Záměrem semináře, který v kongresovém centru hotelu Tři věžičky ve Stříteži u Jihlavy uspořádala společnost Farmtec, a. s., ve spolupráci s Českomoravskou drůbežářskou unií a nadnárodními společnostmi Vencomatic Group a SKOV, bylo informovat chovatele drůbeže jednak o aktuální situaci ze sektoru výroby konzumních vajec a kuřecího masa, ale i o chystaných dotacích, zásadách efektivního výkrmu a o technologických novinkách pro zlepšení podmínek ustájení drůbeže, včetně finalizace vajec.
Aktuální informaci ze sektoru výroby konzumních vajec a kuřecího masa podal místopředseda Českomoravské drůbežářské unie, o. s., pro nosnou drůbež Ing. Zdeněk Mlázovský.
„Pokud jde o stavy drůbeže v České republice, v posledním uzavřeném roce, tj. v roce 2022 se u nás vykrmovalo více než jedenáct miliónů brojlerových kuřat a chovalo se více než osm miliónů nosnic, přičemž 5,5 miliónu připadalo na komerční chovy a zbývající podíl slepic na domácí hospodářství. S blížícím se zákazem obohacených klecových systémů, což je v České republice od 1 ledna 2027, se zvyšuje podíl nosnic chovaných v alternativních systémech. Nárůst byl zaznamenán zejména v podlahových chovech, a to ze 38,2 % v roce 2022 na 45,2 % v loňském roce, což bylo vyvoláno i poptávkou spotřebitelů. Pokud jde o další alternativy, v biochovech se chová 0,6 % nosnic a 1,8 % slepic je ve volných chovech, přičemž více než padesát procent, respektive 52,4 % nosnic je stále v obohacených klecích. Soběstačnost ve výrobě vajec v České republice se poslední čtyři roky stabilně drží na úrovni okolo 85 % s tím, že v roce 2022 se v České republice vyprodukovalo celkem 2 224 miliony vajec, z toho 1 529 milionu v zemědělském sektoru a zbývajících 695 milionů připadlo na samozásobitele. Spotřeba vajec je posledních deset let stabilně mezi 250 až 260 vejci na osobu, což koresponduje s tím, že vejce je super potravina se širokým využitím. Celková domácí spotřeba odpovídá úrovni 2 579,8 milionům vajec, což současně znamená, že se snižující se soběstačností se k nám dováží stále více vajec. Například v roce 2022 se k nám dovezlo 743,5 milionu vajec, a to zejména z Polska. Vejce se k nám dováží také z Litvy, Lotyšska a Ukrajiny,“ shrnul na úvod Ing. Mlázovský.
Evropská komise zveřejnila záměr zhodnotit a přepracovat stávající legislativu v oblasti dobrých životních podmínek u všech hospodářkých zvířat. Proces je realizován celou řadou dílčích kroků, počínaje zveřejněním stanovisek EFSA, přes zhodnocení stávající legislativy až po posouzení dopadů. Stanoviska EFSA byla představena již 28. března 2023 a samotná revize welfare měla být ukončena do konce loňského roku.
„Ve studii EFSA ohledně nosnic je požadavek, aby se slepice nechovaly v klecích. V České republice je bez klecové ustájení nosnic naplánované od 1. ledna 2027 s tím, že současně bylo přislíbeno, že od roku 2030 budou klece zakázané v celé Evropě. Ale vzhledem k aktuálnímu politickému vývoji ovlivněném především válkou na Ukrajině se celoevropský zákaz nejspíš oddálí. To samozřejmě sníží konkurenceschopnost českých producentů konzumních vajec, kteří během dvou let přestanou vyrábět vejce v klecích, ale v tržní síti se vejce z klecí budou dále prodávat. Ačkoli některé obchodní řetězce veřejně deklarovaly, že od roku 2025 nebudou prodávat vejce z obohacených klecí, tak vzhledem ke spotřebitelské poptávce svůj záměr nejspíš přehodnotí,“ navázal dále přednášející.
V dalších bodech studie hovoří například o zajištění sypké suché podestýlky či o umístění vyvýšených plošin či bidélek, které umožní současný odpočinek všech ptáků. Součástí doporučení je i zavedení opatření proti vzájemnému oklovávání ptáků a tím i omezení krácení špičky zobáku. Stejně tak i potřeba definovat protokoly pro měření znaků welfare ve vztahu ke zlomeninám či stavu opeření, mimo jiné i kvůli šlechtění ptáků na vitalitu a zdraví.
Ze studie EFSA pro brojlerová kuřata vyplývá, že současná hustota osazení zhoršuje životní podmínky brojlerů. Konkrétně uvádí, že koncentrace převyšující 11 kg/m2 zvyšuje riziko výskytu dermatitid na končetinách, snižuje schopnost chůze a ve finále ptákům znemožňuje přirozeně projevovat své chování. Komfortní ustájení se neobejde bez zajištění sypké podestýlky, kterou studie doporučuje po dvou týdnech výkrmu vyměnit za novou. Přínosem by měly být i navrhované vyvýšené plošiny s rampami, v rozmnožovacích chovech by se mohla použít bidélka. Další doporučení se týká například omezení rychlosti růstu brojlerů na 50 g denně, ale i zákazu krácení zobáku či optimalizace podmínek ustájení, a to jak s ohledem na koncentraci amoniaku, která by neměla překročit 15 ppm, tak i z hlediska osvětlení, jež by mělo odpovídat minimální úrovni 20 luxů. Nejvýznamnějšími ukazateli pro dodržování podmínek welfare je celkový úhyn v chovu, výskyt poranění, dermatitidy končetin a odmítnutí jatečně upraveného těla na jatkách.
„Doporučení studie EFSA ohledně snížení hustoty osazení na jedenáct kilogramů na metr čtvereční lze sice vyhovět, ale tímto způsobem vyprodukované kuřecí maso by muselo být za jinou cenu. V této souvislosti je třeba také zmínit masivní dovozy kuřecího masa ze třetích zemí, kde nejen, že nezohledňují požadavky evropské legislativy, ale ani nevíme, v jakých podmínkách kuřata vykrmují. Domácí výkrmci jsou aktuálně opravdu v těžké situaci vyvolané jednak vysokými náklady na krmení, jednak zmiňovanými dovozy a pokud k tomu připočtete doporučení EFSA, lze si jen těžko představit, zda to takto může dále fungovat. Pokud se jedná o bilanci domácí výroby a spotřeby kuřecího masa, v roce 2022 se v České republice vyprodukovalo 268,7 tis. tun (v živé hmotnosti) a celková spotřeba byla na úrovni 396,3 tisíce tun, přičemž roční spotřeba drůbežího masa na obyvatele odpovídala asi 28 kilogramům. Ve výrobě drůbežího masa jsme ve výše uvedeném období vykazovali soběstačnost přibližně ze 68 %. Dovezlo se k nám 164 tis. tun (v živé hmotnosti) drůbežího masa s tím, že největším dovozcem je opět Polska, odkud to bylo 64 % z celkového objemu dovezeného drůbežího masa,“ konstatoval místopředseda Českomoravské drůbežářské unie, o. s., pro nosnou drůbež.
Více se dočtete v aktuálně připravovaném květnovém čísle časopisu Náš chov.*
