Precizní výživa v chovech prasat

Chov prasat aktuálně čelí výzvám ohledně efektivního využití krmiv za současného snižování výrobních nákladů a dopadů na životní prostředí. Jedním ze systémů, který může vést ke zvýšení efektivity výroby vepřového masa, je systém precizního krmení prasat. Zlepšení účinnosti živin snižuje dopady produkce prasat na životní prostředí v podobě vylučovaného dusíku a fosforu, což je obzvláště důležité v oblastech s nejintenzivnější produkcí prasat. Současně dochází ke snižování tzv. uhlíkové stopy chovu prasat. Pro producenty vepřového masa je pak neméně významným bonusem snížení nákladů na krmiva. Přesné krmení totiž snižuje náklady na krmení o více než 8 %, vylučování dusíku a fosforu téměř o 40 % a emise skleníkových plynů o 6 %.  

Klíčovým cílem výživy je optimalizace konverze krmiva a tím zajištění ekonomické efektivity i ekologické udržitelnosti. Konverze krmiva je dána několika parametry – složením krmiva, stravitelností, fyziologickým vývojem a zdravotním stavem zvířete, podmínkami prostředí a genetickým potenciálem zvířete. Důraz se klade na rovnováhu mezi bílkovinami a energií. Potřeba stravitelných bílkovin a energie není stejná během života zvířete, mění se podle fáze růstu. V raných fázích výkrmu je kapacita syntézy bílkovin vysoká, zatímco s rostoucím věkem se metabolismus posouvá směrem k ukládání tuků. Nedostatečný přísun bílkovin vede k omezenému růstu svalů, nadbytek naopak ke zvýšenému vylučování dusíku a neefektivnímu využívání zdrojů. Tento princip je všeobecně známý, ale v praxi se uplatňuje pouze zjednodušeně. Kromě toho roli ve využití živin hrají další faktory, jako jsou zdravotní stav a podmínky prostředí, které se často projeví až po určité době. Subklinické stresory, které ovlivňují například zdraví střev, ale také tepelný stres, jsou schopny měnit příjem krmiva a metabolismus živin, někdy aniž by způsobily okamžitě měřitelné ztráty užitkovosti.

Další parametry

Také surovinová základna pro krmiva se stává nestálou. Požadavky na udržitelnost, změna klimatu a geopolitické nejistoty vedou ke kolísání dostupnosti a kvality krmiv. Nutné využívání alternativních krmiv zvyšuje variabilitu v obsahu živin a energie. Také požadavky v oblasti genetiky se mění. Zatímco genetická homogenita dlouho umožňovala spolehlivou standardizaci krmení, růstu a kvality jatečných těl, šlechtění kladlo důraz na vysoké maximální ukládání bílkovin v kombinací s vysokou konverzí krmiva. Tento systém zajišťoval vysoce předvídatelné a standardizované krmení. Avšak v podmínkách klimatických změn a proměnlivé dostupnosti surovin závislých na lokalitě nabývají na významu i jiné vlastnosti. V budoucnu bude nutné přizpůsobit genetické linie specifickým podmínkám stanoviště a důraz bude kladen i na růstovou kapacitu, robustnost, metabolickou adaptabilitu a schopnost využívat variabilní surovinovou základnu.

Souhrn

Popsaná situace jasně ukazuje, že klasické statické systémy krmení dosahují svých limitů a nemohou dostatečně odrážet dynamiku biologických systémů či variabilitu surovinové základny a rozhodnutí se často dějí s časovým zpožděním. Proto jsou vyvíjeny postupy přesného (precizního) zemědělství. Využití senzorů a digitálního sběru dat umožňuje vyšší časové a biologické rozlišení informací souvisejících se zvířaty. Postupy precizního krmení, které jsou založené na přesném podávání živin podle výkonu, snižují náklady na krmení a snižují vylučování nestrávených živin. Tyto systémy zatím nejsou dokonalé, tvoří jakýsi mezikrok v dalším vývoji výživy zvířat. Často zůstávají omezené z hlediska možnosti úpravy jednotlivých parametrů. Velkým přínosem precizního krmení je snížení emisí skleníkových plynů.

Více se dočtete v článku Ing. Evy Weisbauerové, Ph.D. (Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. Praha, oddělení chovu prasat Kostelec nad Orlicí), který vychází v květnovém čísle časopisu Krmivářství.