Mezi tradiční plodiny pěstované v České republice bezesporu patří luskoviny. Tato bílkovinná plodina je výborným krmivem i potravinou a má celou řadu prospěšných účinků, pro které se stává stále zajímavější a vyhledávanější. Stoupla její podpora v pěstování na úrovní státní i evropské a jednoznačným ukazatelem tohoto trendu je zvyšování pěstební plochy, která na území ČR v roce 2023 poprvé překonala hranici 50 tisíc ha.
Nejen osvěta v rámci zemědělské veřejnosti začala postupně zvyšovat zájem o pěstování luskovin, ale také podpora ze strany EU je znát. Nařízením EU č. 1307/201 byla stanovená dobrovolná podpora vázaná na produkci s vyčleněním až 13 % z rozpočtu přímých plateb a konkrétně na bílkovinné plodiny další 2 %.
Tímto ustanovením se EU snaží podpořit i pěstován luskovin, které mj. představují hodnotnou předplodinu, výbornou součást kvalitní půdní struktury a může se podílet na nižším dovozu GMO sóji. Tato dvouprocentní podpora na pěstování bílkovinných plodin se v ČR uplatňovala v plné míře. V letech 2015 až 2022 představovala tato podpora pro pěstitele každý rok částku přibližně 450 mil. Kč. Mezi takto podporované bílkovinné plodiny patřily do roku 2022 např. hrách, bob, lupina, sója, vojtěška nebo jetel. Také jejich směsi s obilovinami byly do této podpory zahrnuty, podíl bílkovinných plodin v nich však musel přesahovat více než polovinu. Další zajímavou podporou je pěstování luskovin v rámci ozelenění (tzv. greening). Tato podpora je zaměřena na zemědělce, kteří dodržují zemědělské postupy, jež mají příznivý vliv na klima a životní prostředí. V rámci greeningu je povinnost žadatelů ponechat část výměry pozemků jako plochu využívanou v ekologickém zájmu (EFA – Ecological Focus Areas). Mezi takovou plochu lze řadit plochu s plodinami, které dokážou vázat dusík, nebo plochy s meziplodinami, mezi které luskoviny patří. Sazba dotace na greening pro rok 2023 byla formou celofaremní ekoplatby základní stanovena ve výši 1 743,16 Kč/ha. Také je možné využít prémiové celofaremní ekoplatby, a to ve výši 9 638,24 Kč/ha pro rok 2023. Výše příspěvku pro greening pro rok 2024 bude známa na přelomu měsíců říjen/listopad 2024 (SZIF 2024). Našly by se i další podpůrné programy na podporu pěstování luskovin. Např. v rámci dotačního programu na podporu ozdravování polních a speciálních plodin je podpora zaměřena na biologickou ochranu plodin jakožto náhrady chemické ochrany rostlin, dále je podporována tvorba rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým a abiotickým faktorům a použití uznaného osiva.
Mezi přední vlastnost luskovin patří zlepšení půdní kvality. Luskoviny mají sice trochu nižší humusotvorný účinek, než travní směsky s jetelem nebo vojtěškou, ale jejich schopnost poutat vzdušný dusík (N) hraje v utváření půdní úrodnosti velmi významnou roli. Pro úspěšné poutání vzdušného N je samozřejmě důležitá přítomnost půdních bakterií z rodu Rhizobium. Jejich výskyt lze předpokládat v půdách s pH optimálně kolem 7, při teplotě půdy ideálně nad 14°C (možné již při teplotě ≥10°C) a při vlhkosti půdy min. 40 % (ideálně mezi 40–60%). Pokud prostředí nevykazuje vhodné podmínky pro výskyt těchto bakterií, je potřeba počítat s očkováním osiva. Jsou-li však podmínky pro jejich rozvoj ideální, cca do 21 dnů po vzejití luskovin se díky těmto bakteriím vytvoří na jejich kořenech hlízky a bakterie tak žije s luskovinami v symbióze. Díky této symbióze dokáže rostlina využívat vzdušný N poutaný bakteriemi a dál jej zpětně bakteriím navrací jako zdroj energie. Množství vázaného N se liší dle druhů, ovšem obecně lze říci, že takto je možné do půdy dostat více jak 1 q (u některých druhů až 5–6 q) vzdušného N/ha/rok. Vzdušný N je různými rostlinami různě využíván. Luskoviny ho potřebují zejména pro svůj růst, ale po směskách (např. po výše zmiňovaných travních směskách s jetelem) je tento vázaný vzdušný N poskytován následujícím plodinám. Pěstitelé musí být při hospodaření s luskovinami obezřetní. Jejich obliba, zejména v ekologickém zemědělství, může při jejich častém pěstování způsobit tzv. únavu půdy. Ta je charakterizována nižším růstem, výnosy a kvalitou rostlin právě z řad čeledi bobovitých a celkově má vliv na celý osevní postup (např. menší poutání vzdušného N, nižší produkce pícnin a zvýšený sklon k zaplevelování).
Ve výživě hospodářských zvířat je využití luskovin široké. Využívají se jak jejich nadzemní části rostlin (zkrmovaných formou pícnin, slámy nebo jako siláž), ale předkládají se také semena, u nichž se obsah N látek v sušině pohybuje mezi 20–45 %. U některých semen se před zkrmováním odstraňují antinutriční látky (např. zahříváním nebo máčením). Při sklizni a zpracování luskovin dochází ke ztrátám živin, proto by se měla volit vhodná metoda konzervace, a to i s ohledem na druhy luskovin. Některé druhy jsou zvláště náchylné ke ztrátám listů během jejich sušení/vadnutí/skladování, a tak lze u usušené píce předpokládat ztrátu očekávané kvality, oproti píci čerstvé. Výživa ovcí by měla vycházet z předkládání a dostupnosti kvalitních a nezávadných krmiv. Jejich základní složení (základní živiny, minerální látky, vitamíny a stopové prvky) musí být obohaceny o sůl a minerální lizy a celková kvalita přijímaných krmiv by měla být chovateli kontrolována. Typickým stupňovitým spásáním si ovce vybírají v jednom místě rostlinnou potravu postupně a to od nejkvalitnějších po ty s kvalitou nejhorší. Typickým znakem ovcí je schopnost spásat rostlinnou hmotu i těsně nad zemí. Ovšem ovce jsou náchylné na různá dietetická onemocněn, a proto je při jejich pastvě potřeba kontrolovat příjem lehce stravitelných bílkovin i sacharidů. Při jejich nadměrné konzumaci mohou ovcím způsobit otravu bílkovinami. V lepším případě dochází při spásání mladého porostu k nadměrné tvorbě a následnému hromadění plynu v bachoru, což vede k nadýmání. Při doplňování krmné dávky jádrem se ovcím v menších dávkách předkládají zrna i šroty z luskovin, např. hrách, peluška, vikev nebo bob.*
Ing. Marie Gaislerová, Ph.D., Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha Uhříněves, oddělení Výživy a krmení hospodářských zvířat
