Menu
e-shop
V Kongresovém centru a hotelu Tři Věžičky se 23. října odehrál seminář pro chovatele mléčného skotu. Záměrem akce bylo dát odpověď na otázku, jak od stáda vysokoprodukčních dojnic vykazovat užitkovost na úrovni čtyřiceti litrů na ustájenou krávu. Protože jedním z podniků, kde aktuálně dosahují této mety je i společnost Pivkovice a. s., pořadatelé oslovili hlavní zootechničku a ředitele uvedené společnosti Zdenu Chyczyiovou a Ing. Jiřího Kamarýta, aby se s přítomnými podělili o praktické zkušenosti související nejen s managementem chovu, ale i výrobou objemných krmiv.
Na chovatelskou veřejností očekávaný seminář, který na Vysočině uspořádala společnost CRV Czech Republic, spol. s r. o., ve spolupráci s NTG Agri, s. r. o. a Fremis, a. s., přijelo na dvě stě zájemců nejen z celé republiky, ale i ze Slovenska.
O úvodní část semináře se postarali ředitel uvedené společnosti Ing. Jiří Kamarýt se zootechničkou Zdenu Chyczyiovou.
„V nadmořské výšce od 370 do 630 metrů obhospodařujeme 1300 ha zemědělské půdy, z toho 280 ha trvalých travních porostů. Rostlinnou výrobu podřizujeme potřebám živočišné výroby, kterou reprezentuje chov holštýnského skotu a výkrm brojlerových kuřat. Praktikujeme sedmihonný osevní postup, v jehož rámci pěstujeme až třináct plodin jako jsou například ječmen ozimý, pšenice ozimá, řepka, brambory, žito na zeleno či kukuřici na siláž a zrno, a to včetně hrachu, bobu, svazenky či pelušky coby meziplodin. Vzhledem k nízkým realizačním cenám rostlinných komodit je základem ekonomiky naší společnosti produkce mléka. Ve stavech máme 660 dojnic a 1650 kusů celkem s tím, že do konce roku 2025 chceme navýšit stavy dojnic na 750 kusů, přičemž do roku 2027 by to bylo až na 820 dojnic. Máme dvě produkční farmy, a to v Bílsku a v Netonicích. Průměrná užitkovost za loňský rok odpovídala 14 125 litrům mléka na ustájenou krávu, což představuje denní nádoj 38,7 litru se složkami 3,21 % tuku a 3,4 % bílkovin. Podle dílčích výsledků odhadujeme, že za letošní rok bychom měli mít užitkovost produkčního stáda na úrovni 14 600 litrů mléka, tj. 40 litrů na ustájenou krávu, což cíl, který jsme si stanovili pro letošní rok. Dále vykrmujeme brojlerová kuřata s naskladněním 135 tisíc jednodenních kuřat na zástav z celkem sedmi realizovaných turnusů. V živočišné výrobě máme pětadvacet zaměstnanců,“ představil na úvod ředitel společnosti Pivkovice, a. s.
V další části svého vystoupení Ing. Kamarýt uvedl klíčové body, které společnost hospodařící v jižních Čechách posunuly mezi chovatelskou elitu.
„Když jsme v roce 2016 přišli do podniku, bylo tady 460 dojnic s užitkovostí 22 litrů mléka na ustájenou krávu. Atak jsme museli pracovat na strategii, která by nás posunula dopředu. Řekli jsme si, že si musíme najít vzor, inspirovat se na jiných farmách a sebevzdělávat se. Za tím účelem jsme byli dvakrát na mléčných farmách v Americe, přičemž nás oslovili zejména farmy Dairy dreams a dále Wagner farms ve Wisconsinu, které jsme spolu s dalšími chovateli navštívili v roce 2002. Na farmě Dairy dreams měli tři tisíce krav, které dojili čtyři dojiči třikrát denně na dojírně side by side s dvakrát dvaačtyřiceti stáními. Od holštýnských krav nadojili 50 litrů mléka denně na dojnici. Vysoké složky odpovídající 4,4 % tuku a 3,4 % bílkovin byly výsledkem křížení holštýnek s plemenem jersey. Pro mne ale bylo zásadní, že ač farma nevlastnila ani hektar půdy a veškerá krmiva musela nakupovat, byla profitová. Přitom roční potřeba objemného krmiva odpovídala asi 40 tisícům tunám. Pochopil jsem, že jim krávy vydělávají peníze. Provozovali tu bioplynovou stanici, kam dávali pouze kejdu a separátem usušeným na 75% sušinu nastýlali kravám postýlky. V produkční stáji mne zaujalo řešení výměny vzduchu v podobě nucené ventilace s pasivní hřebenovou štěrbinou, které bylo velmi funkční. Stejně tak měli velmi pěknou stáj pro odchov jalovic, což je kategorie, které se u nás nevěnuje tolik pozornosti. Vrcholem pro mne však byla rodinná farma Wagnerových, kde od 940 krav, z nichž bylo 820 dojnic v laktaci dosahovali užitkovost 54 litrů mléka na kus a den, a to se složkami 3,8 % tuku a 3,2 % bílkovin. Na farmě, kterou provozuje již čtvrtá generace, byl absolutní pořádek. Další inspirace pro nás byl párový odchov telat v boudách s tím, že Wagner farms měla v tomto systému ztráty do jednoho procenta, čímž se v této disciplíně pasovala do role nejlepší farmy v USA. V další fázi bylo pro nás zásadní najít zaměstnance a navázat spolupráci s externími poradci. Musím přiznat, že jsem měl obrovské štěstí, protože se mi podařilo vytvořit tým lidí, které podobně smýšlejí, mají chuť do práce, jsou pracovití, iniciativní, loajální a samozřejmě mají smysl pro týmovost. Externí poradenství u nás dělají Ing. Petr Brabenec s Ing. Jaromírem Nedvědem, kteří navštěvují další farmy v republice a mají dokonalý přehled, co se kde osvědčilo. V rámci komplexního poradenství je pro nás důležitý jejich pohled zvenčí, zavedli jsme nové postupy řešící ekonomiku farmy, které samozřejmě zahrnovali i prevenci zdraví. Následně bylo důležité nastavit harmonogram farmy, stanovit cíle, nastavit management a v neposlední řadě kontrolovat nastavené činnosti,“ doplnil dále přednášející.
V prezentaci společnosti Pivkovice, a. s., pokračovala zootechnička Zdena Chyczyiová, která pracuje v podniku od podzimu roku 2017.
„Na začátku každého roku si stanovíme cíle, které konzultujeme s externími poradci. Právě s pomocí Ing. Brabence s Ing. Nedvěda se nám daří naše záměry plnit. Atak věřím, že je v našich silách dosáhnout stanoveného cíle i pro letošní rok, což je užitkovost čtyřicet litrů na ustájenou krávu,“ navázala Chyczyiová.
Jak zootechnička dále uvedla, stanovenému cíli odpovídající 40 litrům mléka na krávu produkčního stáda předcházela celá řada dílčích opatření. V první řadě se z produkčního stáda vybrakovala neefektivní zvířata. Začalo se pracovat s efektivitou práce na farmě, což znamenalo spočítat počet hodin práce na farmě a tomu přiřadit odpovídající počet zaměstnanců, a to i s rezervou pro nenadálé případy. Zavedl se časový harmonogram stáje, aby veškeré práce na sebe navazovaly tak, aby se zvířata po dojení mohla nakrmit a následně odpočívat bez toho, že by je 12, 13 hodin někdo rušil.
„Když má vše svou pravidelnost, o to jednodušší je kontrola. Velký důraz klademe na prevenci zdraví. Obrat stáda konzultujeme s poradcem, a to s ohledem na zajištění jalovic do obratu stáda, ale i poskládání jednotlivých sekcí a systém přesunů zvířat. V rámci reprodukce si děláme analýzu stáda, přičemž z mého pohledu je klíčové mít při šlechtění dlouhodobou strategii. Například i pro robotické dojení, kterému se v budoucnu nejspíš nevyhneme. V posledních dvou, třech letech zaměřujeme pozornost také na průměrnou cenu za vyřazené krávy, které také mohou vydělávat. Pro výrobu objemných krmiv je zásadní spolupráce se střediskem mechanizace a rostlinné výroby, kterou u nás máme vynikající. Na každou činnost na farmě máme nastavené pracovní protokoly, které aktualizujeme podle dosažených výsledků. Zahrnují práci na dojírně, úpravu postýlek, výskyt a léčbu mastitid, péči o krávy v rozdoji, podávání nálevů, péči o paznehty, péči o krávy v tranzitním období a konečně vakcinaci telata a krav,“ vypočítala zootechnička.
Více se dočtete v aktuálně připravovaném čísle časopisu Krmivářství a Náš chov.*
