Výkrm kuřat s různou intenzitou růstu

Jestliže v roce 1950 se u nás porážela kuřata o hmotnosti 1,4 kg, která se vykrmovala jedenáct týdnů a vykazovala konverzi 3,0 kg směsi na kilogram přírůstku, aktuální doba výkrmu je o šest až sedm týdnů kratší a konverze je na úrovni 1,5 kg. Brojlerová kuřata se porážejí při dosažení živé hmotnosti okolo dvou kilogramů, což je v době, kdy mají optimální poměr hlavních masitých partií, tj. prsní svaloviny a stehen. Kromě běžně vykrmovaných takzvaných rychle rostoucích genotypů se za účelem produkce masa vykrmují ještě středně rychle a pomalu rostoucí genotypy kuřat, které se odlišují intenzitou růstu.

O výkrmu kuřat s různou intenzitou růstu hovořila na semináři ve Stříteži u Jihlavy, který pro chovatele drůbeže uspořádala společnost Trouw Nutrition Biofaktory, s. r. o., prof. Ing. Eva Tůmová, CSc., z Katedry chovu hospodářských zvířat ČZU v Praze.

Sedmdesát let šlechtění

Ke změnám v užitkovosti kuřat za posledních sedmdesát let přispělo samozřejmě šlechtění, ale také optimalizace podmínek stájového prostředí.

„Při šlechtění na produkci masa se u kuřat výrazně zvyšoval růst a dále osvalení s tím, že se zvětšovala zejména plocha prsního svalstva. Odvrácenou stranou mince úsilí šlechtitelů však byl výskyt různých defektů masa, které, i když jsou v podstatě jen estetické, komplikují jeho zpracování. Navíc, u kuřat šlechtěných na vysokou intenzitu růstu, jsou častější zdravotní problémy. To samozřejmě neuniklo pozornosti spotřebitelů, atak výkrm kuřat se začal více diverzifikovat. Dnes jsou k dispozici tři genotypy kuřat, které se odlišují intenzitou růstu. A to rychle rostoucí genotypy s denním přírůstkem převyšujícím 50 g, dále středně rychle rostoucí, u nichž se dosahuje 20 až 50 g přírůstku a konečně pomalu rostoucí genotypy s přírůstkem do 20 g, které jsou určené do extenzivních podmínek výkrmu,“ zahájila svou prezentaci profesorka ČZU v Praze.

Rychle rostoucí genotypy

Na adresu rychle rostoucích kuřat profesorka uvedla, že reprezentují genotypy Ross 308 a Cob 500, které jsou u nás zastoupeny nejčastěji a vykrmují se po dobu 30 až 35 dnů. Jinde ve světě se využívají také genotypy Ross 508 nebo Cobb 700 s prodlouženou růstovou kapacitou, která mají vyšší podíl prsního svalstva. Tato kuřata jsou však při výkrmu delším než 35 dnů a hmotnosti převyšující 2,5 kg, náchylnější k výskytu vad masa. Současně se u nich pozorují častější zdravotní problémy, například v podobě syndromu náhlé smrti, ascitů či tibiální dischodroplázie.

Tab. 1 – Parametry užitkovosti rychle rostoucích genotypů

Středně rychle rostoucí genotypy

Co se týká středně rostoucích genotypů reprezentovaných kombinacemi Hubbard, Cobb Sasso, Rebro, Ross PM3, do živé hmotnosti okolo dvou kilogramů se vykrmují 49 až 56 dnů. U kuřat kombinace Hubbard (JA 757) se ve 45 dnech výkrmu dosahuje o něco vyšší jatečná výtěžnost než u rychle rostoucích genotypů a v porovnání s nimi mají shodný podíl prsní svaloviny, ale vyšší podíl masa na stehnech.

Tab. 2 – Parametry užitkovosti středně rychle rostoucích genotypů

Pomalu rostoucí genotypy

Co se týká výkrmu pomalu rostoucích genotypů, nabízí se dvě alternativy. Jednak výkrm kuřat s kombinovanou užitkovostí, například ISA Duál, Lohmann Duál či Novogen Duál. Přitom do věku 70 až 80 dnů se vykrmují pouze kohoutci, zatímco slepičky jsou určené pro produkci vajec. Jednak výkrm sexovaných kohoutků nosného typu. V tomto případě se jedná o kohoutky genotypů Bovans Brown, ISA Brown, Lohmann Brown či Dominant Brown, kteří se vykrmují déle než 98 dnů věku.

Tab. 3 – Parametry užitkovosti pomalu rostoucích genotypů

Better Chicken Commitment

Středně rychle rostoucí genotypy kuřat se doporučují i pro pastevní výkrm a jsou preferovaní pro tzv. Better Chicken Commitment, což je soubor standardů pro dobré životní podmínky brojlerů, které na popud ochránců zvířat prosazuje řada potravinářských firem.

„Například MC Donald či Tesco, nejen v Evropě, ale například také v Austrálii. Týká se jednak podmínek ustájení jak s ohledem na maximální zatížení, dobu a intenzitu osvětlení s požadavkem na využití přirozeného osvětlení či na využití bez klecových systémů, jednak i způsobu omračování na jatkách s preferencí inertních plynů a pokud elektřinou, tak bez zavěšování za běháky. Současně je však třeba dodat, že přechodem na tento způsob výkrmu se zhorší ekonomika produkce. Náklady na kilogram vyprodukovaného masa jsou vyšší o více než 37 %, až o 35 % je vyšší spotřeba vody a krmiva. Navíc by se musely postavit nové haly, což by snížilo celkovou produkci asi o 44 %. Navíc se v tomto systému vyprodukuje více skleníkových plynů, což není dobrý signál,“ zdůraznila přednášející.