Menu
e-shop
Kvalita siláže není náhodný výsledek, ale důsledek systematického přístupu již od okamžiku sklizně. Výzkum z Miner Institutu ukázal, že použití vícekmenovného inokulantu (MSI) obsahujícího Lentilactobacillus buchneri, Lentilactobacillus hilgardii a Pediococcus pentosaceus při sklizni kukuřice přináší výrazné výhody oproti neošetřené siláži (CON) – ne v podobě vyšší denní užitkovosti krav, ale v podobě dramaticky nižších ztrát.
Ztráty během silážování a zkrmování vznikají ve dvou hlavních fázích, a to během anaerobní fermentace v sile a dále po otevření sila vlivem aerobního kažení. Právě v těchto dvou oblastech se projevuje preventivní účinek kvalitního inokulantu – a právě zde je třeba hledat ekonomický přínos, nikoli v denní užitkovosti zvířat.
Konkrétní dopady použití inokulantu
Klíčem k pochopení ekonomického přínosu je srovnání ztrát. Ze 100 tun silážovaného materiálu získáme bez inokulantu pouze 25,1 tuny kvalitní zkrmitelné sušiny, zatímco s inokulantem celých 32,3 tuny kvalitní zkrmitelné sušiny. To představuje zisk +7,2 tuny, tedy 29 % více zkrmitelného krmiva. Klíčovým poznatkem je dramatické snížení znehodnocení při zkrmování z 28,6 % na pouhých 16,4 %. To představuje téměř poloviční ztráty v nejkritičtější fázi, kdy se do materiálu investovalo veškeré úsilí a náklady na sklizeň a skladování. Tyto ztráty jsou často přehlíženy, protože nejsou tak viditelné jako denní užitkovost, ale mají zásadní ekonomický dopad.
I když denní užitkovost krav zůstala stejná, celková produkce mléka korigovaného na energii (ECM) z 100 tun silážovaného materiálu se dramaticky lišila. U kontrolní varianty činila 91 663 kg, zatímco u varianty s inokulantem 119 292 kg – tedy o 27 629 kg více. Tento rozdíl nevznikl vyšší denní užitkovostí, ale jednoduše tím, že bylo k dispozici mnohem více kvalitního krmiva ke zkrmování.
Efektivita vyjádřená v kg ECM na kg silážované sušiny se zlepšila z 2,50 na 2,98, což představuje zlepšení o 19,2 % (tab. 2). Tento ukazatel jasně dokumentuje, že každý kilogram materiálu vloženého do sila byl při použití inokulantu výrazně lépe využit.
Závěry
Výsledky výzkumu z Miner Institutu jednoznačně dokládají, že prevence je lepší než řešení problémů. Investice do kvalitního vícekmenového inokulantu při sklizni kukuřice představuje efektivnější strategii než následné pokusy o záchranu nekvalitní siláže nebo kompenzaci ztrát jinými krmivy.
V době rostoucích nákladů na krmiva, tlaku na efektivitu výroby a snahy o udržitelné zemědělství je preventivní přístup k silážování nejen rozumný, ale ekonomicky nezbytný. Každá koruna investovaná do kvalitního inokulantu se často mnohonásobně vrátí ve formě většího množství kvalitního krmiva, vyšší celkové produkce mléka a lepšího zdraví a welfare zvířat. Ekonomický přínos nespočívá ve vyšší denní užitkovosti, ale v dramaticky nižších ztrátách. Prevence skutečně je lepší než řešení problémů – a v případě silážování to platí doslova i ekonomicky.
Více se dočtete v článku Ing. Radko Loučky, CSc., který najdete v listopadovém čísle časopisu Náš chov.*
