Mikroprvky jako faktor rozhodující o profitu

„Chovatelé dosahují u svých zvířat užitkovost na hranici genetického potenciálu, a tak o profitu budou rozhodovat detaily. Například na úrovni mikroprvků, to znamená minerálních látek, které jsou pro organismus potřebné v malém množství,“ uvedl na semináři pro chovatele drůbeže, organizovaný společností Trouw Nutrition Biofaktory, s. r. o., Ing. Petr Klepač.  

Jak také obchodní ředitel společnosti Trouw Nutrition Biofaktory, s. r. o., uvedl, mikroprvky se dělí na strukturální, které jsou zapojené do strukturálních složek, kostí a zubů, stejně jako do enzymů a membrán. Zdravotní mikroprvky podporují tvorbu bílých krvinek, fungují jako antioxidanty, regulují záněty a hojení. Fyziologické mikroprvky jsou součástí homeostatické stability a katalytické katalyzují enzymatickou činnost.

Vstřebávání mikroprvků

Ohledně vstřebávání mikroprvků je třeba vycházet z toho, že se vstřebávají ve střevě jako samostatné čisté ionty, bez ohledu na to, na jakou sloučeninu jsou navázané. Dále, že do těla se vstřebávají na principu homeostáze, tj. jen v množství, které organismus nezbytně potřebuje. Současně je třeba vědět, že mikroprvky se vstřebávají za pomocí transportérů, které vtáhnou správný iont do buňky. Při nedostatku iontů (buď že nejsou k dispozici nebo nejsou rozdělitelné) a k nim odpovídajících transportérů dochází k narušení homeostáze a vzájemné interakce. Při přebytku mikroprvků dochází k jinému způsobu vstřebávání, což ve finále opět naruší interakci mezi jednotlivými minerály.

Trávení mikroprvků

Co se týká trávení mikroprvků, Ing. Klepač vysvětlil, že k první disociaci může docházet v dutině zobáku a v žaludcích s tím, že o rychlosti a kvantitě disociace rozhoduje chemická vazba ve zdroji. Pro udržení homeostázy je zásadní, aby byl ve střevu dostatečný počet volných iontů. Jestliže se ale volné ionty začnou v prvních částech zažívacího traktu vázat například na kyselinu fytovou obsaženou třeba v sóji, vznikají nedisociovatelné sloučeniny, které jsou pro tělo nevyužitelné. A takovýchto vazeb je mnoho.  

Zdroj mikroprvku

Přednášející odpověděl i na otázku Proč řešit zdroj mikroprvku, když se vstřebává ve formě iontu? Zdroj je důležitý z hlediska poměru přijatých a dostupných iontů, účinnosti přidaných enzymů, stability v krmivech, homogenity, kvality mikrobiomu, imunity a udržitelnosti. Jak také v prezentaci zaznělo, zdroje mikroprvků jsou jednak organické, jednak anorganické povahy. Podle uvedeného rozdělení však nelze zcela jednoznačně určit, který zdroj je lepší. Rozhodujícím jazýčkem na vahách je chemická vazba, která rozhoduje o tom, v jaké části zažívacího traktu se mikroprvek bude vstřebávat. Z organických zdrojů se využívají glycináty, aminokyseliny (metionin, lyzin) a proteináty, které jsou v chelátovém komplexu navázány na specifický kov. Na trhu existuje také anorganický zdroj mikroprvků, kdy kov je v kovalentní vazbě, to znamená s hydroxylovými skupinami v definované krystalické struktuře.

Faktory ovlivňující příjem a využitelnost mikroprvků

Jak v prezentaci Ing. Klepače také zaznělo, z hlediska příjmu mikroprvků je důležitá velikost částic, přičemž směs s menšími částicemi mají lepší homogenitu. Současně je třeba ohlídat, aby tuky a vitamíny obsažené v krmivu nemohly reagovat s volnými ionty mikroprvků v krmivu a nedošlo tak k disbalanci, která negativně promlouvá do užitkovosti. Dalším benefitem optimalizovaného příjmu mikroprvků je zejména jejich nižší vylučování do okolního prostředí a optimální složení mikrobiomu, což má příznivý dopad na imunitu a zdraví zvířat. Lze očekávat, že zařazení lepšího zdroje mikroprvků většinou zlepší užitkovost. S ohledem na specifické podmínky v jednotlivých chovech mohou být benefity velmi rozdílné.*