Nebývalá horka během července zasáhla Česko. V polovině měsíce padaly na mnoha místech ČR teplotní rekordy a několik stanic naměřilo dokonce teplotu přes 38 stupňů Celsia. Vysoké teploty mají dopad nejen na naše zdraví, ale i na přírodu a ovlivňují průběh letošní zemědělské sezóny. Jak se pozitivně i negativně odrazí na letošní sklizni, co to bude znamenat pro české zemědělce i spotřebitele a jak do celé situace promluví počasí v Evropě?
Po vlně veder přišlo v Česku ochlazení na průměrné letní teploty, to ale neznamená, že se zemědělci nemusí bát o svou úrodu. Nejvíce ohrožené jsou brambory, cukrová řepa či zelenina, které se sklízí až na podzim a stále potřebují dobré podmínky pro svůj růst, především však srážky. Právě brambory přitom sucha zasáhla nejvíce. Brambory začaly usychat, a hlavně nerostou tak rychle, jak by měly. A to natolik, že v nížinných oblastech už je jejich osud více méně zpečetěn a nedá se očekávat, že by stihly narůst do požadovaných hodnot. Vše se tak bude rozhodovat ve středních a vyšších polohách, což jsou typicky bramborářské oblasti. Hrozí, že na podzim zemědělci sklidí až o 30 % méně brambor, než tomu bylo v loňském roce, a bude třeba vyšší dovoz. Vzhledem k tomu, že nadprůměrně horké počasí a především málo srážek zasáhlo i další země Evropy, se tak můžeme dočkat skokového zdražení brambor na pultech obchodů. Zásadní budou další dny a týdny a množství srážek, které velmi silně promluví do velikosti úrody, kdy žádoucí není ani přílišné množství deštivých dnů. Při velkém vlhku jsou plodiny ohroženy plísněmi, nemluvě o tom, že podmáčená půda velice komplikuje samotný proces sklizně. Ta se buď ji odkládá do doby, kdy ji začínají ohrožovat první mrazíky, nebo v půdě zůstává větší množství úrody, než je obvyklé při průměrných srážkách.
Spalující vedra nadělala vrásky zelinářům po celé Evropě
Osud českých brambor a řepy je stále otevřený, ale část českých zemědělců dopad sucha už pocítila. Zelináři museli část úrody odepsat nebo investovat větší množství času a prostředků na jejich záchranu. Některé rychleji rostoucí plodiny, jako jsou saláty, ředkvičky, špenát a další, se pěstují, resp. sklízejí ve více cyklech. A právě kvůli intenzivnímu suchu a spalujícímu horku museli v mnohých případech zelináři jeden z těchto cyklů odepsat a ztratili tak až 25 % úrody některých plodin. I když se rozhodně nejedná o ideální situaci pro české pěstitele zeleniny, určitě není tak kritická jako na jihu Evropy, kde je počasí ještě teplejší a anticyklonu Kerberos vystřídala anticyklona Cháron. Teploty tak běžně přesahují 35 stupňů a na některých místech vystupovaly i vysoko nad 40 stupňů Celsia. V kombinaci se silným krupobitím, které se před několik dny prohnalo Itálií a Balkánem, požáry sužujícími Řecko a výhledem, že tato horka nepovolí ani v srpnu, je ohrožena kvalita úrody v jižních státech. To může mít zásadní vliv i na české spotřebitele, protože velké množství zeleniny v českých supermarketech pochází právě z těchto zemí. Její nedostatek by mohl zvýšit cenu na pultech obchodů.
Obilniny - kvalita za nízkou cenu
Nebývalá horka, která v červenci zachvátila Česko i zbytek Evropy, nemají na české zemědělce jen negativní dopady. Naopak se stala skvělou vzpruhou pro obilniny. Ty byly v době jejich příchodu již narostlé a na jejich vývoj neměla horka žádný vliv, naopak pozitivně ovlivnila dozrání. Dá se tak říct, že díky tomu na českých polích vyrostlo jedno z nejkvalitnějších obilí za poslední roky. Samozřejmě je nutné, aby se slunečné počasí a relativní sucho udrželo i během sklizně a nedocházelo k uskladňování mokrých zrn, což by úrodu degradovalo a ohrožovalo plísněmi. I přes vysokou kvalitu obilí a očekávané průměrné až lehce nadprůměrné výnosy a ačkoliv došlo ke snížení cen vstupů, a to hlavně hnojiv, stále se jejich ceny ani nepřiblížily předválečným hodnotám. Bohužel výkupní ceny obilnin klesly, například potravinářská pšenice se loni podle ČSÚ prodávala průměrně za 8268 korun za tunu, letos v červenci to je ale okolo 4400 Kč. krmné obilovinyPodobné je to u krmných obilnin. Do cen promluvila samozřejmě situace na Ukrajině, neprodloužení dohody o vývozu obilí z Ukrajiny po moři a obava z ještě vyššího dovozu obilí z Ukrajiny do EU přes Polsko a jiné státy. Je tak prakticky jisté, že české zemědělce čekají v letošním roce nižší příjmy než v roce předešlém. Což je ohromná škoda nejen pro samotné zemědělce, ale i pro státní rozpočet a českou ekonomiku. Většině českých farmářů se tak bohužel ani letos nepodaří zcela zotavit z enormního cenového růstu vstupů, který v posledních letech na ně dopadl.*
Autor textu Lukáš Musil (upraveno), obchodní ředitel Agdata,akreditovaný poradce ministerstva zemědělství
