V České republice byla potvrzena další dvě nová ohniska ptačí chřipky v malochovech drůbeže, a to v Ostravě – Staré Bělé a ve Vážanech nad Litavou na Vyškovsku. Podobně jako v prvním letošním případě na jihu Čech, ani zde Státní veterinární správa nevymezí okolo ohnisek uzavřená pásma s mimořádnými veterinárními nařízeními pro ostatní chovatele. Naléhá však na chovatele drůbeže, ale ostatních ptáků, aby dodržovali pravidla biologické bezpečnosti a sledovali zdravotní stav v chovech.
Od prvního letos potvrzeného výskytu ptačí chřipky v tuzemských chovech drůbeže (v malochovu slepic v Horních Slověnicích na Českobudějovicku) uplynuly pouhé dva dny, než se na opačném konci republiky vyskytly další dva případy. Tentokrát v moravskoslezském a jihomoravském kraji.
Chovatel z Ostravy – městské části Stará Bělá nahlásil Krajské veterinární správě (KVS) podezřelý úhyn slepic ve svém chovu, když mu během tří dnů uhynulo deset ze třiceti slepic. Veterinární inspektoři místně příslušné KVS provedli v chovu okamžitě šetření, přijali předběžná opatření a odeslali uhynulé ptáky k vyšetření do Státního veterinárního ústavu Olomouc. Také zbývající slepice vykazovaly v době kontroly klinické příznaky onemocnění, včetně snížení snášky. Laboratorní vyšetření v SVÚ Olomouc dnes potvrdilo ptačí chřipku H5.
Podobný průběh měl i případ ve Vážanech nad Litavou na Vyškovsku, kde majiteli patnácti slepic v krátké době uhynulo deset ptáků. Tuto skutečnost nahlásil Krajské veterinární správě pro jihomoravský kraj, jejíž inspektoři provedli na místě šetření a odebrali vzorky, které expresně opět poslali na vyšetření do Státního veterinárního ústavu Olomouc. Také v tomto případě se jednalo o ptačí chřipku H5.
Podle přijatých legislativních pravidel na potlačení šíření aviární influenzy budou zbývající slepice v obou chovech utraceny. Následnou dezinfekci v chovech pak provede najatá odborná firma. Obě Krajské veterinární správy (moravskoslezského a jihomoravského kraje) využijí jako v předchozích dvou případech (loni na Kladensku a letos v Horních Slověnicích na Českobudějovicku) možnost danou nedávnou změnou evropské legislativy. Respektive nebude vymezovat okolo zasaženého chovu uzavřená pásma a tím pádem ani nebude vyhlašovat mimořádná veterinární opatření pro ostatní chovatele. Oba zasažené malochovy totiž splňují podmínky pro použití výjimky, a to, že chovatelé neuvádějí drůbež ani její produkty na trh, čímž je riziko šíření ptačí chřipky z daného chovu minimální. Díky tomu by Česká republika nadále měla oficiálně zůstat zemí prostou ptačí chřipky, což má význam z hlediska mezinárodního obchodu s drůbeží a jejími produkty.
S ohledem na aktuální nákazovou situací u nás a v Evropě Státní veterinární správa nabádá chovatele drůbeže i dalších ptáků, aby důsledně dodržovali doporučená preventivní opatření.
Ta spočívají zejména v zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. Tam, kde nelze ptáky umístit do uzavřeného objektu, je nutné zajistit, aby nedošlo ke kontaminaci vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků, kterým se viry ptačí chřipky nejčastěji přenášejí. V tomto případě postačí umístit vodu k napájení a krmivo pod přístřešek, ale nejjistější alternativou je zasíťovat výběh. Vzhledem k tomu, že nejčastějším zdrojem nákazy jsou kachny divoké, doporučuje se zabránit pobytu drůbeže v blízkosti vodních ploch.
Při podezření na výskyt nákazy (zvýšený úhyn, náhlý pokles snášky nebo příjmu krmiva) je třeba informovat místně příslušnou krajskou veterinární správu.*
