Ze zprávy, která byla zveřejněna ve středu 13. března, vyplývá, že cílů EU v rámci Zelené dohody pro Evropu lze dosáhnout, pokud budou plánovaná opatření plně provedena. Přezkum 8. akčního programu pro životní prostředí v polovině období zdůrazňuje význam dosažení cílů v oblasti klimatu a životního prostředí také pro jejich pozitivní hospodářské a sociální dopady, například pokud jde o zlepšení životních podmínek, zdraví, odolnosti nebo zabezpečení dodávek.
Bylo přijato mnoho plánovaných opatření, jako jsou legislativní změny, ale je příliš brzy na posouzení jejich dopadu na životní prostředí, protože je třeba je ještě provést v praxi.
Pokrok v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně zahrnuje přijetí klíčových právních předpisů pro dosažení klimatické neutrality, zejména právního rámce EU pro klima, balíčku právních předpisů „Fit for 55“ a strategie pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2021. Domácí čisté emise skleníkových plynů v EU neustále klesají a v roce 2022 se ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 snížily o 32,5 %. Ke splnění cíle EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 je však zapotřebí rychlejšího pokroku. Dopady změny klimatu na přírodní ekosystémy, socioekonomická odvětví a zdraví a dobré životní podmínky lidí jsou pociťovány stále více, zejména v důsledku častějších a intenzivnějších extrémních jevů souvisejících s klimatem. Komise včera přijala sdělení o řízení klimatických rizik v Evropě s cílem chránit lidi a prosperitu, které reaguje na důkazy poskytnuté v prvním evropském posouzení klimatických rizik (EUCRA), vědecké zprávě zveřejněné Evropskou agenturou pro životní prostředí.
Byla provedena všechna opatření v rámci druhého akčního plánu pro oběhové hospodářství, včetně nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků, které bude prováděno pro širokou škálu výrobků. Navzdory určitému pokroku, zejména v oblasti nakládání s odpady, má EU stále značný potenciál přejít od lineárního k oběhovému hospodářství, neboť druhotné materiály tvoří pouze 11,5 % všech používaných materiálů. Materiálová stopa EU dosáhla v roce 2022 14,8 tuny na obyvatele, což představuje nárůst o 6 % za poslední desetiletí. Klíčem ke zvrácení těchto neudržitelných trendů by bylo pokračování v úsilí na všech úrovních.
Většina iniciativ oznámených v akčním plánu pro nulové znečištění byla realizována, zejména revize právních předpisů EU o emisích ze ovzduší, vody a průmyslu a nový návrh právního předpisu o monitorování půdy. Některé podzemní vody v EU jsou i nadále znečištěné, přičemž v období 2016–2019 bylo dusičnany znečištěno 14,1 % stanic podzemních vod v EU. Přibližně dvě třetiny zemědělské půdy v EU nejsou v dobrém stavu. EU je na dobré cestě k dosažení svého cíle snížit do roku 2030 počet předčasných úmrtí způsobených jemnými částicemi o 55 %, nikoli však cíle snížit do roku 2030 expozici hluku z dopravy o 30 %. Splnění cíle snížit ztráty živin do podzemních vod alespoň o 50 % bude velmi náročné. Většina opatření stanovených ve strategii v oblasti biologické rozmanitosti je dokončena a došlo k nárůstu počtu vyhlášených chráněných suchozemských a mořských oblastí. Vzhledem k tomu, že populace běžných ptáků se v letech 1990 až 2021 v EU snížily o 12 % a populace polních ptáků se snížily o 36 %. Opylovači, kteří poskytují základní ekosystémové služby pro potravinový systém EU, jsou na prudkém úbytku. Nedostatek vody každoročně postihuje téměř třetinu obyvatel EU. To má přímý dopad na blahobyt současných i budoucích generací a je pravděpodobné, že se bude dále zvyšovat v důsledku změny klimatu a nárůstu četnosti a intenzity extrémních povětrnostních jevů. Zabírání půdy je i nadále velkým tlakem na biologickou rozmanitost a ekosystémy a ohrožuje schopnost EU zmírňovat změnu klimatu. Zranitelné a nižší socioekonomické skupiny jsou již neúměrně zasaženy změnou klimatu, environmentálními riziky a zdravotními riziky.
V návaznosti na Zelenou dohodu pro Evropu je 8. akční program pro životní prostředí rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady, které stanoví rámec pro opatření v oblasti politiky životního prostředí a klimatu. Do roku 2030 je strukturován prostřednictvím šesti tematických prioritních cílů pro rok 2030 a jeho dlouhodobým prioritním cílem je "Spokojený život v mezích naší planety". Identifikuje rovněž podmínky, které umožní soudržným a koordinovaným způsobem dosáhnout těchto cílů pro všechny zúčastněné subjekty. Přezkum v polovině období je oznámen v akčním programu a Komise provede další hloubkové posouzení v průběhu trvání programu se závěrečným hodnocením v roce 2029.*
ag-press.eu
