Aktuální informace ze sektoru chovu prasat

Na semináři pro chovatele prasat v Jihlavě uspořádala společnost AFEED, a. s., ve spolupráci se ZZN Pelhřimov, a. s., vystoupil také MVDr. Marek Žižlavský, Ph.D., který se s přítomnými chovateli podělil o aktuální informace ze sektoru chovu prasat.

Majitel veterinární a poradenské společnosti Sevaron se sídlem v Brně mimo jiné uvedl, že kvůli alarmujícímu vývoji cen jatečných prasat se na Ministerstvu zemědělství zorganizovala diskuze u kulatého stolu, na níž bylo řečeno, že letošní rok bude chovatelům vyplacen ze 100 %, a že finanční prostředky na příští rok jsou ve stávajících dotačních titulech alokovány také ze 100 %.

„V rámci příprav na novou Společnou zemědělskou politiku od roku 2028 se debatovalo o budoucím evropském rozpočtu, o nastavení nových pravidel a podpor. Kvůli dramatickému snižování stavů prasnic v západní Evropě, respektive v Dánsku, Nizozemsku a Německu zazněly i mírné obavy z brzkého nedostatku vepřového masa. Do budoucna se bude klást důraz na větší uplatnění vepřového ve veřejném stravování, ale i na podporu systémů kvality a garance původu vepřového masa. Je zájem podporovat modernizaci stávajících chovů, budou se hledat prostředky i mimo zemědělskou sféru, například z ochrany životního prostředí. V neposlední řadě panuje shoda ohledně zvýšení kapacitních rezerv zpracovatelských podniků,“ shrnul na úvod MVDr. Žižlavský.

Čeští chovatelé prasat patří k evropské špičce

Na několika slajdech přednášející ukázal, jak si čeští chovatelé prasat stojí v evropské konkurenci z hlediska zootechnických a zdravotních parametrů.

„Jestliže v roce 2024 bylo v České republice odstaveno 29,9 selete na prasnici, v následujícím roce to bylo 32,3 selete, což znamená nárůst o 2,4 selete za rok. A co je důležité, bez navýšení ztrát na porodnách. V tomto parametru tuzemští chovatelé patří k evropské špičce. Krok drží i v přírůstku a konverzi krmiva. Mají ale rezervy v nákladovosti, konkrétně v kategorii ostatních variabilních nákladů. Vedle nákladů na veterinární péči a léčiva, ale i na plemenářské služby a reprodukci patří do této kategorie také náklady na energii a likvidaci kejdy. Ale například ve Francii je kejda surovinou, s níž se obchoduje. Co se týká celkové spotřeby antibiotik v chovech zvířat, společně s Dánskem jsme nejlepší v Evropě. Cíl Evropské unie do roku 2030 odpovídající úrovni 59,2 mg/PCU jsme v České republice dosáhli o dvanáct let dříve. V roce 2022 to bylo již 46,4 mg/PCU a o rok později 42,1 mg/PCU, přičemž u prasat se v roce 2022 spotřebovalo 27,4 mg/PCU, v roce 2023 to bylo 24,8 mg/PCU a v následujícím roce 23,7 mg/PCU, a to i přes zákaz použití oxidu zinečnatého. Podle aktuálních údajů za rok 2025 jsme v tomto kvalitativním parametru za Dánskem. Že má smysl chovat prasata ukazuje spotřeba vepřového masa v jednotlivých zemích. V Evropské unii odpovídá spotřeba vepřového průměru 32,4 kg na osobu a až do roku 2035 si bude držet průměr 30 kg na hlavu a rok. V České republice je spotřeba vepřového na úrovni 43,3 kg na osobu. Zatímco vepřové maso si v tomto ukazateli polepšilo o čtyři procenta, u kuřecího masa se spotřeba zvýšila o sedm procent, naopak hovězí maso zaznamenalo pokles o deset procent. Takže máme ta prasata pro koho dělat,“ pokračoval dále  přednášející.

Kontroly welfare na farmách

V další části přednášky MVDr. Žižlavský seznámil chovatele se závěry jednání se Státní veterinární správou ohledně výsledků kontrol inspektorů krajských veterinárních správ na farmách, které skončily pro chovatele pozastavením čerpání dotací.

„Na jednání, kterého se vedle SVS ČR účastnili Česká společnost veterinárních lékařů-specialistů na nemoci prasat (CPVS), SZIF a SCHP se řešily například přerostlé spárky prasnic na porodnách, které se ovšem upravují po odstavu. Jestliže rohovina spárku vyroste o centimetr za měsíc a v době březosti a porodu se spárky standardně neošetřují, pak musí být přerostlé. Dále jsme se bavili o transportu zvířat na jatky, která mají kýlu. Jádro problému vzniklo z chybného překladu evropské směrnice, v níž prolaps neoznačuje kýlu, ale výhřez dělohy či konečníku, který je spojený s krvavým stavem. Kýla je překryta kůží, takže na jatky se mohou transportovat zvířata s jakýmkoli stupněm kýly a s posvěcením veterinárního lékaře dokonce i s porušenou kůží. Jinými slovy to nebudou inspektoři KVS posuzovat jako porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání. Stejně tak nebude považováno za pochybení, když na farmě zahájíte léčbu bez přítomnosti ošetřujícího veterinárního lékaře. Musí o tom samozřejmě vědět a aplikaci musí provést proškolená osoba, přičemž vše musíte vést v evidenci. Vysvětlili jsme si jaké technologické, veterinární a zootechnické limity chovů nelze označovat jako porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání. Mohu konstatovat, že předloženým námitkám bylo vyhověno v plném rozsahu,“ sdělil prezident České společnosti veterinárních lékařů-specialistů na nemoci prasat.

Více se dočtete v listopadovém čísle časopisu Náš chov.