V prostorách studijního a informačního centra České zemědělské univerzity v Praze se konal seminář o problematice antibiotik v chovech hospodářských zvířat.
Přednášejícími byli zástupci Státního veterinárního ústavu (SVÚ), Výzkumného ústavu veterinární medicíny (VÚVeL) a Ústavu pro kontroluji veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL).
MVDr. Tomáš Černý (SVÚ) se ve svých přednáškách věnoval vzorkování a laboratornímu vyšetřování cílových patogenů, tedy jak správně odebírat vzorky, transportovat je a vyplnit průvodní záznamy a následně také interpretaci výsledků monitoringu.
Základními pravidly odběru vzorků a jejich zasílání do laboratoří jsou objednávka vyšetření, odběr vzorků a jejich balení a transport do laboratoře, kde bude následně podle požadavků provedeno vyšetření.
Legislativním podklady pro používání antimikrobiálních látek jsou zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, vyhláška 344/2008 Sb., o používání, předepisování a výdeji léčebných prostředků při poskytování veterinární péče a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči. Ty stanovují mimo jiné pravidla pro použití veterinárních (VLP) a humánních léčivých přípravků mimo jejich registraci, tzv. off label (použití léku pro jiné léčebné účely nebo jiným způsobem, než jak je uvedeno ve schváleném souhrnu informací o léku). Pravidla jsou přitom definována odděleně pro potravinová zvířata, zvířata v zájmových chovech a koňovité. Jejich použití je omezeno na podání s cílem zabránit nepřijatelnému utrpení zvířat a odpovědnost za ošetření má předepisující veterinární lékař.
Projekt sledování rezistence
Komentování výsledků pilotní fáze projektu sledování rezistence veterinárních patogenů k antimikrobikům se ujala MVDr. Kateřina Nedbalcová (VÚVeL). Popsala výsledky hodnocení citlivosti a také rezistence na antibiotika v pilotní studii národního programu. Za rok 2015 bylo vyšetřeno celkem 1665 vzorků u prasat, skotu (odděleně u mastitid) a drůbeže. První rok projektu byl zahájen v březnu 2015 a ukončen v prosinci téhož roku.
Ve vyšetřených vzorcích (1665) bylo zjištěno 765 gramnegativních a 680 grampozitivních patogenů a 220 veterinárně specifických patogenů. Do hodnocení bylo zahrnuto 305 izolátů z prasat, 223 ze skotu, 540 izolátu mastitid, 597 z drůbeže (výkrm kuřat 56,8 %, nosnice 38,1 % výkrm krůt 5,2 %). Patogenní kmeny byly zjištěny ve 127 chovech prasat, 340 chovech skotu a 155 hrabavé drůbeže.
Další fáze programu se chystá i na příští rok.
Kontrolovat používání antimikrobik
Závěrečnou přednášku měla Mgr. Lucie Pokludová, Ph.D. (ÚSKVBL) a informovala o trendech spotřeby antimikrobik u hospodářských zvířat.
Uvedla, že důvodem, proč se tlak na používání antibiotik zvyšuje je lidská populace, protože ročně v EU zemře 25 000 pacientů, náklady jsou 1,5 miliardy eur za rok na pacienty v souvislosti s rezistencí k antimikrobikům a ročně 4 milióny pacientů dostanou infekci spojenou se zdravotní péčí. U zvířat je problém s rezistencí zejména u onemocnění enteritis a pneumonie u potravinových druhů zvířat, dále rezistence u bakterií, které vyvolávají infekce u zvířat v zájmových chovech.
Mezi roky 2010 a 2012 poklesla v ČR spotřeba antimikrobik v absolutním objemu (kg) o 24 %, ale naproti tomu mezi roky 2012 a 2014 mírně stoupla (o 5 %). Pokud jde o meziroční srovnání absolutního objemu, tak mezi roky 2012–2013 vzrostl o 2,05 %, 2013–2014 o 2,5 % a mezi roky 2014–2015 došlo k signifikantnímu poklesu spotřeby antimikrobik. V Evropě existuje skupina států, které mají vyšší spotřeby antimikrobik, a to témě dvakrát (Polsko, Belgie), dvakrát (Německo, Portugalsko) a třikrát (Maďarsko, Itálie, Španělsko, Kypr). Jiné státy mají téměř sodnou spotřebu. Jsou to Francie (95), Nizozemsko (70), ale ty dosáhly v posledních letech významného snížení spotřeby O 30 % nižší spotřebu mají Slovensko, Estonsko, Irsko, Rakousko, Lucembursko, Velká Británie, o 50 % je nižší spotřeba v Dánsku, Litvě a Lotyšsku a dokonce o 70 % nižší spotřebu než u nás mají Finsko, Švédsko, Norsko, Island a Slovinsko.
Podrobněji NCH12/2016.
