Dojivost během laktace je značně ovlivňována celoročními biologickými rytmy dojnic. Někdy se uvádí, že produkce mléka je těmito rytmy regulována více než faktory prostředí prostředí, jako je teplo a vlhkost. Dochází ke změnám složení mléka s vyššími koncentracemi mléčného tuku a bílkovin pozorovanými v zimě a jejich nižšími hladinami v létě. Je možné, že by krávy nereagovaly jen na podmínky chovu? Určitě ne v případě mastitid.
Navzdory obrovskému pokroku v ustájení krav a procesu dojení, zůstává mastitida ekonomicky nejvýznamnějším onemocněním. Pro udržitelnosti chovu dojnic na celém světě je nezbytné dosáhnout pokroku i v boji proti ní. V chovech je důležité co nejrychleji zjistit problémy, jež mohou způsobovat komplikace zdraví vemene. Mohou to být špinavé krávy, nevhodná rutina dojení nebo chyby ve fungování dojicího zařízení. Zásadní je optimální péče o krávy stojící na sucho – potřebují prostorné, čisté a suché prostředí a odpovídající výživu. Po desetiletí byly Streptococcus agalactiae a Staphylococcus aureus považovány za nejdůležitější nakažlivé patogeny. Až do konce sedmdesátých let minulého století se nepřikládal význam gramnegativním organismům jako příčině vzniku mastitidy. V současné době stále bývá v některých stádech problém s S. aureus, ale jako původce mastitid se často uvádí řada oportunních patogenů (tj. Enterobacteriaceae, Streptococcus spp., CNS – koaguláza-negativními stafylokoky, Lactococcus spp., Prototheca spp. a další) a další problémem může být Mycoplasma spp. Dezinfekce struků po dojení je považována za jedinečný a nejúčinnější postup prevence intramamárních infekcí u dojnic. Nicméně mnozí autoři v literatuře varovali, že účinně neovlivňuje environmentální patogeny. Současné bariérové dezinfekční prostředky situaci významně vyřešily. Prokázalo se, že předběžná dezinfekce struků, tedy před nasazením dojicího stroje následovaná účinným osušením dramaticky infekce mléčné žlázy způsobené Streptococcus uberis.
Ačkoli ještě nejsou ve všech chovech struky dezinfikovány před dojením (prediping), je pravděpodobné, že zájem zpracovatelů (potažmo spotřebitelů) o mléko s malou bakteriální kontaminací a bez reziduí, budou vyvíjet tlak na stále přísnější postupy přípravy struků před dojením a po něm.Až donedávna se nepočítalo s tím, že by se mastitida objevila u prvotelek. Přesto již ve čtyřicátých letech minulého století se zjistilo, že vzájemné vysávání telat zvýšilo riziko vzniku mastitidy po otelení jalovice způsobené Str. agalactiae. Protože březí jalovice, resp. prvotelky mají nižší obranyschopnost než starší krávy, jsou vnímavější vůči infekci. Mají nižší množství baktericidních látek ve strukové zátce, která se navíc tvoří jen omezeně, a tak může dojít i infekci mléčné žlázy CNS. Preventivním opatřením jsou kontrola vzájemného vysávání telat, dezinfekce, dezinsekce (kontrola much) stáje, oddělení prvotelek od starších krav, zabezpečení komfortu při telení, a vůbec pohodlné a čisté ustájení. Možnost vybírat dojnice odolné k mastitidě se již využívá ve více zemích. Rezistence proti mastitidě je definována jako schopnost dojnice neonemocnět v daném úseku laktace obvykle zhruba týden nebo dva před otelením až do tří měsíců laktace. Úloha nutričního managementu v otázce vzniku mastitid hraje také roli. Nedostatek selenu a vitamínu E způsobil vyšší incidence a trvání klinické mastitidy.*
Alena Ježková, www.dairyglobal.net
Podrobněji v časopisu Náš chov 9/2019.
