Biosekurita v chovech drůbeže a prasat

V dubnu 2004 bylo schváleno Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC – European Centre for Disease Prevention and Control). Jeho cílem je posílení obranyschopnosti Evropy proti infekčním onemocněním, které mohou ohrožovat lidské zdraví. V tomto směru se sleduje zejména vysoce patogenní aviární influenza subtypu H5N1 a H5, která může mít pro chovatele likvidační následky, stejně jako africký mor prasat.

V roce 2024 (stav k 18. 6. 2024) bylo v chovech drůbeže potvrzeno 136 ohnisek vysocepatogenní aviární influenzy (HPAI). U ptáků chovaných v zajetí bylo potvrzeno 44 ohnisek HPAI subtypu H5N1 a u volně žijících ptáků to bylo 372 pozitivních případů HPAI subtypu H5N1 a H5. Po úspěšné eradikaci vysoce patogenní ptačí chřipky na našem území Světová organizace pro zdraví zvířat (WOAH) v květnu 2024 rozhodla, že Česká republika má opět status země prosté vysoce patogenní ptačí chřipky HPAI. To má zásadní význam pro uvolnění obchodování se třetími zeměmi, které v souvislosti s výskytem HPAI omezily dovoz tuzemské drůbeže a drůbežích produktů.

Další zdravotní riziko představuje africký mor prasat (AMP). Od 1. 1. 2024 bylo k 21. 6. 2024 zatím potvrzeno 24 případů, s tím, že 11 pozitivních divočáků bylo uloveno a 13 se našlo uhynulých.

Pro snížení potenciálního rizika průniku původců ptačí chřipky i afrického moru prasat je základním opatřením prevence, diagnostika a především pak důsledné dodržování zásad biosekurity.

Preventivní opatření

Preventivní opatření biosekurity omezující potenciální riziko průniku původců viru ptačí chřipky a afrického moru prasat do chovu a jejich šíření v areálu farmy je možné shrnout do následujících bodů:

– před zařazením zvířat do chovu musí všechna nově nakoupená zvířata a zvířata, která byla na výstavě či aukčních trzích projít karanténou po dobu minimálně 30 dnů;

– izolovat zvířata, která vykazují klinické změny narušení zdravotního stavu či jsou podezřelá z nákazy nebo z nakažení;

–zabezpečit farmu před průnikem volně žijících zvířat a zabránit průniku lezoucího i létajícího hmyzu do ustájovacích objektů;

–vybudovat hygienickou smyčku pro zaměstnance a všechny osoby, které budou v přímém kontaktu se zvířaty na farmě;

–opatřit vjezdové brány dezinfekční vanou, rámem či rohoží;

–pravidelně čistit, mýt a dezinfikovat koryta, krmítka a napáječky, a to včetně rozvodů krmiva, napájecí vody a zásobníků na skladování krmných směsí;

–zajistit odpovídají mikroklima ve stáji a při výměně stájového vzduchu se vyvarujete průvanu;

–pro pravidelnou sanitaci objektů pro ustájení zvířat, včetně technologických systémů, příslušenství a přepravních prostředků, používat k tomu určené mycí a dezinfekční přípravky;

–udržovat v odpovídající čistotě zootechnické a veterinární přístroje, pomůcky i nástroje umytím, případně jejich vydezinfikování po každém použití;

– dbát na veterinárně hygienickou ochranu chovů, dodržovat předepsanou vzdálenost chovů od veřejných zařízení a jiných chovů zvířat.

Více se dočtete v článku doc. MVDr. Pavla Nováka, CSc., a Ing. Gabriely Malé, PhD., (VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves), který najdete v srpnovém čísle časopisu Náš chov.*