Pro zvířata platí stejně jako pro lidi, že stravování ovlivňuje mikrobiální osazenstvo jejich trávicího traktu. Kočky jsou odnepaměti považovány za čistě masožravé tvory, kteří jsou nejzdravější, když dostávají potravu s vysokým obsahem bílkovin. Vědci si chtěli ověřit, zda je tomu skutečně tak.

Existuje mnoho krmiv pro kočky, která jsou deklarována jako přírodní s vysokým obsahem bílkovin a tuku, málem vlákniny nebo sacharidů.

U koťat, která konzumovala MPMC (moderate-protein, moderate-carbohydrate, MPMC) krmnou dávku, byla zjištěna vysoká hladina bifidobakterií, jež byly spojovány s vysokou hladinou ghrelinu v krvi. Bifidobakterie zase mohou podporovat lepší zdraví gastrointestinálního traktu. Například u člověka bývá při jejich nízkém počtu poukazováno na zánětlivá onemocnění střev.

Kočky jsou metabolicky do značné míry jedinečné, ale když dojde na střevní mikroflóru, tak se dá nalézt mnoho podobností s ostatními druhy. Krmí-li se bakterie v tlustém střevě kočky, psa či člověka stejným ‚substrátem‘, tak je pravděpodobné, že se získají velmi podobné výsledky.

Jiná studie identifikovala v psím mléce tři převládající oligosacharidové struktury – 3-sialyllaktózu, 6-sialyllaktózu a 2'fukosyllaktózu, což jsou stejné sloučeniny, které se objevují v mnoha výživách pro kojence a společně představují více než 90 % celkového množství oligosacharidů v psím mléce. Kočičí mléko bylo přece jenom o poznání složitější, ale též vyrovnanější, protože 90 % celkových oligosacharidů bylo tvořeno přibližně 15 strukturami, z nichž se nad podíl 10 % dostaly difukosyllaktóza-N-hexaóza b, 3-sialyllaktóza a lakto-N-neohexaóza.

Ačkoliv se domácí psi i kočky od počátku vyvíjeli jako masožravci, jsou v mnoha ohledech metabolicky odlišní. Kočky si i v domácích chovech zachovaly svou původní povahu masožravých šelem, zatímco ze psů se ve své podstatě stali všežravci.

Pokud zvíře podstupuje léčbu antibiotiky nebo je pod silným stresem, mohla by krmiva obohacená o produkt podobný oligosacharidům z živočišného mléka zabránit destabilizaci jeho střevního systému a ušetřit další problémy. Další důležitou cílovou skupinou by mohla být mladá zvířata, jimž by tyto produkty pomohly udržet prospěšné bakterie ve střevech pod kontrolou během období odstavu. To vše jsou zatím náměty na další testy, které by mohly ukázat, zda tento produkt obstojí i v těchto cílových skupinách.

S využitím zahraničních materiálů připravila Ing. Anna Marcinková

Podrobnější článek si přečtete v časopise  Krmivářství 1/ 2022.*

Jakékoliv onemocnění zvířat znamená snížení welfare, pokles užitkovosti a nárůst nákladů na veterinární péči nebo karanténní opatření. Pokud jsou chovaná zvířata jediným zdrojem obživy, znamená to také ohrožení živobytí chovatele. Znalost cest a zákonitostí šíření patogenů může významnou měrou přispět k prevenci jak před zavlečením nemoci do chovu, tak před dalším šířením.

Nejčastějším opatřením, ke kterému je přistoupeno v souvislosti s propuknutím některé z infekčních chorob, je zákaz přesunů zvířat. Jeho rozsah se obvykle stanovuje v souvislosti s nebezpečností konkrétního onemocnění.

Problémem mohou být i nákupy zvířat. K nákupům zvířat „zvenčí“ se řada chovatelů odhodlá až tehdy, když už nemají jinou možnost, jak doplnit stav na své farmě. Pečlivě vybírají chovatele, od kterého nakoupí, aby minimalizovali případná rizika. Jenže vše je mnohem složitější a to, že si chovatel nakoupí na jedné či dvou farmách, které projdou výběrovým sítem, ještě neznamená, že se nedostane do kontaktu s mnohem větším počtem chovů a tím pádem i s větším množstvím rizika. Mnohé výzkumy ukázaly, že navzdory tomu, že si chovatel velmi pečlivě vybírá, kde bude skot kupovat, tak může být ve skutečnosti vystaven riziku infekce z mnoha dalších, neznámých farem z celé země. Riziko to pravda nemusí být nikterak velké, ale těm, kteří znají rčení: „To, že mi říkají, že jsem paranoidní, ještě neznamená, že po mně nejdou,“ by to k dalšímu zvýšení opatrnosti mohlo stačit.*

S využitím zahraničních materiálů zpracovala Ing. Anna Marcinková

Podrobněji v časopisu Náš chov 12/2019.

V prostorách studijního a informačního centra České zemědělské univerzity v Praze se konal seminář o problematice antibiotik v chovech hospodářských zvířat.
Přednášejícími byli zástupci Státního veterinárního ústavu (SVÚ), Výzkumného ústavu veterinární medicíny (VÚVeL) a Ústavu pro kontroluji veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL).

MVDr. Tomáš Černý (SVÚ) se ve svých přednáškách věnoval vzorkování a laboratornímu vyšetřování cílových patogenů, tedy jak správně odebírat vzorky, transportovat je a vyplnit průvodní záznamy a následně také interpretaci výsledků monitoringu.

Základními pravidly odběru vzorků a jejich zasílání do laboratoří jsou objednávka vyšetření, odběr vzorků a jejich balení a transport do laboratoře, kde bude následně podle požadavků provedeno vyšetření.

Legislativním podklady pro používání antimikrobiálních látek jsou zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, vyhláška 344/2008 Sb., o používání, předepisování a výdeji léčebných prostředků při poskytování veterinární péče a zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči. Ty stanovují mimo jiné pravidla pro použití veterinárních (VLP) a humánních léčivých přípravků mimo jejich registraci, tzv. off label (použití léku pro jiné léčebné účely nebo jiným způsobem, než jak je uvedeno ve schváleném souhrnu informací o léku). Pravidla jsou přitom definována odděleně pro potravinová zvířata, zvířata v zájmových chovech a koňovité. Jejich použití je omezeno na podání s cílem zabránit nepřijatelnému utrpení zvířat a odpovědnost za ošetření má předepisující veterinární lékař.

Projekt sledování rezistence

Komentování výsledků pilotní fáze projektu sledování rezistence veterinárních patogenů k antimikrobikům se ujala MVDr. Kateřina Nedbalcová (VÚVeL). Popsala výsledky hodnocení citlivosti a také rezistence na antibiotika v pilotní studii národního programu. Za rok 2015 bylo vyšetřeno celkem 1665 vzorků u prasat, skotu (odděleně u mastitid) a drůbeže. První rok projektu byl zahájen v březnu 2015 a ukončen v prosinci téhož roku.

Ve vyšetřených vzorcích (1665) bylo zjištěno 765 gramnegativních a 680 grampozitivních patogenů a 220 veterinárně specifických patogenů. Do hodnocení bylo zahrnuto 305 izolátů z prasat, 223 ze skotu, 540 izolátu mastitid, 597 z drůbeže (výkrm kuřat 56,8 %, nosnice 38,1 % výkrm krůt 5,2 %). Patogenní kmeny byly zjištěny ve 127 chovech prasat, 340 chovech skotu a 155 hrabavé drůbeže.

Další fáze programu se chystá i na příští rok.

Kontrolovat používání antimikrobik

Závěrečnou přednášku měla Mgr. Lucie Pokludová, Ph.D. (ÚSKVBL) a informovala o trendech spotřeby antimikrobik u hospodářských zvířat.

Uvedla, že důvodem, proč se tlak na používání antibiotik zvyšuje je lidská populace, protože ročně v EU zemře 25 000 pacientů, náklady jsou 1,5 miliardy eur za rok na pacienty v souvislosti s rezistencí k antimikrobikům a ročně 4 milióny pacientů dostanou infekci spojenou se zdravotní péčí. U zvířat je problém s rezistencí zejména u onemocnění enteritis a pneumonie u potravinových druhů zvířat, dále rezistence u bakterií, které vyvolávají infekce u zvířat v zájmových chovech.

Mezi roky 2010 a 2012 poklesla v ČR spotřeba antimikrobik v absolutním objemu (kg) o 24 %, ale naproti tomu mezi roky 2012 a 2014 mírně stoupla (o 5 %). Pokud jde o meziroční srovnání absolutního objemu, tak mezi roky 2012–2013 vzrostl o 2,05 %, 2013–2014 o 2,5 % a mezi roky 2014–2015 došlo k signifikantnímu poklesu spotřeby antimikrobik. V Evropě existuje skupina států, které mají vyšší spotřeby antimikrobik, a to témě dvakrát (Polsko, Belgie), dvakrát (Německo, Portugalsko) a třikrát (Maďarsko, Itálie, Španělsko, Kypr). Jiné státy mají téměř sodnou spotřebu. Jsou to Francie (95), Nizozemsko (70), ale ty dosáhly v posledních letech významného snížení spotřeby O 30 % nižší spotřebu mají Slovensko, Estonsko, Irsko, Rakousko, Lucembursko, Velká Británie, o 50 % je nižší spotřeba v  Dánsku, Litvě a Lotyšsku a dokonce o 70 % nižší spotřebu než u nás mají Finsko, Švédsko, Norsko, Island a Slovinsko.

Podrobněji NCH12/2016.

 

Dobrý zdravotní stav hospodářských zvířat je základním předpokladem pro produkci kvalitních a bezpečných potravin. Jenže jeho zajištění je o něco složitější. Nemocná zvířata znamenají nejen riziko pro bezpečnost potravního řetězce, ale někdy mohou znamenat nebezpečí i pro zdraví člověka, který se s nimi setkává. Navíc při léčbě dochází k výraznému zvyšování nákladů na veterinární péči.

Náklady zvyšuje i každé zvíře, které je potřeba vyřadit ze stáda ještě před tím, než stihlo

Není ničím neobvyklým, že u nově se objevujících nemocí často dochází k tomu, že reakce na ně přichází pozdě, často až při masivní epidemii, která se šíří jako lavina mezi lidmi. A přitom by mnohdy stačilo se věnovat rozpoznávání nebezpečných infekcí již u zvířat, plánování účinné prevence a zvládání jejího šíření od prvopočátků. Příčinou toho, proč „hasíme až velké požáry“ může být nedostatečná znalost úlohy a způsobů migrování patogenů způsobujících nemoci divoce žijících a hospodářských zvířat. Kde se může skrývat příčina tohoto nezájmu?

Vědci ve své studii analyzovali celou řadu zdrojů, aby zjistili, které nemoci a zvířecí druhy jsou v dostupné literatuře nejčetněji zastoupeny. Snažili se zjistit, jak se témata výzkumných projektů měnila v čase a jak se zkoumané nemoci a testovaná zvířata odlišovaly podle zeměpisných oblastí. Jedním ze zajímavých zjištění bylo odhalení toho, že většina výzkumů, které se v průběhu minulého století objevily v publikacích, se zaměřovala hlavně na obecně známé zoonózy – nemoci přenosné ze zvířat na člověka – na úkor studia nemocí, které postihovaly pouze zvířata.

Studie také poukázala na to, že u některých konkrétních nemocí existuje velmi silná vazba mezi publikováním výsledků vědeckých studií, atraktivitou pro mediální zpravodajství a výší grantů. To se ukázalo v markantní podobě u dvou chorob – ptačí chřipky a tuberkulózy skotu – což upozorňuje na nemalé společenské a politické vlivy významně působící na směřování výzkumu. Veřejný zájem stoupá a klesá, ale bez odpovídajících investic bude rozsah výzkumu důležitých témat trpět.

Nalezení přenašeče je velmi důležitým krokem pro prevenci před zavlečením i pro ochranu před dalším šířením nemoci.

Je třeba se stále připravovat na nové výzvy, zejména proto, abychom nebyli příliš překvapeni, když se nějaký problém objeví. Pro jeho úspěšné zvládnutí je potřeba, abychom na něj dokázali reagovat včas a co nejúčinněji.

Ze zahraničních zdrojů připravili Ing. Ota Beran, Ing. Anna Marcinková, BM profit

Podrobněji v NCH11/2016.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down