Elektrická vodivost mléka je inverzním ukazatelem odporu mléka, který závisí na síle vaskulární reakce. Zánětlivý proces v těle krávy, zvýšená okolní teplota a změněné krmivo jsou některé z faktorů, které mění koncentrace sodíku, draslíku, vápníku, hořčíku, chloru a dalších iontů přítomných v mléce. Kromě toho faktory, jako je genetika, laktace a změny ve složení mléka, koncentrace mléčného tuku, mléčná sušina a mléčné frakce, ovlivňují elektrickou vodivost mléka.
Koncentrace kortizolu je cenným biomarkerem chronického stresu. Nepříznivé fyziologické změny způsobené zadrženou placentou, dislokací slezu, klinickou hypokalcémií, metritidou, klinickou mastitidou, laminitidou vyvolávají reakce nadledvin, což zase zvyšuje koncentraci glukokortikoidů. Kromě toho by i porod zvýšil koncentraci kortizolu. U dojnic působí bolest způsobená kulháním jako stresor, čímž se zvyšuje hladina kortizolu v séru. Přenos z akutních na chronické bolestivé podněty je však adaptivní mechanismus zvládání u dojnic, který snižuje citlivost kůry nadledvin a umožňuje hladinám kortizolu dosáhnout normální úrovně.
Studie ukázaly, že monitorování ovlivnění elektrické vodivosti mléka měřením draslíku, sodíku a dalších volných iontů, jako je chlorid, je nepřímou rychlou metodou detekce subklinického kulhání. Normální mléko obsahuje 75–130 mg/100 ml chloridu; Zánět však může způsobit, že množství chloridu vzroste na 111–198 mg/100 ml. Elektrická vodivost zdravého kravského mléka je 4,0–5,5 mS/cm.
Studie zjistily, že průměrná koncentrace kortizolu v krvi dojnic koreluje se skóre kulhání. Ukázali, že krávy trpící kulháním v důsledku vředů na chodidle nebo krvácení do chodidla měly vyšší hladiny kortizolu v séru než zdravé krávy.
Jiní vědci uvedli, že hladina kortizolu v séru byla o 43 % vyšší u chromých krav ve srovnání se zdravými kravami. Dále zjistili, že průměrná koncentrace kortizolu v krvi chromých krav byla 2,1krát vyšší než u zdravých krav.
Vědci uvedli, že koncentrace kortizolu v krvi měla nejsilnější pozitivní korelaci s ukazateli elektrické vodivosti mléka, jako je elektrická vodivost při maximálním průtoku mléka a maximální elektrická vodivost po dosažení nejvyšší rychlosti dojení a začátek vrcholového rozdílu elektrické vodivosti a skóre kulhání. Kromě toho ukázali, že elektrická vodivost během prvních několika minut dojení, elektrická vodivost při nejvyšším průtoku mléka a maximální elektrická vodivost po dosažení nejvyšší rychlosti dojení byly vyšší u krav se známkami kulhání ve srovnání se zdravými kravami.
Kulhání je hlavním problémem životních podmínek u mléčného skotu, způsobuje bolest, sníženou produkci mléka, sníženou dlouhověkost a sníženou plodnost. Skóre kulhání u krav je spojeno s koncentrací kortizolu v séru a indikátory elektrické vodivosti mléka, takže měření těchto dvou biomarkerů by mohlo detekovat jasně definované rozdíly mezi zdravými a chromými kravami. Aby se zvýšila přesnost předpovědi koncentrace kortizolu v séru a elektrické vodivosti mléka při automatické detekci kulhání, je zapotřebí další studie.
Dairy Global
Podle toho, jak kráva našlapuje, se dá poznat, se kterou kočetinou má problém
