Menu
e-shop
K řešení problémů, se kterými se setkáváme v období u skotu kolem porodu, byla použita řada nutričních strategií. Mezi klíčové živiny patří vitamíny, stopové prvky, specifické aminokyseliny a fytonutrienty, jako je beta-karoten, polyfenoly, tj. flavonoidy atd., které prokázaly výrazný vliv na zdraví dojnic během peripartálního období, zejména v prevenci mastitid.
Dojnice jsou často vystaveny široké škále stresorů, jako jsou faktory prostředí (stres z tepla nebo chladu), fyziologické (rychlé tempo růstu) a nutriční (přítomnost mykotoxinů nebo oxidovaných tuků v krmivu. Oxidační stres je spojen s vyšším výskytem onemocnění a vede zhoršení laktace a reprodukčních výsledků skotu.
Během období kolem porodu prochází mléčný skot několika fyziologickými změnami. Metabolický stres je jedním z klíčových problémů, které v důsledku těchto fyziologických změn vznikají. Změny jsou spojeny s nadměrnou mobilizací lipidů, na niž navazuje oxidační stres a poruchy zánětlivé a imunitní funkce. Chov skotu zaměřený na intenzivní produkci mléka je spojen s vyšším výskytem mastitidy a zvýšeným počtem somatických buněk (PSB), které se dostávají do mléka v reakci na intramamární infekci. Mastitida není pouze zdravotním problémem; ovlivňuje kvalitu mléka, užitkovost skotu a používání antimikrobiálních látek v chovech.
Doplňky krmiva s exogenními antioxidanty, jako jsou vitamíny a stopové prvky, mohou snížit oxidační stres a zlepšit zdravotní stav a produktivitu skotu. Nejvíce sledovanými antioxidanty v krmivu jsou vitamíny E, C, B komplex a beta-karoten
Vitamín E, je silný antioxidant rozpustný v tucích, který chrání buněčné membrány před řetězovou reakcí lipidové peroxidace. Buněčná membrána imunitních buněk se skládá z polynenasycených mastných kyselin (PUFA), které jsou citlivé na lipidovou peroxidaci pomocí ROS. α-tokoferol je nejdostupnější bioaktivní formou vitamínu E a prokázal silné antioxidační a imunoregulační vlastnosti u mléčného skotu. Vitamín C je schopen regenerovat vitamín E. Vitamíny skupiny B mohou mít také antioxidační účinky na peroxidaci lipidů. Doplnění vitamínu D hraje klíčovou roli ve snižování výskytu mastitidy a metritidy u dojnic v období kolem porodu zmírněním oxidačního stresu a posílením imunitní odpovědi.
Selen (Se) si získal značnou pozornost jako klíčový prvek s antioxidačními a imunoregulačními vlastnostmi. Existují dva důležité zdroje Se, a to selenoaminokyseliny přirozeně odvozené z rostlin, jako je selenomethionin a selenocystein a anorganický Se, jako je selenan nebo seleničitan. To může ovlivnit metabolismus Se a funkční výsledky, jako je antioxidační stav a imunitní funkce u dojnic. Měď je uznávána pro svůj potenciál jako účinného antimikrobiálního činidla proti bakteriím běžně izolovaným od mastitidních krav. Zinek vykazuje silné antioxidační vlastnosti a hraje klíčovou roli ve stabilizaci buněčných membrán. Má tudíž význam v prevenci poškození vyvolaného volnými radikály během zánětlivých procesů.
Metionin (Met) se získává z různých zdrojů, přírodní L-Met se vyskytuje v řadě krmných surovin rostlinného i živočišného původu, zatímco syntetický DL-Met se vyrábí chemickou cestou a v komerčních krmivech převládá. Za účelem zvýšení biologické dostupnosti a zabránění degradace v bachoru byly vyvinuty různé formy Met.
Polyfenolové sloučeniny, jako jsou flavonoidy nebo fenolové kyseliny, působí v rostlinách jako obranný systém proti široké škále stresových faktorů prostředí. Naproti tomu u zvířat a lidí slouží fytonutrienty (např. flavonoidy) jako modifikátory nebo obranné mediátory s potenciálními zdravotními účinky. Suplementace FLA snižuje agonistické interakce a modifikuje expresi genů zapojených do regulace zánětu, příjmu krmiva a chování zvířat. 019).
Mastitida mléčného skotu je jedním z nejvíce nákladných onemocnění, které způsobuje významné ztráty na evropských mléčných farmách. Postihuje téměř polovinu všech krav v určitém okamžiku jejich života, a to i na farmách s řádnými hygienickými postupy Peripartální mastitida je často považována za nejvýznamnější výzvu pro mlékárenský průmysl, která může mít významné ekonomické důsledky i negativně ovlivňovat veřejné zdraví. Během laktace může onemocnění jedné čtvrtiny vemene snížit mléčnou produkci nejméně o 10 %. Mastitida je navíc také hlavní příčinou předčasného utrácení dojnic. Finanční ztráty spojené s mastitidou jsou tedy spojeny s náklady na léky, veterinární služby, laboratorními výdaji a dodatečnou pracovní silou. Zpracování mléka v souladu s hygienickými požadavky může být komplikováno jeho zhoršenou technologickou kvalitou, což se může projevit při výrobě produktů sníženou výtěžností sýrů, zhoršením chuti a v konečném důsledku i poklesem konkurenceschopnosti mléčných výrobků na trhu.*
Mgr. Kateřina Sedláková, Ph.D., Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Veterinární univerzita Brno
Podrobněji v NCH 9/2026.
