Vliv biosekurity na kvalitu mléka

Vedle správných technologických systémů chovu je předpokladem získání kvalitního syrového mléka také dodržování vysoké hygienické úrovně dojení. Nezanedbatelnou součástí minimalizace rizika narušení kvality a zdravotní nezávadnosti produkovaného mléka je důsledné dodržování zásad biosekurity.

Mezi rizikové faktory, které se podílejí na vzniku mastitid, patří podle odborníků organismus hostitele, resp. dojnice (plemeno, užitkovost, věk, pořadí a stádium laktace, morfologie vemene a struku, imunokompetence), dále vlastnosti patogenu (druh, infekční tlak, virulence, výskyt rezistence, zoonotický potenciál, délka expozice) a chovné prostředí (makroklima, mikroklima, technologické systémy, technika a technologie dojení, sanitace, management).

Riziková období

Potenciální riziko intramamárních infekcí se zvyšuje na začátku období stání na sucho v důsledku zvýšené mikrobiální kolonizace kůže struků z důvodu absence hygienických postupů při dojení (toalety mléčné žlázy, oddojení prvních střiků mléka, očištění, popř. mytí a vysušení struků před dojením - predipping a po dojení - postdipping), které snižují množství mikroorganismů na strucích a tím i riziko infekce strukového kanálku a mléčné žlázy. Klinické příznaky mastitidy se projeví v tranzitním období v důsledku zvýšené produkce imunosupresivních hormonů indukujících porod. Současně se otevírá strukový kanálek jako vstupní brána infekce. Během telení je spouštěčem také stres a v další fázi porodu se k němu připojuje i negativní energetická bilance.

Analýzou faktorů ovlivňujících kvalitu nadojeného mléka se zabývali doc. MVDr. Pavel Novák, CSc. (specialista na zoohygienu, welfare a biosekuritu), Ing. Gabriela Malá, Ph.D. (Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i. Praha-Uhříněves) a MVDr. Josef Prášek, Ph.D. (Veterinární univerzita Brno), kteří své závěry formulovali do návrhu zásad preventivních opatření biosekurity, které minimalizují riziko narušení kvality a zdravotní nezávadnosti mléka. Při zpracování návrhu autoři vycházeli především z výsledků zoohygienických auditů v chovech dojeného skotu a dále z dostupné odborné literatury (Web of Science).

Zásady biosekurity s ohledem na mléko

Potenciální riziko kontaminace mléka s důrazem na dojení je možné snížit důsledným dodržováním preventivních opatření, která zahrnují:

• Čisté suché prostředí v produkčních stájích s pravidelným odklizem výkalů z chodeb, čištění krmných žlabů od zbytků krmiva a napájecích žlabů od nečistot, biofilmu, řas i vodního kamene; u stlaných provozů pak platí požadavek na dostatečné množství čisté a suché podestýlky.
• Čistý povrch těla dojnice, zvláště vemene a struků.
• Používat čistý oděv, obuv a rukavice při každém dojení.
• Pravidelnou kontrolu základních parametrů dojicího zařízení.
• Minimalizaci stresu během dojení.
• Dodržení správné pracovní rutiny pracovních operací při dojení.
• Oddojení prvních 3 až 4 střiků mléka.
• Toaletu vemene s použitím jednorázových papírových individuálních utěrek namočených v dezinfekčním přípravku (predipu).
• Dezinfekci hrotu struků po dojení jejich namočením v postdipu bezprostředně po sejmutí dojící soupravy.
• Dojení krav s mastitidou do konví v samostatné dojicí soupravě.
• Mezidezinfekci dojícího stroje mezi dojením jednotlivých krav.
• Účinné čistění a dezinfekci dojicího zařízení po dojení a proplachu před dojením. Pravidelné střídání kyselých a zásaditých dezinfekčních přípravků.
• Pravidelný servis a biotechnickou kontrolu dojicího zařízení.

Více se dočtete v srpnovém čísle časopisu Náš chov.*