami rozdíl ve finální živé hmotnosti králíků. Skupina králíků na dietě s kukuřičnými otrubami měla významně lepší konverzi krmiva. Stravitelnost hrubého proteinu a acido-detergentní vlákniny byla u králíků krmených dietou s kukuřičnými otrubami nižší než u dalších skupin králíků, což souviselo s vysokým podílem hrubých částic.
U pokusné skupiny zvířat krmených dietou obsahující žitné otruby byla zaznamenána nejvyšší proteolytická aktivita, lipolytická aktivita a též koncentrace kyseliny sialové v obsahu tenkého střeva. Tyto skutečnosti však neovlivnily užitkovost ani zdraví zvířat. Z pohledu zdravotního stavu králíků tak lze všechny druhy otrub považovat za bezpečné.
Na základě dosažených výsledků lze kukuřičné otruby doporučit jako vynikající oběhové krmivo, využitelné v krmných směsí pro králíky. Společně s žitnými otrubami mohou v krmných směsích doplnit nebo nahradit pšeničné otruby.
Více se dočtete v článku doc. Ing. Zdeňka Volka, Ph.D., (Výzkumný ústav živočišné výroby v.v.i., Praha-Uhříněves, Česká zemědělská univerzita v Praze), který najdete v březnovém čísle časopisu Krmivářství.*
