Menu
e-shop
Podle údajů Svazu chovatelů ovcí a koz, z. s., klesá počet koz zapojených do kontroly užitkovosti. Naše národní plemena reprezentovaná kozou bílou krátkosrstou a kozou hnědou krátkosrstou představují více než 70% podíl z celkového počtu 3345 koz aktuálně zapojených do kontrole užitkovosti. V konkrétních číslech to představuje 1783 koz bílých krátkosrstých a 894 koz hnědých krátkosrstých.
Chovem bílých krátkosrstých koz se zabývají také na Biofarmě Dolínek, kterou bezmála třicet let provozuje Ing. Markéta Severová. Farma s certifikátem ekologického zemědělství má chov samozřejmě registrovaný, zvířata jsou zapojena do kontroly užitkovosti a vzhledem k produkci potravin se u nich dělají státní zdravotní zkoušky.
V současné době je na Biofarmě Dolínek ve stádu jednačtyřicet dojených koz a sedm dvouletých a stejný počet jednoletých koziček. K plemenitbě chovatelka využívá tři plemeníky linií Karele, Bumsi a Romeo.
„Kozy máme v uzavřeném obratu stáda. Připařovací plány děláme ve spolupráci s Ing. Richardem Konrádem, na kontrolu užitkovosti jezdí na farmu šlechtitelka Věra Balcarová. Produkujeme plemenný materiál, ale pokud jde o kozlíky, tak pouze na objednávku a pro profesionální chovatele. Protože v České republice se toleruje trh s neklasifikovanými kozlíky, drtivou většinu plemenných zvířat prodáme do zahraničí. Konkrétně na Slovensko, kam jsme například loni prodali čtyři kozlíky a třicet koziček. Udělat kvalitní plemenné zvíře není snadné. Základním předpokladem je zvládnutá plemenářská práce, na kterou navazuje odpovídající chovatelská péče a v neposlední řadě i zkušenost šlechtitele při výběru a bonitaci zvířat. Stejně jako kozlíci tak i kozičky procházejí přísnou selekcí. Dbáme na to, aby byly bez genetických vad a samozřejmě musí mít odpovídající tělesný rámec a být v kondici. K výběru zvířat využíváme také údaje z kontroly užitkovosti, zohledňujeme i tvar vemene či genetickou predispozici pro dlouhověkost, bezproblémové porody a samozřejmě užitkovost. Aktuální průměrná užitkovost stáda je na úrovni 2,7 litru mléka, ale máme i kozy s denním nádojem okolo šesti litrů mléka,“ prozradila na úvod Ing. Severová.
Jak majitelka farmy uvedla, kozy mají bezproblémové porody a jsou velmi dobrými matkami. Po porodu zůstávají matky s kůzlaty asi pět dnů v samostatných kotcích, kde se denně kontroluje jejich zdravotní stav, přičemž zvláštní péči se samozřejmě věnuje stavu vemene. Následně se matky shromažďují do skupin s tím, že pro kůzlata je vyhrazena samostatná část, kam si mohou prolézt ze společného kotce s matkami.
„Kůzlata odstavujeme ve třech měsících věku a do stáda je začleňujeme v jednom roce života. V tomto období je podle mne důležité zajistit, aby matky byly s kůzlaty alespoň ve zrakovém kontaktu. Pokud bych měla odpovědět na otázku, proč nepouštíme kůzlata s matkami na pastvu, tak kvůli obavám z vlasovky slezové, která nám až do loňského předjaří způsobovala ztráty kůzlat úhynem. Od chovatelů mám informace, že konvenční léčba je problematická z důvodu rezistence parazita a současně má i negativní vliv na životní prostředí v tom smyslu, že způsobuje úhyn koprofágního hmyzu. Protože ale hospodaříme v bio režimu, nemůžeme používat konvenční léčivé přípravky. Po konzultaci s ošetřujícím veterinárním lékařem MVDr. Lukášem Reithmayerem jsme zvolili vakcínu Barbervax. Vzhledem k tomu, že není v České republice registrovaná, zažádali jsme o výjimku a vakcínu jsme dovezli z Austrálie, kde ji běžně používají v chovech ovcí. Jedná se o vakcínu na biologické bázi, která se začíná zvířatům aplikovat zimě, kdy je vlasovka v latentním stádiu. Pro naivní zvířata se doporučuje celkem pět dávek. Protože ale porody u nás plánujeme až na jaro, a navíc vakcína není určena pro mláďata mladší tří měsíců, můžeme kůzlata vakcinovat až napřesrok. Zvířatům podáváme anthelmitikum druhým rokem, ale při druhé vakcinaci postačí jen tři dávky. V rámci prevence zdraví zvířata odčervujeme na základě výsledků koprologického rozboru. Jakmile se oteplí, jednou za měsíc preventivně okyselujeme vodu jablečným octem proti kokcidiím. V rámci vakcinačního programu odebíráme v zimě zvířatům vzorky na tetanus a tuberkulózu,“ vyjmenovala dále zapálená chovatelka.
Produkce mléka je na biofarmě sezónní záležitostí na šest měsíců v roce. K dojení zde využívají šestimístnou dojírnu pro malé farmy se sběrem mléka do bandiček ve snaze minimalizovat riziko jeho bakteriální kontaminace. S dojením začínají v květnu a končí v říjnu.
„Museli jsme se vypořádat s umístěním farmy na samotě, mimo vesnici, kam není zavedený elektrický proud. Vyřešili jsme to pořízením fotovoltaické elektrárny, což znamená, že máme elektřinu jen když svítí slunce. Grós naší produkce je surové nepasterované kozí mléko. Abychom to však mohli dělat, musíme dělat u zvířat státní zdravotní zkoušky s negativním výsledkem na brucelózu, tuberkulózu, klusavku a maedi visnu. V době dojení pak odebíráme vzorky k laboratornímu rozboru i na klíšťovou encefalitidu. Z nepasterovaného mléka vyrábíme fermentované kefíry a fermentované zrající sýry. Když máme elektřinu, můžeme mléko pasterovat a vyrábět z něj také tvarohy, jogurty, jogurtové nápoje a žervé. Pro humánní spotřebu prodáváme také zamražené mlezivo od matek, které měly ve vrhu jedináčka. Velký zájem je i o syrovátku, ať už pro přímou konzumaci nebo pro kosmetické účely. Mléko od nás odebírají i sýraři na výrobu vlastních sýrů. Z vlastní zkušenosti vím, že nejlepší sýry jsou z čerstvého mléka a pokaždé dobře vyjdou. Protože neděláme máslo a nesbíráme smetanu, naše výrobky mají přirozený obsah tuku, který je nositelem nezaměnitelné chutě. Sýry vyrábíme tradičními postupy, každý je originál. Za sezónu zpracujeme okolo deseti tisíc litrů kozího mléka. Veškerou produkci zhodnotíme ze dvora formou samoobslužného prodeje nonstop,“ konstatovala na závěr Ing. Markéta Severová.
Více se dočtete v listopadovém čísle časopisu Náš chov.*
