Evropská komise požádala Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) o vydání vědeckého stanoviska k dobrým životním podmínkám dojnic v souvislosti s hodnocením welfare Evropskou komisí v rámci své strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, a směrnice Rady o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely.
Nejrozšířenějšími systémy ustájení v EU jsou boxové systémy ustájení. Podíl zemědělských podniků nabízejících přístup k pastvinám se v několika členských státech EU v posledních desetiletích snížil a stále větší počet zemědělských podniků přechází na systémy s nulovou pastvou. Počet dnů pastvy za rok se výrazně liší mezi jednotlivými zeměmi i v rámci jednotlivých zemí. Dopad každého systému ustájení na dobré životní podmínky zvířat je velmi variabilní a ovlivněný kvalitou prostředí na konkrétní farmě. Hlavními riziky pro snížení welfare krav ve volných chovech jsou špatná hygiena míst pro ležení. Hlavními riziky pro dobré životní podmínky zvířat při chovu krav na pastvinách jsou nedostatečný úkryt před nepříznivými klimatickými podmínkami, nedostatečný přístup k vodě, nedostatečný nebo přerušovaný přísun živin, nedostatečná kontrola parazitů, špatně udržované stezky nebo silnice.
Kulhání je jedním z hlavních problémů welfare dojnic a je často spojeno s bolestí a sníženou schopností projevit přirozené chování. Neexistují žádné jasné důkazy o tom, že jeden systém ustájení je trvale lepší, pokud jde o snížení kulhání. Povrchy pro pohyb i stání krav by měly být čisté, suché, neklouzavé a bez ostrých hran. Mastitida je onemocnění charakterizované zánětem mléčné žlázy běžně způsobeným intramamární infekcí (IMI), zejména bakteriální. Klinická mastitida ovlivňuje welfare dojnic např. v důsledku bolestivosti a souvisejících změn chování. Význam subklinické mastitidy pro welfare není znám. Typ podestýlky je jediným nebezpečím souvisejícím s prevalencí mastitidy. Krávy ustájené na pískové podestýlce mají nižší počet somatických buněk než krávy ustájené v boxech s organickou podestýlkou. S omezením pohybu úzce souvisí problémy způsobené nevhodnou konstrukcí plochy k ležení, což má za následek nemožnost pohodlně ležet nebo odpočívat, případně provádět nerušené pohyby vleže nebo vstávání. Pokud jde o srovnání systémů, omezení pohybu v chovu dojnic souvisí se samotným systémem ustájení, s konstrukcí a vlastnostmi jednotlivých systémů ustájení, s hustotou chovu a s rozsahem přístupu do venkovních výběhů.
Metabolické poruchy, tj. ketóza, subakutní bachorová acidóza, dislokovaný slez a hypokalcemie (mléčná horečka), se běžně vyskytují v peripartálním období nebo na začátku laktace. Hodnocení tělesné kondice v období stání na sucho je užitečným ukazatelem náchylnosti pro metabolická onemocnění, protože krávy v nadměrné kondici jsou vystaveny zvýšenému riziku sníženého příjmu sušiny a metabolických poruch. Neexistuje žádný jasný důkaz o tom, že by některý systém ustájení byl trvale lepší než jiný, pokud jde o výskyt nebo prevalenci metabolických poruch, které jsou spíše spojeny se složením krmné dávky a managementem krmení.
Pro rozhodnutí o dobrých životních podmínkách zvířat stačí čtyři otázky: Jsou zvířata správně krmena? Jsou zvířata správně ustájena? Jsou zvířata zdravá? Z těchto čtyř otázek vyplývá soubor 12 kritérií, a to dobré krmení, absence dlouhodobého hladu a prodloužené žízně, dobré ustájení, pohodlí pro odpočinek, tepelná pohoda, snadnost pohybu, dobrý zdravotní stav, absence zranění a nemocí, vhodné chování.*
Podrobněji v časopisu Náš chov 1/2014.
