Zahraniční obchod je důležitou součástí národní ekonomiky většiny států světa. I v ČR se zahraniční obchod značně podílí na celkové domácí produkci i HDP a jeho nedílnou součástí je vývoz a dovoz zemědělských komodit. Cílem je pokrytí tuzemské poptávky a zajištění odbytu domácích produktů. Agrární zahraniční obchod ČR stejně jako jeho součást – zahraniční obchod s komoditami živočišné výroby – se v posledních letech vyznačuje zápornou bilancí. U komodit živočišné výroby je dlouhodobě domácí poptávka závislá zejména na dovozech masa. Komoditou s nejvyšším finančním podílem na agrárních dovozech do ČR celkem pak bylo v r. 2019 vepřové maso. Naopak kladnou bilanci má ČR u syrového mléka, které tvoří významnou část českého agrárního vývozu. V roce 2019 bylo do ČR dovezeno 270, 110 respektive 41 tis. tun masa vepřového, drůbežího, respektive hovězího, což tvoří 47, 27 respektive 28 % domácí spotřeby, zatímco vyvezeno z ČR bylo 1 080 tis. tun mléka a mléčných výrobků (35 % domácí produkce). Největšími obchodními partnery zahraničního obchodu s komoditami živočišné výroby jsou Německo, Polsko a Slovensko.
Zahraniční obchod je důležitou součástí národní ekonomiky. Podle předběžných údajů ČSÚ publikovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO, 2020) představovaly veškeré vývozy z ČR za rok 2019 hodnotu 4 563 mld. Kč a dovozy ve stejném období 4 062 mld. Kč, což tvoří kladné saldo zahraničního obchodu ČR. Z dlouhodobějšího vývoje je patrné, že ve finančním vyjádření objem zahraničního obchodu v ČR roste. Význam zahraničního obchodu pro ČR potvrzuje i podíl vývozu na HDP, resp. na produkci (v běžných cenách), který v průměru let 2010 až 2018 činil 79 %, resp. 34 % (ČSÚ, 2020a). Hlavními partnery v zahraničním obchodě jsou naši nejbližší sousedé Německo, Rakousko, Polsko a Slovensko, jejichž podíl na celkovém obratu (vývoz plus dovoz) v roce 2019 podle předběžných údajů činil 45 % (MPO, 2020). Nedílnou součástí zahraničního obchodu většiny zemí světa je vývoz a dovoz zemědělských komodit. Logickým důvodem agrárního zahraničního obchodu je zajištění komodit (potravin), po kterých je v dané zemi poptávka a zároveň zajištění odbytu přebytečné domácí produkce. Každá země pak má možnost specializovat se na produkci té komodity, pro jejíž výrobu má lepší předpoklady – vhodné přírodní a klimatické podmínky či jiné (zpravidla nižší) výrobní náklady. Jistou překážkou v zahraničním obchodu obecně představují omezující nástroje, jakými jsou cla, dovozní kvóty či embarga, které znevýhodňují zahraniční dovozce a podporují domácí produkci a spotřebu.
Cílem tohoto příspěvku je na základě statistických údajů poukázat na význam, vývoj a strukturu agrárního zahraničního obchodu se speciálním zaměřením na komodity živočišného původu.
Příspěvek byl odborně recenzován.
Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektů MZE-RO0718.
Ing. Jan Syrůček, Ph.D.,
Ing. Luděk Bartoň, Ph.D.
VÚŽV, v. v. i., Praha – Uhříněves
Kontakt: syrucek.jan@vuzv.cz
Kompletní článek najdete v Našem chovu 8/2020.
