Menu
e-shop
Před 20 lety řídil farmář své stádo dojnic se spirálovitým zápisníkem a celoživotním instinktem. Věděl, že kráva je nemocná podle matnosti srsti nebo jemné změny v chůzi. Jeho spojení se zvířaty bylo závislé na jeho přítomnosti a paměti. Když si vzal den volna, farmářská 'databáze' by s ním y odešla. Nebyla žádná analýza, jen surová realita dne. Ten farmář odešel do důchodu a provoz nyní vede další generace a zápisník je pryč.
Mladý manažer nemusí hádat, zda je úroveň vakua stabilní, nebo jestli je kráva označena k ošetření. Na svém smartphonu má aplikaci, která jí přesně říká stav stáda ještě předtím, než vstoupí do stáje nebo do dojírny.
Patří do generace Z – první demografické skupiny, která vyrůstala s internetem v kapse. Jak přebírají chovy dojnic, přinášejí zásadní změnu v myšlení. Nejsou to jen 'mladší farmáři, jsou to úplně jiný typ manažerů.
Po desetiletí existovalo v chovu dojnic jediné: čím více jste trpěli, tím více jste byli „autentičtí“. Práce 16 hodin denně, vynechání rodinných svateb a fyzická únava byly jednoduše považovány za „součást práce“.
Novým farmářům jde o efektivitu, nejen kvůli zisku, ale i kvůli kvalitě života. Chtějí dojit krávy a provozovat ziskové podniky, ale také chtějí chodit do posilovny, cestovat a mít společenský život. Chápou, že vyhořelý farmář dělá špatná rozhodnutí, a upřednostňují své duševní zdraví vedle stáda.
Technologie vnímají jako nezbytný nástroj, který jim vrátí zdravý rozum. Nejsou ohromeni složitými stroji, které vyžadují vzdělání ke svému provozu. Chtějí uživatelskou zkušenost. Očekávají, že chovatelská rozhraní budou stejně intuitivní jako spotřebitelské aplikace, které používají ke streamování hudby nebo bankovnictví.
Krize v pracovní síle ovlivňuje produkci mléka po celém světě. Pokud dojicí systém vyžaduje tři manuály a dva týdny školení, chov dojnic selhal. Generace Z ví, že aby přilákala personál, musí být práce dostupná. Vyžadují vybavení, které vše zjednodušuje, s možností „jednoho dotyku“, gamifikovanými (když se prvky známé z her (body, odznaky, žebříčky, příběhy) aplikují do neherního prostředí)s rozhraními a jasnými vizuálními nápovědami. Chtějí řídit farmu, ne být řízeni strojem.
Existuje mylná představa, že protože je generace Z „technicky zdatná“, chtějí ještě více dat. To není pravda. Už teď se topí v datech-Předchozí generace chtěla vidět čísla; Tato generace chce vědět, co čísla znamenají pro zlepšení pracovního postupu. Nechtějí graf ukazující fluktuaci vakua; chtějí systém, který tato data zpracovává a upozorňuje je pouze tehdy, je-li problém. Vyžadují také prediktivní údržbu. Jsou zvyklí na předplatné a spolehlivost. Chtějí, aby jim stroj sdělil, že potřebuje servis dřív, než se rozbije.
Budoucí farmář očekává, že dojírna bude prodloužením Internetu věcí (IoT). Očekávají interoperabilitu. V osobním životě jejich hodinky komunikují s telefonem, který komunikuje s jejich autem. Očekávají stejný systém i ve stáji. Pokud pulzační systém nekomunikuje se softwarem pro management stáda, je to chybný článek v řetězci. Farmu vnímají jako biologický ekosystém, který musí být integrován digitálně. Pro generaci Z je vlastnictví dat jasné. Věří, že data generovaná krávou patří farmáři, nikoli výrobci.
Generace Z má hlubokou, téměř etickou posedlost ochranou zvířat. Pro jejich rodiče byl welfare často definována jako „absence nemoci“ (např. nízký počet somatických buněk). Pro generaci Z je definována jako „přítomnost welfare“. Jsou extrémně vnímaví vůči spotřebitelské kontrole, protože žijí na sociálních sítích. Mnozí z nich jsou „Ag-fluencery“', kteří sdílejí svůj každodenní život na Instagramu nebo TikToku. Fungují s předpokladem, že kdykoli může spotřebitel sledovat. Vědí, že jedno špatné video může přes noc zničit značku nebo trh. Proto musí zařízení, které používají, projít „vizuálním zátěžovým testem“. Musí vypadat dobře, znít tiše a působit pohodlně.
Ptají se technických ředitelů na otázky, které jejich dědové nikdy nedělali. Nejen „jak rychle se dojí?", ale „jak tato struková vložka ovlivňuje skóre tkáně na konci struků během 300 dnů?“ nebo „jak tato hladina hluku ovlivňuje uvolňování kortizolu ve stádě?“
Cílem je prodloužit produktivní život krávy – z průměru běžné 2,5 laktace na 4 nebo 5 laktací. K tomu preferují technologie, které napodobují přirozenost a snižují mechanické zatížení. Aby se prodávalo generaci Z, musí se mluvit o dlouhověkosti, pohodlí a biologických nákladech na výrobu. Chtějí se podívat spotřebiteli do očí (přes objektiv fotoaparátu) a říct: „Moje krávy nejsou jen zdravé; jsou šťastné.“
A konečně, pro tuto generaci není udržitelnost jen odškrtnuté políčko pro grant; Je to základní provozní požadavek. Vyrůstali ve stínu klimatické krize a chápou, že jejich budoucí životaschopnost závisí na ochraně životního prostředí.Hledají partnery, nejen dodavatele. Zajímají je firmy, které mají jasnou ESG (environmentální, sociální a řídící) strategii. Chtějí mít jistotu, že vybavení, které kupují, je energeticky úsporné a navržené tak, aby vydrželo. Ale to přesahuje pouhou „záchranu planety“; Jde o finanční přežití. Mají sofistikované znalosti ekonomiky a zeleného financování. Mnohé banky nyní nabízejí těm farmám, které mohou prokázat, že snižují svou uhlíkovou stopu, preferenční úrokové sazby. Noví farmáři analyzují celkové náklady na vlastnictví, včetně environmentálních nákladů. Připravují se na budoucnost, kde pravděpodobně budou za sekvestraci uhlíku placeni, a potřebují vybavení, které tyto nároky potvrdí.
Budoucí farmář respektuje odbornost, ale vše ověřuje. Nejprve si prozkoumají specifikace, čtou recenzované články, kontrolují fóra a sledují recenze na YouTube, než vůbec promluví s obchodním zástupcem.Farmář z generace Z je připraven nakrmit svět, ale odmítá si kvůli tomu zlomit záda nebo zničit planetu. Jsou chytří a nároční. A jsou přesně tím šokem pro systém, který náš obor potřebuje k vývoji. Budoucnost je tady.
Dairy Global
