Masivní epidemie ptačí chřipky se v USA rozšířila mezi volně žijícími a chovanými ptáky, dojnicemi a lidmi. Vědci varují, že rostoucí počet případů u lidí, jen několik měsíců před návratem běžné chřipkové sezóny a podzimní migrace milionů volně žijících ptáků, by mohl dát tomuto viru nespočet dalších příležitostí k vývoji.
Obrovský rozsah epidemie ptačí chřipky v USA je těžké pochopit. Od roku 2022 bylo virem H5N1 infikováno více než 100 milionů ptáků chovaných na farmách, poté zhruba 170 stád dojnic a byly zjištěny viry u více než 200 dalších savců, nejméně 26 druhů – včetně lidí.
Celkový počet nakažených lidí v zemi, který od roku 2022 činil méně než tucet potvrzených případů, bledne ve srovnání s ohromujícím počtem případů u drůbeže a hospodářských zvířat. Přesto tento nový, neobvyklý počet případů H5N1 u lidí může být předzvěstí problémů, které přijdou a epidemie v USA by se mohla vymknout kontrole. Virem se dosud globálně nakazilo relativně málo lidí, ale podtyp H5N1 má vysokou úmrtnost u těch, kteří se nakazí: více než 50 % lidí, o kterých je známo, že se nakazili, zemřelo.
Načasování je nákazy u lidí jen několik měsíců před návratem obvyklé chřipkové sezóny a podzimní migrací milionů volně žijících ptáků, dává viru nespočet dalších příležitostí k dalšímu vývoji. Podle vědců jde o potencionální epidemie, která se stává nekontrolovatelnou. Stále více případů u lidí zvyšuje riziko, že se jim virus přizpůsobí. Až dosud byly všechny případy u lidí v USA mírné, a to navzdory vysoké úmrtnosti lidí na H5N1 hlášené globálně v posledních dvou desetiletích. Pokud bude počet nakažených lidí stoupat až do podzimu, bude podle odborníků načasování výhodné pro virus, který už předvedl, že je zdatný v napadání široké škály druhů. Spojení zvýšené cirkulace viru H5N1u lidí a návrat kmenů sezónní chřipky by mohlo mít katastrofální následky.
Pokud virus společně s lidskou formou chřipky infikuje hostitele a geny se promíchají dohromady, může to skončit s novou hrozbou. Už se to stalo. Pandemie chřipky H2N2 v roce 1957 byla způsobena virem chřipky, který se objevil prostřednictvím výměny genů dříve cirkulujícího lidského chřipkového viru a viru ptačí chřipky. Totéž platí pro pandemii H3N2 zhruba o deset let později. Pak přišla v roce 2009 pandemie prasečí chřipky H1N1, která zahrnovala smíšený virus lidí a prasat. Několik vědců to přirovnalo ke genetickému hazardu. Pokud má virus dostatek šancí, aby se setkal s různými savci a získat mutace, které potřebuje k šíření na nový druh, na lidi
Nová studie Cornellovy univerzity poskytuje důkazy, že přelévání ptačí chřipky z ptáků na mléčný skot v několika státech USA nyní vedlo k přenosu ze savce na savce – mezi kravami a z krav na kočky a mývala. To je jeden z prvních případů, kdy vidíme důkazy o účinném a trvalém přenosu vysoce patogenní ptačí chřipky H5N1 ze savců na savce, říkají vědci. Panují obavy, že by se mohly objevit potenciální mutace, které by mohly vést k adaptaci na savce, přelití na člověka a potenciálnímu efektivnímu přenosu u lidí v budoucnu.
Infekce virem H5N1 byla poprvé zjištěna v lednu 2022 a vedla k úmrtí více než 100 milionů domácích ptáků a tisíců volně žijících ptáků v USA. Vědci z Cornell University byli mezi prvními, kteří detekovali virus u stád mléčného skotu. Krávy byly pravděpodobně infikovány volně žijícími ptáky. Kočky a mýval s největší pravděpodobností onemocněli z pití syrového mléka od infikovaných krav.
V březnu 2024 byla u skotu zjištěna nová, vzácná forma viru. V dubnu se zemědělský dělník stal druhým člověk v USA, co se nakazil virem H5N1, což byl zřejmě první případ přenosu ze savců na člověka. Pokaždé, když dojde ke skoku mezi druhy, je to signál potenciálního zvýšeného rizika. Jestli v současnosti cirkulující ptačí, prasečí a jiné chřipkové viry vyústí v budoucí pandemii, se neví. Rozmanité zoonotické chřipkové viry, které způsobily nákazu člověka, však vyžaduje dohled nad zvířaty a lidmi. Můžeme se tedy na pandemii připravit? Šance, že by virus H5N1 nebo některý z jeho mutací způsobil pandemii, je malá, ale dopad by byl pravděpodobně závažnější než covid-19. Prý existuje 85% šance, že došlo nebo brzy dojde k významným genetickým změnám, které usnadňují zejména přenos vzduchem, že je 40% šance, že virus H5N1 bude alespoň částečně přenosný mezi lidmi. Odhaduje se 95% šance, že nový virus H5N1 bude mít za následek nejméně 10 tisíc, pravděpodobně mnohem vyšší než úmrtnost na covid-19. Nicméně existuje celkově 4% možnost, že pandemie začne už v příštím roce.
Dá se tedy ptačí chřipka zastavit? Ne ve volné přírodě, říkají odborníci. Přenosu je příliš těžké zabránit. Ale mohou se udělat zásahy pro omezení škod způsobených jak volně žijícím, tak hospodářským savcům – a také lidem. A i když je to znepokojivé z hlediska budoucího dopadu na člověka, již nyní se ukazuje, že je to zničující i pro ostatní savce.
Uhynulo například více než 17000 rypoušů sloních na virus z během hnízdní sezóny 2023, a to včetně 70 % všech mláďat. Nikdo neví, kolik dospělých zvířat zemřelo na virus v moři, a tak se s obavami čeká, až se na jaře vrátí z oceánu. Pokud se vrátí dostatek březích samic, bude možné obnovení stáda. Pokud se tak nestane a nemoc znovu udeří, může druh zmizet.
Ptačí chřipka se rozšířila i do Antarktidy. Ve chvíli, kdy jsme první důkazy o tomto ničivém viru uprostřed nedotčené oblasti bohaté na ptáky, uvědomili si, jaká katastrofa se chystá, a bylo to pro vědce strašné. Považují virus za sériového vraha.
Snížení dalších tlaků na volně žijící živočichy by mohlo pomoci jejich přežití, protože H5N1 se stává novým tlakem na druhy ptáků a savců. Změna klimatu, ztráta přirozeného prostředí, invazivní druhy a znečištění – od plastů po pesticidy, to vše může vést ke snížení celosvětové biologické rozmanitosti. Zmírnění těchto lidských tlaků by mohlo pomoci dát populacím infikovaným HPAI větší prostor pro zotavení.
CBS news, Feed Strategy, WHO*
