V poslední době došlo k pozoruhodné eskalaci globální teploty životního prostředí, což má závažné důsledky pro zemědělský sektor. Tepelný stres je výsledkem negativní rovnováhy mezi tepelnou energií produkovanou ptákem a čistou energií proudící z ptačího těla do okolního prostředí. Akutní tepelný stres se týká vystavení ptáka velmi vysoké teplotě po krátkou dobu. Chronický tepelný stres se týká vystavení drůbeže dlouhodobým vysokým teplotám po dobu několika týdnů.
Změna klimatu zvyšuje četnost, intenzitu a trvání extrémních veder. Současně genetické modifikace pro efektivitu produkce způsobily, že moderní kuřata jsou zranitelnější vůči environmentálním stresorům. V důsledku toho se zvyšuje i prevalence fyziologického tepelného stresu u drůbeže, což snižuje jejich schopnost být zdraví a produktivní. Tepelný stres narušuje fyziologické procesy u slepic, což může vést ke snížení produktivity a welfare, kvality vajec nebo dokonce ke snížení životaschopnosti.
Průměrná tělesná teplota nosnice je asi 40 °C. Optimální užitkovost nosnic nastane, když se okolní teplota pohybuje mezi 19 a 22 °C, jako v jejich termoneutrální zóně. Tepelný stres výrazně ohrožuje nosnice, když teplota stoupne nad 27 °C. Pokud tato teplota překročí 32 °C, mohou se projevit závažné následky tepelného stresu, protože ptáci ztrácejí schopnost termoregulace. Kromě samotné teploty jsou rozhodujícími faktory pro zajištění schopnosti nosnic vypořádat se s nepříjemnými tepelnými podmínkami také vlhkost vzduchu a rychlost ventilace.
Výrazný pokles hmotnosti a snáškové intenzity je pravděpodobně způsoben výrazně sníženým příjmem krmiva. Snížený příjem krmiva a špatná stravitelnost živin během tepelného stresu, mohou ohrozit efektivitu snášky a kvalitu vajec.
Vysoká okolní teplota také způsobuje oxidační stres s produkcí reaktivních forem kyslíku (ROS), což vážně ovlivňuje organismus nosnic, protože tyto volné radikály jsou zodpovědné za peroxidaci lipidů. Oxidační stres je tedy významná fyziologická nerovnováha, která může potenciálně zastavit homeostázu slepic a vážně ovlivnit funkčnost střev, reprodukční fyziologii a kvalitu vajec. Stejně jako většina zdrojů metabolického stresu může vysoká teplota vést k produkci a uvolňování ACTH v hypotalamu, což vede k produkci kortizolu. Tyto stresové hormony, kromě několika účinků na chování a imunitu ptáků, snižují expresi antioxidačních enzymů (glutathionperoxidáza, superoxiddismutáza, hemoxygenáza atd.), které jsou produkovány v těle nosnice, aby se vyrovnaly s ROS. Tato porucha produkce může způsobit nerovnováhu mezi uvolněním volných radikálů a přirozenými mechanismy, které ji kontrolují. Podobně mohou volné radikály významně poškodit epitel reprodukčního traktu a zhoršit tvorbu složek vajíček.
Kromě všech technologií zahrnujících konstrukci hal pro nosnice (izolace střech, ventilace, zvlhčování vzduchu atd.) bylo navrženo několik strategií zmírňování tepelného stresu z hlediska výživy, ale jejich účinnost se velmi liší. Doplňky stravy se specifickými vitamíny a minerály (vitamíny A, E a C; Zn a Se), kationtové elektrolyty (hydrogenuhličitan sodný nebo síran, uhličitan draselný atd.), betain a elementární koncentrace základních živin (jako jsou aminokyseliny a tuky) mohou podporovat nosnice, které čelí tepelnému stresu.
Fytogenní krmiva si v poslední době získala uznání výzkumníků a odborníků na výživu zvířat jako řešení pro zmírnění různých problémů, kterým hospodářská zvířata čelí. Mezi účinky fytogenní látky může být podpora příjmu krmiva a využití živin, oxidační rovnováha a exprese HSP. Primárním úkolem je zajistit, aby ptáci dostávali dostatečné množství základních živin, aby mohli žít a podávat výkon na přijatelné úrovni. Některé esenciální oleje pomáhají snižovat produkci a uvolňování kortikosteroidů (hlavně kortizolu) a katecholaminů (epinefrin, norepinefrin, dopamin atd.) v krvi. Snížení produkce kortizolu je životně důležité pro zajištění toho, aby se během tvorby a snesení vajíček uvolňovaly a působily hormony regulace reprodukce (FSH a LH). Podobně je zásadní snížení kortizolu, aby bylo možné obnovit expresi antioxidačních enzymů.
Tepelný stres se stal nevyhnutelnou hrozbou pro chovatele nosnic. Poškození způsobené vysokými teplotami dalece přesahuje klasické nepříznivé účinky na kvalitu vaječné skořápky; Mohlo by to mít obrovský dopad na welfare slepic, výkonnost a ekonomické ztráty. Předpokládá se, že do roku 2100 se průměrná globální teplota zvýší o 2–6 °C. Následky globálního oteplování jsou neúrodnost půdy, nedostatek vody, nižší výnosy a kvalita zrna, šíření patogenů a tepelný stres drůbeže.
V důsledku změny klimatu se očekává, že u brojlerů budou častější případy tepelného stresu, přičemž zvýšené okolní teploty nepříznivě ovlivňují produkci, reprodukci, růstovou výkonnost, zdraví a pohodu brojlerů. Vystavení teplotám prostředí nad 30 °C snižuje příjem krmiva, tělesnou hmotnost, hmotnost jatečně upraveného těla, bílkoviny jatečně upraveného těla a obsah kalorií ve svalovině a zvyšuje úmrtnost brojlerů. Kromě toho prsní sval u tepelně stresovaných brojlerů vykazuje významný pokles počátečního pH a zvýšenou ztrátu odkapáváním. Tepelný stres ovlivňuje střevní buňky, zvyšuje střevní propustnost a drasticky snižuje trávení a vstřebávání živin. Brojleři vystavení tepelnému stresu mají nižší hladiny celkových cirkulujících protilátek, nižší hladiny IgM a IgG a sníženou hmotnost brzlíku, burzy, sleziny, jater a lymfatických orgánů. Kromě toho je u tepelně stresovaných brojlerů pozorován nižší počet lymfocytů, snížená protilátková odpověď a také snížená fagocytární schopnost makrofágů. Chronická expozice teplu je spojena s poklesem chemického složení masa, sníženým podílem prsní svaloviny a zvýšeným podílem stehenní svaloviny u brojlerů. Negativně ovlivňuje také ukládání tuku a kvalitu masa. Ptáci se pomalu pohybují s roztaženými křídly, přikrčení na podlaze, mají zvýšenou spotřebu vody a sníženou spotřebu krmiva. Dýchají rychleji než obvykle a může se změnit barva kůže. Zvyšuje se úmrtnost kuřat, často v důsledku kardiorespiračního selhání. Ptáci potřebují během tepelného stresu více prostoru. S blížícími se teplejšími měsíci zvažte nižší hustotu osazení hal. Minimalizujte pohyb ptáků, protože brojleři musí zůstat v klidu během nejteplejších částí dne. Odložte činnosti, jako je přesun ptáků nebo úprava podestýlky.
Zdroj: Poultry World
