Jedním z tematických okruhů výzkumného záměru Udržitelný rozvoj chovu hospodářských zvířat v evropském modelu multifunkčního zemědělství, jejž řešili pracovníci Výzkumného ústavu živočišné produkce v Praze-Uhříněvsi po dobu pěti let, byla aplikace moderních biotechnologií a programu genetických zdrojů.
Tematický okruh byl rozdělen do tří věcných etap, v nichž se řešila problematika nových postupů uchovávání genetického materiálu, epigenetických a genetických aspektů vývoje časného embrya v podmínkách in vitro a třetí etapa byla věnována studiu vývoje embryí.
Řešitelský kolektiv pod vedením prof. Ing. Jaroslava Petra, DrSc., vyvíjel mimo jiné i nové metody konzervace kančího spermatu lyofilizací. Výzkum byl věnován také kryokonzervaci somatických buněk a další oblast výzkumu byla zaměřena na oocyty. Ve výzkumné etapě byly sledovány vlivy a role plynných signálních molekul, jako je oxid dusný, sulfan a oxid uhelnatý v průběhu zrání oocytů a raného embryonálního vývoje. Významným výsledkem této části výzkumu je také zjištění a popis negativního vlivu endokrinních disruptorů na zrání oocytů.
Garant druhé etapy Ing. Josef Fulka, DrSc., vybral ze svých výsledků práci, která se týkala nové metody získávání embryonálních kmenových buněk z oocytů, jež nedokončily proces zrání. Při řešení projektu byl zvolen nový postup, kdy byly získány embryonální kmenové buňky se všemi parametry pluripotence tak, že oocyty ve stadiu metafáze II byly převedeny přímo do metafáze I a po dosažení stadia blastocysty byly získány embryonální kmenové buňky. Ukázalo se, že unikátní embryonální kmenové buňky mohou být získány z oocytů ošetřených butyrolactonem 1 (BL1).
Výzkumné práce v etapě, která se zabývala mj. tvorbou prasečích embryonálních kmenových buněk (ESC) z in vitro a in vivo získaných blastocyst, řídila Ing. Irena Vacková, CSc. Ukázalo se, že blastocysty derivované in vitro nejsou pro tvorbu linií ESC vhodné, a proto použili in vivo získané blastocysty různého stáří (5–11 dní po oplození). Bohužel buňky vývojově mladších embryí začaly spontánně diferencovat a pluripotentní charakter buněk se nepodařilo udržet ani při změně kultivačních podmínek. Dosud nikomu na světě se nepodařilo optimalizovat kultivační podmínky pro tvorbu a udržení kmenových buněk hospodářských zvířat.*
Podrobněji v týdeníku Zemědělec 7/2014.
