Lupina bílá (Lupinus albus) a lupina úzkolistá (Lupinus angustifolius) jsou zajímavými alternativami sójového extrahovaného šrotu v krmných dávkách přežvýkavců. V mnoha zemích jsou tyto bílkovinné plodiny využívány i pro produkci píce, určené zejména k silážování. Cílem naší studie bylo stanovení výnosových parametrů, chemického složení a stravitelnosti píce u lupiny bílé a lupiny úzkolisté. Výsledky studie ukázaly vyšší výnosy u lupiny bílé, ale vyšší kvalitu (zejména obsah NL a stravitelnost OH) u lupiny úzkolisté.

V průběhu pěstební sezony byly průběžně sklízeny vzorky píce, vždy ze tří míst pro každou plodinu. První sklizeň byla uskutečněna v době, kdy byly dvě třetiny květů odkvetlé; lusky a semena byla malá a zelená. Při druhé sklizni byly rostliny úplně odkvetlé; lusky světle zelené a semena plná a zelená. Třetí sklizeň proběhla v době, kdy rostlinám opadávaly listy; lusky byly schnoucí a semena ve voskové zralosti. V průběhu sklizně byla vždy měřena výška porostu a výnos. Všechny vzorky píce byly po sklizni usušeny (při 50 °C po dobu 48 h), sešrotovány na 1 mm a dále analyzovány na obsah sušiny, dusíkatých látek (NL), popela, tuku, neutrálně detergentní vlákniny (NDF), acidodetergentní vlákniny (ADF), acidodettergentní ligninu (ADL) a frakce dusíkatých látek (frakce A – rozpustná část; B1 – rychle degradovatelná část; B2 – středně rychle degradovatelná část; B3 – pomalu degradovatelná část; C – nestravitelná část NL). Stravitelnost organické hmoty (SOH) byla stanovena pomocí metody in vitro pepsin celulázové rozpustnosti.*

Článek byl vypracován na základě podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0718 a byl odborně recenzován.

Ing. Filip Jančík, Ph.D.,

Ing. Petra Kubelková, Ph.D.,

Ing. Radko Loučka, CSc.,

doc. Ing. Petr Homolka, CSc., Ph.D.,

Ing. Veronika Koukolová, Ph.D.

Celý článek najdete v Krmivářství 6/2020.

Chov brojlerových králikov je samostatným odvetvím živočíšnej výroby. Hlavnou podmienkou úžitkovosti je dobrý zdravotný stav chovu. V intenzívnych chovoch brojlerových králikov sú v dôsledku ťažko stráviteľných krmív častým zdravotným problémom gastrointestinálne ťažkosti. V snahe predísť uvedeným problémom hľadajú sa také alternatívy krmív, ktoré by boli ľahko stráviteľné a zároveň komparáciou so štandardnými krmivami poskytovali porovnateľnú výživovú hodnotou. Tu v stručnosti referujeme o výsledkoch časti pokusu porovnávajúceho vplyv štandardnej kŕmnej zmesi a kŕmnej zmesi na báze celých semien lupiny bielej (Lupinus albus, Amiga) na morfológiu tenkého čreva králikov.

Pre tieto potreby bolo selektovaných celkom 18 Hyplus králikov, ktoré boli po odstave (34-deň) rozdelené do dvoch skupín po 9 králikov. Prvá K-skupina bola kŕmená štandardnou kŕmnou zmesou a v druhej E-skupine bol sójový extrahovaný šrot nahradený celými semenami lupiny bielej. Králiky boli v oboch skupinách kŕmené ad-libitne až do ukončenia pokusu (55. deň) a následne boli eutanazované aj s následným odberom vzoriek z tenkého čreva a to konkrétne jejuna a ilea, ktoré boli fixované a odoslané na vyšetrenie do histopatologického laboratória. Z výsledkov vyplýva, že lupina biela je dobrou alternatívou krmiva v chove králikov. Chovateľskej verejnosti doporučujeme zvážiť možnosti využitia lupiny bielej v intenzívnych chovoch brojlerových králikov.*

Článok bol recenzován.

Ing. Peter Makovický, PhD.1,

doc. Ing. Zdeněk Volek, PhD.2,

Ing. Pavol Makovický, PhD.3

1Komárno, Slovenská republika

2Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha

3Univerzita J. Selyeho, Komárno

Kompletní článek najdete v časopise Krmivářství 2/2019

Použitie lupiny môžeme považovať za jedno z možných riešení krytia potreby dusíkatej výživy dojníc. Toastovanie lupiny je veľmi efektívny spôsob ošetrenia lupiny zlepšujúci využiteľnosť jej dusíkatý látok.

Dusíková výživa väčšiny hospodárskych zvierat bola v našich podmienkach v posledných troch desaťročiach riešená skoro vždy s väčším či menším využitím sóje a z nej vyrobených krmív. Závislosť na dovážanej sóji a to, že 97 % sóje pestovanej v Severnej a Južnej Amerike je geneticky modifikovanej (tolerancia ku glyfosátom), vytvára vo vyspelých krajinách hlavne západnej Európy mediálny tlak na elimináciu jej využívania. Obchodné reťazce tomu prispôsobujú svoju obchodnú politiku, čo sa následne v poslednom období prejavilo v oblasti výroby mlieka, snahou veľkých mliekarní orientovať sa na nákup mlieka len z chovov, ktoré vo výžive dojníc neskrmujú sóju a sójové šroty.

Možnosti efektívnej náhrady sóje v našich podmienkach nie sú veľké (tabuľka 1). Prvoradou rezervou je lepšie využívať možnosti produkcie dusíka prostredníctvom objemových krmív, a to nielen väčším zaradením ďatelinovín, ale aj zvýšeným hnojením trávnych porastov. Vedľa zintenzívnenia ich pestovania, a tým zlepšenia ich kvality aj v obsahu dusíkatých látok,  je možné ešte počítať s lepším využitím odpadových krmív, ktorých potenciál je však vzhľadom k sezónnosti a poklesu ich výroby limitovaný.  Okrem toho sa perspektívne javí tiež využívanie repkových extrahovaných šrotov, ktoré získavajú priestor aj vďaka ďalšiemu technologickému spracovaniu v extrudéroch s cieľom zväčšiť podiel by pass proteínu a zlepšiť využiteľnosť živín, hlavne dusíkatých látok.*

 Ing. Milan Gallo, PhD.,

 Addcon SK, Mengusovce

Celý článek najdete v časopise Krmivářství 2/2017

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down