Hrozba Pekingu uvalením cel na dovoz zemědělských produktů z EU přichází v době, kdy objem obchodu již klesá. Je podle Bruselu čas na lámání chleba.? Evropská komise je jen několik dní od uzavření vyšetřování čínské státní podpory pro vzkvétající odvětví elektromobilů. A Peking varuje, že jakákoli dovozní cla, která EU uvalí, vyvolají rychlou reakci, která přeskočí diskutované clo na dovoz francouzské brandy a zničí evropské zemědělství jako celek.
Vepřové a mléčné výrobky jsou podle deníku Global Times na prvním místě. V posledních dvou týdnech oznámil, že čínská vláda zvažuje antidumpingové šetření dovozu obou potravin, které v roce 2023 představovaly téměř 5 miliard eur – čtvrtinu zemědělsko-potravinářského vývozu EU do asijského giganta a 2 % celkového vývozu. Odcházející komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski opakovaně prohlásil, že nechce, aby se tento sektor zapletl do obchodních sporů, a v dubnu vedl utopickou misi na podporu obchodu do Pekingu. Zdá se však stále pravděpodobnější, že Číňané stisknou spoušť v případě zemědělsko-potravinářských produktů.
„Komise se musí ujistit, že za tento spor nezaplatíme účet,“ řekla Ksenija Simovičová, hlavní politická poradkyně pro obchod v Copa-Cogeca, největší evropské zemědělské lobby. „Neradi se dostáváme do křížové palby.
„Čínský trh je pro evropský sektor vepřového masa velmi důležitý. Jedním z důvodů je velikost Číny. Samotný objem čínského trhu je tak velký, že ho nikdo nemůže ignorovat,“ řekl Joris Coenen, manažer Belgického úřadu pro maso, který koordinuje export. 1,4 miliardy čínských spotřebitelů miluje vepřové maso a snědí ho více než zbytek Asie a Afriky dohromady. „Druhý důvod je, že můžeme v Číně prodávat za kilogramovou cenu, která je na vnitřním trhu prakticky považována za odpad – vedlejší produkty, které nazýváme vnitřnosti',“ řekl Coenen serveru Politico. Západní spotřebitelé nejedí rypáky, uši a ocasy, ale v Číně se tyto produkty, které tvoří pětinu hmotnosti jatečně upraveného těla, mohou prodávat dráž než šunky a hřbety. Neobvyklá chuť k jídlu jsou vítěznou kombinací, která přitahuje producenty masa po celém světě.
Levnější brazilské a americké bílkoviny již ukrajují z evropských marží, stěžuje si Coenen, a producenti v EU nemohou snadno přesměrovat objem na rozvíjející se trhy, jako je Vietnam a Filipíny. Cla jsou v současné době 12 %. Zvedněte je na 20 % a exportéři mají problémy.
Ale důležitý je i kontext. Blok opouští pouhá desetina evropského vepřového masa, z toho méně než polovina jde do Číny. Vývoz vepřového masa do Pekingu dosáhl v roce 2020 7 miliard eur poté, co epidemie afrického moru prasat (AMP) donutila zemi utratit čtvrtinu stád, přesto se v loňském roce propadla na méně než 3 miliardy eur, protože populace zvířat se zotavila a lidé během krize životních nákladů jedli méně masa.
Bez ohledu na to, zda jsou cla nebo ne, nekonkurenceschopné ceny evropského vepřového masa znamenají, že toto číslo letos podle odhadů Komise opět klesne. Tím, že Peking vyhrožuje vyššími cly na vepřové maso, se také problém přiživuje. Snaží se profitovat z kroku, který by mohl učinit tak jako tak kvůli převisu domácí nabídky, řekl Jacob Günter, hlavní analytik ekonomiky Mercatorova institutu pro čínská studia (MERICS). „Může to být pro ně dobrý způsob, jak stabilizovat ceny vepřového masa doma,“ přemítal.
U mléčných výrobků je situace lepší. Vývoz z EU nějakou dobu slábl, ale od té doby stagnuje. „Význam Číny z hlediska objemu se v posledních letech snížil“, zejména u mléka. Čína nakupuje pouze 0,6 % produkce másla v EU a 0,3 % sýrů, tvrdí Laurens van Delft, ředitel obchodu a ekonomiky Evropské mlékárenské asociace.
Největší kategorií dodávek zemědělsko-potravinářských produktů do Číny v EU jsou zpracované obiloviny, jako je mouka a škrob, přičemž nezpracované obiloviny, jako je pšenice a kukuřice, jsou čtvrtou největší. Komoditou. Dohromady v loňském roce představovaly více než 4 miliardy eur, což byla čtvrtinu vývozu.
Přesto se Peking již snaží dokončit svou téměř úplnou soběstačnost v obilovinách, přičemž jeho první „zákon o potravinové bezpečnosti“ vstoupil v platnost začátkem června. Tato strategie staví Čínu na první místo tím, že dováží umírněně a využívá vědecký a technologický pokrok ke zvýšení vlastní produkce.
Lihoviny se těší největší pozornosti od ledna, kdy Čína zahájila antidumpingové vyšetřování jasně zaměřené na francouzský koňak a armagnac – odplatu za to, že Paříž podpořila vlastní vyšetřování čínských elektromobilů v EU.
Přesto evropské dodávky vína loni vydělaly dvakrát více než lihoviny. Podle nedávné zprávy Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) to mohlo být více, až na to, že spotřeba vína v Číně od roku 2019 klesla o 60 %.
Vzhledem k tomu, že se politici stále ošívají při vzpomínce na letošní vlnu zemědělských protestů, Peking udělal chytře, když vyhrožoval zemědělství tak blízko volbám do Evropského parlamentu, tvrdí Günter z MERICS. „Zemědělci vždy volí a jsou velmi citliví i na malé narušení cen toho, co prodávají,“ řekl. Ale s klesajícím objemem obchodu nebude poklonkování Pekingu znamenat takový rozdíl, jako tomu bylo před několika lety.*
