Selekce krav, které při zaprahování mají dostat antibiotika, se může řídit celou řadou údajů již známých či cíleně získávaných. Jejich typ byl zjišťován v rámci dotazníkového šetření u chovatelů 46 farem, kde se již v roce 2021 selektivní zaprahování provádělo. Krávy byly vybírány podle různých hodnot počtu somatických buněk (96 %), prodělaných klinických mastitid (70 %), NK testu (37 %), nádoje (20 %) a bakteriologických vyšetření v různých kombinacích.
Odvozené je co nejbezpečnější a nejjednodušší selektivní zaprahování. Popsáno je jeho pečlivé organizování a provedení a vyzdvižen je význam nových infekcí.
Zdravá čtvrť a stádo
Je více než užitečné si nejdříve uvědomit, na čem a do jaké míry v současných podmínkách chovů závisí, zda dojnice na druhé a vyšší laktaci budou mít při 1. kontrole užitkovosti zdravé vemeno. Vědecky je čtvrť a její mléčná žláza zdravá jen tehdy, pokud má nejen nízký počet SB v mléce (<100 000 /ml), ale je zároveň i neinfikovaná patogeny v minimálně dvojím, lépe trojím bakteriologickém vyšetření krátce po sobě. Optimálně se přitom opakované záchyty původců mají shodovat, aby bylo přesvědčivé, že se skutečně jedná o intramamární infekci a nikoli o vnější mikroflóru.
Nově byla prezentována tato dokládající fakta. Čtvrtě neinfikované před zaprahnutím zůstanou většinou z 55 % zdravé, u 20 % neinfikovaných dojde k infekci prokazatelné 3. den po porodu a u 25 % dojde k infikování až mezi 3.–17. dnem laktace (tj. k průměrnému dni první KU). Co se doby infikování týká podrobněji, tak nové infekce přítomné v době 1. KU pocházely v jedné jejich velké studii jen z 10 % z prvých rizikových 4-5 dní po zaprahování, ale z 50 % z posledních 5 dní před otelením a ze 40 % z prvých 14 dní po porodu.
Kritéria výběru dojnic pro selektivní podávání antibiotik při zaprahování (mimo bakteriologická vyšetření) byla zjišťována v 8. okruhu dotazníku s názvem Výběr krav pro selektivní zaprahnutí s ATB, který byl rozčleněn na 4 úseky:
Dotazník byl vyplněn celkem za 119 farem či podniků (dále používáno jen společné označení farmy), přičemž se jednalo o 68 farem holštýnského skotu (H), 37 farem českého strakatého skotu (C), u 13 farem bylo uvedeno H i C plemeno, 1 farma plemeno neuvedla (Pechová et al. 2023).
Dotazníkové šetření zahrnulo farmy, které dohromady chovaly necelou pětinu dojnic ČR. Jak v dojivosti, tak v počtech dojnic převyšovaly průměry ČR.
Hodnocení počtu SB z KU
Konkrétní kritéria používaná jednotlivými farmami pro hodnocení počtu SB v KU: Počet zohledňovaných KU, Limity počtu SB v KU
Prodělání klinické mastitidy - Dalším často zohledňovaným kritériem bylo prodělání klinické mastitidy v průběhu laktace. I zde byly rozdíly v tom, jak dlouhé období před zaprahováním jednotlivé farmy zohledňovaly.
nádoj před zaprahováním - Aktuální nádoj před zaprahováním nepředstavoval pro většinu farem (35 z 46) důvod pro podání DC ATB a nezohledňovaly jej.
Kultivace před zaprahováním -Provádění bakteriologických vyšetření mléka před zaprahováním, převážně prostřednictvím tzv. faremních kultivací, uvedlo v dotazníku 62 % všech farem, přičemž na 20 % farem se vyšetřovaly všechny dojnice a na 42 % se provádělo vyšetření selektivně pouze u některých dojnic.
Rozhodujícím kritériem při provedení NK-testu je, zda vychází všechny čtvrti stejně anebo je mezi nimi rozdílná reakce. Pokud rozdíl mezi čtvrtěmi existuje, je to důvod pro aplikaci DC ATB. Jeho základním postojem k selektivnímu zaprahování je, aby bylo co nejbezpečnější a farmáře stálo co nejméně sil a prostředků, které pak mohou být věnovány důležitějším věcem jako je:
Příspěvek ukazuje co nejbezpečnější nejjednodušší praktikování selektivního zaprahování. Nepodání antibiotik lze vyzkoušet na nevyléčitelných kravách. U perspektivních krav lze začít s nejpřísnějším možným limitem 50 000 SB/ml a vycházet jen z poslední kontroly užitkovosti před zaprahnutím. Vlastní zaprahování ale má být vždy výborně zorganizováno a pečlivě provedeno. Nově je poukázáno na poměrně malý význam antibiotik a zásadní význam všech nových infekcí, obzvláště pak nových infekcí vzniklých okolo porodu a během prvních 2–3 týdnů laktace.
MVDr. Petr Fleischer, Ph.D., doc. MVDr. Alena Pechová, CSc., MVDr. Libor Borkovec, doc. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., Brno, Mendelova univerzita v Brně
Doporučení pro kvalitní provedení zaprahování
|
Pořadí |
Název |
Doporučení |
|
1. |
Významnost |
Zaprahování není rutina, ale rituál. Uvědomte si význam daného úkonu. Zaprahováním rozhodujeme o následující laktaci. Přizpůsobte tomu postoj zemědělského podniku. |
|
2. |
Odpovědnost, kompetence |
Rozhodování o zaprahování by měl mít na starosti jeden člověk. Ten má mít plnou odpovědnost ale i kompetence. Tj. rozhodovovat o chovatelských opatřeních, přípravě podkladů pro záprah, o vlastním technickém provedení (čas, místo, materiál), kontrole. |
|
3. |
Volba DC ATB |
Volba DC ATB ať je v rukou veterinárního lékaře. Podkladem je znalost epizootologické situace stáda, pravidelná (např. dvakrát ročně) bakteriologická vyšetření vybrané skupiny dojnic akreditovanou laboratoří, pravidelná konfirmace faremních kultivací včetně úprav. |
|
4. |
Místo, čas |
Separujte určenou skupinu k zaprahnutí a buď je v dostatečné době předsuňte před dobu běžného dojení, nebo je zaprahněte po jeho skončení. Vyhnete se tak nechtěnému spěchu, stresu personálu a nedokonalému provedení. Nebude se prodlužovat nežádoucí, zbytečný pobyt ostatních dojnic na dojírně. |
|
5. |
Vhodné pomůcky |
Zabezpečte potřebné a vhodné pomůcky: 1. Záznam o záprahu – seznam dojnic se zvoleným zaprahovacím vzorcem a místem pro poznámky; 2. Zvolená zaprahovadla (ATB /strukové zátky); 3. Nové jednorázové rukavice; 4. Povrchová dezinfekce na rukavice; 5. Čelovka pro dobrou kontrolu stavu hrotu struku; 6. Kapsář pro aplikátory – umožní setrvání u zvířete bez odbíhání pro další aplikátory; 7. Sterilní dezinfekční utěrky na struky v roli – odbourají složité, zdlouhavé rozbalování balených ubrousků; 8. Kvalitní bariérový postdip, který setrvá na struku první kritické dny po záprahu. |
|
6. |
Způsob provedení |
Všechny úkony provádějte na jedné čtvrti. Začínejte od té nejvzdálenější – nejhůře přístupné. Nedezinfikujte všechny čtvrtě dopředu/naráz! Postup: 1. Precizní dezinfekce hrotu struku, 2. Aplikace antibiotického zaprahovadla, 3. Aplikace strukové zátky; u obou má přednost zavedení aplikátoru jen do začátku strukového kanálku – přechod na další čtvrť s novou dezinf. utěrkou. Po dokončení všech čtvrtí aplikujte postdip – zdezinfikujte rukavice a přejděte na další zvíře. |
|
7. |
Cíl umístění |
U obou typů přípravků je důležité, ale zcela odlišné, umístění jejich obsahu. Antibiotikum má působit v mléčné žláze, náhrada strukové zátky musí zůstat ve strukové cisterně. Proto se po aplikaci antibiotika struk od hrotu k bázi vemene přejede stiskem a ATB se posune nad jeho bázi. Při aplikaci strukové zátky se musí struk na bázi vemene kompletně stisknout a stisk se drží po celou dobu aplikace. Po jakékoli nechtěné kontaminaci hrotu struku, třeba při neklidném zvířeti, musí následovat opětovné vydezinfikování hrotu dezinfekční utěrkou. |
|
8. |
Místo provedení u dojicích robotů |
Zabezpečte vhodné místo pro zaprahování mimo vlastní robot. Lze využít starou dojírnu, ale řádně udržovanou; vybudovat jednoduchou rampu s fixací zvířete; zbudovat prostor typu „montážní jámy“ s fixací zvířete; fixační klec s vyvazováním jedné zadní končetiny. |
|
9. |
Ustájení a krmení čerstvě zaprahlých krav |
Vytvořte speciální samostatný kotec pro čerstvě zaprahlé krávy. Jde o prostor kdekoli na farmě s přístupem k vodě, s volným ustájením, špičkově nastlaný a pečlivě udržovaný v čistotě a frekventně kontrolovaný. Velká plocha pro každou krávu, upravená krmná dávka. Krávy se z kotce přesouvají do skupiny suchostojných, jakmile vykazují dobrou involuci vemene (asi po týdnu). Zaprahnuté, involované vemeno je velmi odolné vůči nové infekci. |
